Uživatelská konference společnosti DS SolidWorks se koná každoročně na začátku roku ve městech nejjižněji položených států USA a má v podstatě neměnný program. Letos se konala na přelomu ledna a února v kalifornském Anaheimu a jako obvykle přinesla mnoho novinek, které se týkaly společnosti, jejích produktů i její budoucnosti. Jako první přijíždějí na setkání partnerské firmy, které vystavují své produkty a služby na souběžné výstavě, také frekventanti certifikačních kursů Certified SolidWorks Professional (CSWP) a Certified SolidWorks Associate (CSWA) a ostatní účastníci podle toho, jak si naplánovali dobu příletu na letiště v okolí Anaheimu, protože přímo tady letiště není.

Sobota

Už dva dny před oficiálním zahájením konference, tedy v sobotu 30. ledna, byly v hotelech Hilton a Marriott stovky lidí, kteří budou v následujících dnech dělat bezvadnou kulisu celé akci. Sobotní večer je také vyhrazen večírku partnerů. Sem doráží krátce po svém příletu i CEO společnosti DS SolidWorks Jeff Ray. A v krátké zdravici seznamuje přítomné s faktem, že na konferenci přijalo účast celkem 110 partnerů a přes 5000 účastníků. Mezi hosty večera to jen zahučí a ozve se pochvalný potlesk. Večírek pokračuje, zdraví se přátelé a známí, kteří se třeba rok neviděli, ochutnává se dobré jídlo i pití.

Neděle

V neděli 31. ledna přijíždějí další lidé, novináři se od osmi hodin registrují v press centru, probíhají zkoušky v certifikačních kursech. Po registraci mám ještě volno, a tak vyrážím na obhlídku nejbližšího okolí anaheimského Convention Centra. Začíná pěkný slunný den s aktuální teplotou kolem 15 stupňů Celsia. Docela příjemná změna proti přívalům sněhu a mrazivým mínus patnácti doma v Brně. Na první větší křižovatce mne zastavuje asi desetiletý mladík a nabízí i snídani v blízké pizzerii a desetiprocentní slevu. Protože mi začíná kručet v žaludku, beru to jako dobrý nápad. V podniku zatím snídá jen jakýsi japonský pár a hrají oblíbení Beatles, dokonce skladby, které jsem v daném aranžmá snad ještě neslyšel. Spolu s plackou, smaženými vajíčky a slaninou velmi příjemný začátek dne. V drugstoru na protějším rohu pak kupuji tužkové baterie do blesku a diktafonu, protože odpoledne mne čeká první oficiální rozhovor. Jinak okolí nic moc. Samé hotely, restaurace, penziony a samozřejmě hlavně Disneyland, ke kterému se pomalu stahují rodiče s dětmi už převlečenými za oblíbené kreslené i hrané postavičky, ale i dospělejší mládež, která se spíš chystá na návštěvu atrakcí typu horských drah a jiných. Jakých, to vám nepovím, protože na návštěvu zábavního parku mi nezbude čas. Příjemná je vůně kvetoucích růží i kořeněná vůně čerstvě pokropené mulčovací kůry na záhonech.

Čas rychle utíká a tak se vracím do tiskového střediska, kde nacházím volný počítač, připojuji se na internet a dohledávám informace o lidech, se kterými se mám v průběhu konference oficiálně setkat. Neoficiálně jsem se už pozdravil se starou známou Marií Planchard, které sděluji, že jsem ji letos nechal na pospas svým kolegům. Směje se a říká, že to je škoda, protože za ten rok, co jsme se neviděli, má na poli vzdělávání několik pěkných úspěchů, a to i v České republice.

Před rozhovorem se Shaunem Murphym, MCAD produkt manažerem, se ještě pokouším dostat do výstavních prostor, abych si nafotil přípravy stánků. Nejprve se to nedaří, strážkyně vstupu je neoblomná, a tak se vracím do tiskového střediska, kde mi děvčata, starající se o novináře, pomáhají najít vhodného člověka, který by mne do výstavních prostor vtáhl. To se posléze daří, a tak mám pár fotografií z etapy přípravy.

V podvečer se výstava partnerů slavnostně otevírá a je to první společenská akce letošního SolidWorks Worldu. Zvědaví návštěvníci si prohlížejí exponáty, konverzují s lidmi na stáncích a hlavně se krmí dobrotami v občerstvovacích centrech, která jsou rozprostřena na výstavní ploše mezi stánky a exponáty. Samozřejmě ani dnes ani další dny nechybí cedulky s informací, kdo občerstvení sponzoroval.

Párty u příležitosti zahájení výstavy partnerů	Demonstrace multidotykového ovládání

Pondělí

Celkem obdivuji ty, kteří předchozí den šli spát hodně hodně pozdě a ráno už stojí ve frontě před uzavřenými dveřmi do anaheimské arény, součásti Convention Centra. Ale všichni nepřiletěli z Evropy nebo Dálného východu, a tak nemusejí překonávat časové posuny. Slavnostní zahájení hlavního programu bere do rukou samozřejmě Jeff Ray a všem v celkem solidně zaplněné aréně oznamuje letošní návštěvu více jak 5000 lidí, když loni to bylo „jen" 4300. Tato dobrá zpráva je oceněna hlasitým potleskem. Téměř vzápětí uvádí Jeff na scénu svého šéfa – prezidenta a generálního ředitele společnosti Dassault Systèmes Bernarda Charlèse. SolidWorks je součástí Dassault Systèmes už od roku 1997 a tento strojní inženýr se ukazuje na SWW teprve poprvé!

V proslovu označuje produkty SolidWorks, SIMULIA, CATIA, ENOVIA, DELMIA a 3DVIA za „Lovemarks" a doplňuje informaci o více jak dvou miliónech zákazníků Dasaultu na světě.

