Mottem prestižní akce Live Worx 2015 v Bostonu, zaměřené letos především na internet věcí, byl inteligentnější propojený svět jako lepší místo pro život a byznys. Cílem setkání více než 2000 technologických lídrů firem z různých průmyslových odvětví bylo stanovit cíle, postupy a strategie při utváření budoucnosti tohoto technologického fenoménu především pro transformující se firmy.

ThingWorx

Akci uspořádala společnost PTC, známá především aplikacemi Creo na 3D modelování a Mathcad pro tvorbu matematických modelů. PTC před dvěma lety získala akvizicí za 112 miliónů dolarů vývojářskou platformu pro internet věcí ThingWorx, kterou dále intenzívně vyvíjí a rozšiřuje.
Kromě inovací platformy ThingWorx ohlásila společnost PTC další akvizici, tentokrát startup ColdLight, působící v oblasti strojového učení a prediktivních analýz. Hodnota této akvizice je 105 miliónů dolarů. Díky této akvizici PTC obohatí svou platformu internetu věcí o oblasti, které by mohly zákazníkům poskytnout nejvyšší přidanou hodnotu a konkurenceschopnost. „Naši zákazníci jsou doslova zahlcováni informacemi z miliónů senzorů a potřebují z těchto údajů získávat nové poznatky. Jejich systémy se budou moci automaticky a průběžně učit z údajů, objevovat vzory, budovat prediktivní modely a generovat doporučení pro požadované činnosti,“ vysvětlil šéf PTC James E. Heppelmann důvod akvizice.

IoT přináší nové filosofie fungování, propojení, údržby a oprav

Zpočátku se zdálo, že IoT (Internet of Things) bude jen buzzword, či módní bublina, nebo jiný název pro něco, co tu existuje od komerční dostupnosti prvního mikroprocesoru. Už v dobách osmibitových mikroprocesorů Intel 8008 a 8080 se tyto využívaly k řízení různých subsystémů. Pro zajímavost, jednou z prvních aplikací pro propojené mikroprocesory z 80. let minulého století bylo řízení splachování záchodů v mrakodrapech, díky čemuž bylo možné pro tento účel použít mnohem tenčí potrubí. Dnes je již jasné, že se jedná o vlajkový trend. Přesvědčí vás o tom jediný statistický údaj. Lidé a aktivity spojené přímo i nepřímo s jejich činnostmi generují jen 40 % internetového provozu. Zbytek je IoT. Do roku 2025 bude IoT, tedy senzory, řídící jednotky a analytické platformy s tím spojené, využívat 80 až 100 % všech výrobních firem.

„Svět stojí na prahu změny, která svým významem nemá obdoby od dob průmyslové revoluce,“ zdůraznil na hlavní přednášce profesor Michael E. Porter z Harvard Business School. „Fyzické a digitální světy byly vždy odděleny. Pro sledování výrobku sloužil pouze záruční list a jedině zákazník posloužil jako určitá forma živého inteligentního senzoru, který poskytuje informace o produktu a jeho použití. Hlavním kanálem, kterým firmy získávají v současnosti zpětnou vazbu o jejich produktech, jsou call centra,“ komentoval aktuální situaci šéf PTC James E. Heppelmann. Digitální svět podnikových aplikací, především CRM, byl a stále je odpojen od fyzického světa. Bude to právě IoT, který tyto světy propojí. Firmy se budou muset radikálně přizpůsobit. „Ulehnete k spánku jako výrobní a ráno se probudíte jako softwarové společnosti,“ parafrázoval Heppelmann legendární výrok šéfa General Electric Jeffreyho Immelta. Velkým problémem bude najít zaměstnance s dovednostmi na vývoj softwaru, analýzy, systémovou integraci, zejména ve firmách s předmětem podnikání mimo IT.

Produkty budou vybaveny senzory monitorujícími opotřebení. To přinese změnu i pro servisní oddělení, která budou muset přejít na proaktivní fungování. Servisní zásahy se budou snažit zabránit předpovídanému selhání v důsledku opotřebení, únavy materiálu či neadekvátního zatěžování a používání. „Firmy budou muset převzít vlastnictví svého produktu navždy. Budou odpovědné za jeho fungování,“ zdůraznil profesor Porter. To však může znamenat i značné příjmy. Vzpomeňte si na periodické servisní prohlídky svého auta, na kterých servis rozhodně neprodělává.

