Ve dnech 15. až 16. října uspořádala společnost MCAE Systems akci nazvanou MCAE Open House, na které oslavila 20leté výročí založení firmy. Zatímco laická veřejnost začala téma 3D digitálních technologií aktivněji vnímat teprve před pár lety, MCAE tyto nejmodernější technologie uplatňuje již od svého založení a právem se tedy na své výroční akci měla čím pochlubit. Ta proběhla 15. a 16. října 2015 jak v prostorách hotelu Atlantis u brněnské přehrady, tak přímo v budově MCAE v Kuřimi.

Začínáme historií

Po úvodním přivítání Helenou Matalovou se slova ujali pánové z vedení firmy, Miloslav Drápela, Daniel Adam a Aleš Juránek. Dvacet let firmy bylo důvodem k procházce celou její historií, doprovázenou fotografiemi a videi. Jen když se podíváme na změny sídel a s tím spojená stěhování – firma začínala na Čechyňské, pak se stěhovala na Ptašínského a odtud na nedalekou Šumavskou. V tomto okamžiku si asi majitelé firmy řekli dost a dali postavit vlastní sídlo v Kuřimi. Vzpomínalo se také na některé zajímavé projekty, které MCAE za 20 let zrealizovala, ať už to byla rekonstrukce sochy z Karlova mostu či vytvoření plastiky Prozíravost, která znázorňuje Brno roku 1645 a je umístěna na Moravském náměstí. Délka přednášky byla úměrná délce historie a znamenala spolu s pozdějším začátkem docela slušný časový skluz.

Na odlehčenou byla poté zařazena prezentace Věry Kapsové z GrowJOB institutu na téma Klíč k dlouhodobě motivaci, která posluchače zaujala natolik, že se v otázkách na konci zeptali i na telefonní číslo prezentátorky.

Prezentace partnerů a zákazníků

Další přednášky pak obstarali partneři a zákazníci MCAE. Za partnery začal Massimo Caccia z firmy GOM prezentací, ve které kromě nezbytného představení firmy nechyběla ani připomínka délky úspěšné spolupráce s MCAE Systems a skutečnost, že GOM se bude ve svém sídelním městě Braunschweigu stěhovat do nové budovy. Tuto novinku už ostatně pozorní čtenáři našeho časopisu jistě znají z reportáže v CAD 5/2015.

Jan Sobalík ze Škoda Auto pak seznámil přítomné se spoluprací Škody Auto a MCAE, s technickým vybavením, které používají, a konkrétními řešenými úlohami.

Za dalšího strategického partnera, firmu Stratasys, hovořil Michael Hoelz. Z důvodu časového skluzu přeskočil hned několik úvodních slajdů a přešel k časové ose vývoje Stratasysu. Zmínil i získání stříbrného partnerství firmou MCAE a zdůraznil vlastnosti, jaké musí takový partner mít. Hovořil o spolupráci s firmami v automobilovém i leteckém průmyslu, o spolupráci s vysokými školami, práci na výzkumných úkolech v oblasti zdravotnictví při spojení s počítačovou tomografií atd.

Zajímavou přednáškou bylo použití rapid prototypingu v technickém vývoji firmy Škoda Auto, kterou přednesl Tomáš Němeček. Zmínil například posouzení variant hlavice řadící páky, kterých bylo v poslední fázi celkem šest. Byly vyrobeny technologií RP a následně vybrána ta nejlepší.

Bezprostředně na Tomáše Němečka navázal Zdeněk Pokorný optickou digitalizací v Technickém vývoji Škody Auto, v oddělení Stavby prototypů a Designu. Například Data Kontrol Model (DKM) slouží k posuzování rozměrovosti exteriéru a interiéru vozu a uvolnění CAD dat pro sériovou výrobu, nebo v Dynamické zkušebně Pontos se měří vibrace a deformace dílů na simulátoru vozovky.

Aby posluchači neztratili kontinuitu, následující přednáška nebyla sice od Škody Auto, ale od hlavního designéra společnosti Tescoma, Ladislava Škody. Šlo především o to, že zde používají 3D tiskárny k rychlému prototypování. Osmičlenný tým designérů navrhne ročně kolem 300 výrobků.

Posledním přednášejícím partnerem byl Tebis prostřednictvím Gerardo Müllera, ředitele obchodního kanálu. Zmínil se o tom, že letošní rok je pro Tebis velmi úspěšný. Samozřejmě nemohl chybět údaj o začátku spolupráce s MCAE v roce 2001, kdy se představitelé obou firem potkali na meetingu firmy GOM. Prvním zákazníkem pak v ČR byla společnost Škoda Auto s 18 licencemi Tebisu.

Zákazník Škoda Auto ostatně zajistil ještě zbývající dvě prezentace toho dne, první o výrobě speciálního nářadí pomocí prostředků dodaných prostřednictvím MCAE a druhou o používání systému Tebis v nářaďovně, kde však přednášejícího zaskočil Martin Tkadlčík z MCAE.

Večerní program

Ten zavedl návštěvníky zmožené prezentacemi nejprve do světoznámé brněnské vily Tugendhat, kterou navrhl architekt Ludwig Mies van der Rohe. Přednášející architekt Jan Sapák zasadil vznik této vily do širších souvislostí daného architektonického období a porovnal její vzhled s jinými díly známých architektů té doby. Poté ještě prošel se všemi společenské prostory vily a zbytek nechal na průvodcích běžně provázejících návštěvníky vily Tugendhat. Pro některé pozdní večer pro jiné mladou noc pak stylově zakončila návštěva restaurace Pavillon, která sídlí v kopii budovy původní funkcionalistické Zemanovy kavárny architekta Bohuslava Fuchse z roku 1926, zbořené v roce 1964 kvůli stavbě Janáčkova divadla. Replika byla postavena v roce 1995.

Druhý den

Zde přišly ke slovu opět 3D technologie a návštěvníci zavítali do budovy MCAE Systems v Kuřimi, kde si mohli prohlédnout a „osahat“ samotné technologie. Připraveno bylo několik workshopů, které byly zaměřeny na Inovační centrum a technologie 3D tisku (ukázka webového rozhraní Inovačního centra MakerBot, technologie 3D tisku – FDM, PolyJet, 3D tiskárna Mcor IRIS), automatizaci 3D optického měření (automatizované měření dílu – ScanBox, automatizované měření deformací v novém softwaru Aramis V8 SR1, automatizované měření malých dílů – ScanPort), využití robotů a optimalizaci procesů použitím CAD/CAM softwaru Tebis (obrábění hliněného modelu auta, pětiosé robotické broušení lisovacího nástroje, pětiosé robotické broušení kompozitového dílu) a rychlou výrobu kovových forem (systém Cyclone pro kompletní výrobu skořepinových forem obalovacím způsobem).

Účastníci slavnostního setkání MCAE Open House si tak mohli udělat celkový obrázek o tom, jak lze 3D technologie využít a jak široké je jejich uplatnění napříč různými obory i odvětvími. Své dotazy či nápady, týkající se výše uvedených témat workshopů, mohli konzultovat v rámci diskusí s pracovníky MCAE i se zahraničními zástupci přímo u jednotlivých expozic nebo později u „kulatého stolu“.

Foto: autor