Steve Wozniak o Startupu a IoT

Největším lákadlem akce byla jednoznačně přednáška Steva Wozniaka, spoluzakladatele společnosti Apple, který v současnosti působí jako šéf vědeckého výzkumu ve společnosti Primary Data. Řečeno dnešní terminologií, v roce 1976 Wozniak a Steve Jobs založili v kalifornské garáži technologický startup Apple Computer Inc., který je dnes nejhodnotnější technologickou společností a nejhodnotnější značkou v oboru. Apple II byl nedílnou součástí začátku éry průmyslu osobních počítačů. V roce 1981 se Wozniak vrátil na univerzitu v Berkeley a dokončil své studium elektrotechniky a počítačové vědy. V roce 1985 získal od prezidenta USA ocenění National Medal of Technology určené pro přední americké inovátory. „Svět, kde stroje si jsou navzájem partnery, je vzrušující a je to nezbytným vyústěním pokroku. Bude to lepší svět pro člověka. Internet věcí změní způsob, jakým žijeme, a umožní vytvářet zcela nové obchodní modely, z nichž některé již vidíme v automobilovém průmyslu. Brzy může být nezákonné, abychom řídili naše vlastní auta,“ řekl Wozniak, který je velkým fanouškem automobilů značky Tesla. Pozornost věnoval i bezpečnostním rizikům IoT ve světě, kde je propojeno vše se vším. „Je to jako bitva, kterou nemůžete vyhrát. Nemůžete postavit počítač, který je zcela bezpečný, ale to neznamená, že by se nemělo pracovat na vývoji počítačů a operačních systémů,“ argumentoval Wozniak. Výzvou v souvislosti s IoT je i vývoj v oblasti počítačových sítí. Wozniak, který byl správcem sítě 10 let, tuto práci doslova nenáviděl a neumí si představit, že by byla v budoucnu ještě komplikovanější.

„Dívám se na svůj vlastní život, dům a domácnost a nacházím jen omezený počet míst, na která mohu dát tyto (IoT) věci. Procesy a dodávky materiálu budou mnohem důležitější parketou pro internet věcí,“ konstatoval Wozniak. Na hlavní přednášce zaznělo hodně argumentů o tom, jak internet věcí ovlivní spotřebitelské produkty. Argumentů a vizí, jak bude tento fenomén transformovat průmysl a podnikání, bylo navzdory podnikovému zaměření konference mnohem méně. Bylo však naznačeno východisko. Aby bylo možné skutečně inovovat na bázi internetu věcí, průmysl potřebuje vytvořit prostor, kde mohou myšlenky týkající se této oblasti volně proudit – nejlépe malá inovační centra, thinktanky a nezávislé skupiny uvnitř firem. Wozniak zdůraznil, že je velmi důležité, aby inovační prostředí bylo uchráněno od kritických pohledů dozorčích rad a analytiků. Typickým příkladem byl a stále je Apple, který vytvářel inženýrům a designérům podmínky, aby mohli vyvinout věci v tajnosti.

Zaujala nás odpověď na otázku, zda budou mít stroje někdy osobnost? „Neuvidíte změnu, až se to stane,“ reagoval Wozniak. „Stroje budou stejně šikovné jako my, ale pravděpodobně šikovnější. Budou mít určitou formu vědomí a pocitů. Už jsme nahradili hodně z toho, co bylo výhradní doménou lidského mozku. Například osmdesát procent našich finančních transakcí jsou typu počítač–počítač.“

Steve Wozniak na závěr své přednášky vyhodnotil výsledky soutěže IoT Hackathon, které se o víkendu před konferencí na Bostonské univerzitě zúčastnilo více než sto technologických nadšenců. Cílem 24hodinového hackathonu (události trvající i několik dní, v níž se velký počet lidí zapojuje do spolupráce při programování) bylo vytvořit nové IoT řešení v jedné ze tří kategorií:

Smart City

Kategorie byla zaměřena na řešení pro inteligentnější a hlavně bezpečnější město. Charles D. Baker, guvernér státu Massachusetts, na hlavní přednášce vysvětlil, že tato kategorie byla vytvořena s ohledem na místo konání akce. Boston byl v poslední době ohrožen bombovými útoky během maratónu a sněhovou bouří.

Dostupnost

Kategorii vypsala Perkins School pro nevidomé ve Watertownu s cílem motivovat vývoj technologií, které dokáží usnadnit a zpříjemnit život lidem se zrakovým postižením.

Inteligentní zemědělství

Cílem řešení v této kategorii je využít potenciál internetu věcí pro bezpečnost potravin, zmírnění dopadu klimatických změn, eliminování nedostatku vody a populačního růstu.

Wozniak prohlásil za vítězné řešení FARMR v kategorii inteligentní zemědělství. Jedná se o mobilní aplikaci pro smartphony, která využívá senzory pro sledování růstu rostlin a podmínek pro jejich růst, především teploty, vlhkosti a intenzity osvětlení. Aplikace najde uplatnění například u zahrádkářů či komunitních farem.