Z jeho vystoupení i z toho, že na konferenci zůstává po celou dobu jejího konání, mám pocit, že říká: „Už nejste jen SolidWorks, jste součástí Dassault Systèmes, tak si to laskavě uvědomte."

Naznačuje, že by měla existovat těsnější spolupráce mezi odděleními výzkumu a vývoje SolidWorks a Dassaultu, což by nakonec mohlo umožnit SolidWorks se zbavit vazby na licenci modelovacího jádra Parasolid od Siemens PLM. A konečně by také mohlo dojít k nativnímu přímému propojení s produktem CATIA. Na závěr svého vystoupení, kdy předváděl aplikaci 3DVIA na iPod Touch, si neopomněl rýpnout do svého rivala: „Na rozdíl od Autodesku si nemyslíme, že svět je plochý."

Mluvilo se také o důležitosti a důrazu SolidWorks na zelené, trvale udržitelné technologie designu, aby v zápětí Jeff a Charlès přijeli na jeviště elektro-roadsterem Factory Five 1933, samozřejmě zkonstruovaném v SolidWorks konstruktérem Jeremym Luchinim.

Austin O'Malley, vedoucí výzkumu a vývoje, a jeho tým představili Tech Preview, přičemž ukázali, na čem pracují poslední tři roky a co by se mohlo objevit v budoucích produktech. Představeny byly některé zajímavé věci:

• Dostupnost produktů SolidWorks na více platformách (včetně Mac OS), i když by se SolidWorks měl stát v průběhu času méně závislým na hardwaru i OS
• Významnou roli by mohly hrát multidotykové platformy
• Vysoce aktivní komunikace a spolupráce, inspirovaná online herními komunitami
• Google jako vyhledávač by mohl být použit pro vyhledávání na opakované používání dat
• Odlišné modelovací techniky budou sjednoceny a pružnější například prostřednictvím přímého modelování a úpravy
• SolidWorks bude pravděpodobně poskytovat některé nebo všechny své produkty prostřednictvím cloudu, s tím, že s technologiemi cloud computingu se začne pracovat už koncem letošního roku.

V první nabídce cloud computingu by měl být produkt SolidWorks PDS (Product Data Sharing), vycházející z páteřní sítě ENOVIA V6, která bude poskytovat prostor pro ukládání dat, sdílení přístupu a ovládání pracovní plochy. Cloud computing, jinak software jako služba (software-as-Service – SAS), bude pravděpodobně nabízen ve dvou různých úrovních. Jednou bude sdílení dat při komunikaci a spolupráci, druhou pak bude skutečné používání SolidWorks přes internet a prohlížeč bez instalovaného produktu.

Jestli využívané technologie už dospěly dostatečně daleko, aby zamýšlený obchodní model, jehož princip naznačil zakladatel SolidWorks Jon Hirschtick při rozhovoru již loni v Orlandu, byl atraktivní pro co nejširší základnu uživatelů, uvidíme. Jisté je, že by tak mělo dojít k menší závislosti na hardwaru, ke snížení režijních nákladů, k nezávislosti na operačním systému a bezproblémovému sdílení dat.

Prvním hvězdným hostem byl mladý a velmi vtipný profesor Rice University v texaském Houstonu James McLurkin. Tento chlapík se zabývá robotikou a několik svých drobečků, hranatých pojízdných kostek se třemi ledkami, představil přímo na pódiu anaheimské arény. Vcelku mne překvapila podobnost jeho čtyřkolových robotů s roboty, které jsem viděl vloni na stánku sesterského časopisu Technika a Trh při MSV v Nitře. Asi někdo od někoho „opisoval" nebo má stejného dodavatele hardwaru. McLurkin se zabývá chováním robotů a jejich komunikací mezi sebou, přičemž při programování vychází z přírodních principů a inspiruje se například chováním včelích rojů. Co se stane, pošleme-li na Mars třeba 2000 robotů s umělou inteligencí? Na podobnou otázku se snažili odpovědět už dávno klasici sci-fi literatury, třeba Isaac Asimov. McLurkin má dnes možnost takovou situaci zcela reálně simulovat.

A jeho vzkaz účastníkům konference? Podporujte svou komunitu, pomozte své zemi a zachraňte zemi...buďte ŠPRTI! (Nevím, jestli jsem slovo „nerd" přeložil správně, ale jako výzva profesora svým studentům mi to docela sedí.)

Dopolední blok končí a obecenstvo se rozchází. Novináři spěchají na tiskovku s McLurkinem, později všechny čeká oběd. A začíná odpolední kolotoč specializovaných seminářů na různá témata, ze kterých vyjímám například: Správa souborů s a bez PDM, Integrovaný CAM – co to znamená pro designéry, inženýry a programátory, Nové triky pro staré psy: Jak reálně používat SolidWorks. Na „Představení SolidWorks nováčkům" bych musel být dopředu registrován a stejně mne čekají další dva rozhovory, tentokrát se sympatickým Bertrandem Sicotem, výkonným vicepresidentem pro prodej, a neméně sympatickou Rachel Simone, vicepresidentkou pro podnikové aplikace a technologie. S obsahem rozhovorů vás seznámím příště, dnes by se mi reportáž příliš natáhla. Už dopředu ale mohu avizovat, že nejdelší záznam mám právě od poslední jmenované, která je mimochodem jednou ze dvou žen dvanáctičlenného nejvyššího managementu společnosti DS SolidWorks.

Vynecháme-li večeři, můžeme hned přeskočit do dalšího dne.

Roadster Factory Five 1933                              Vystoupení Jamese McLurkina

Úterý

Hlavní keynotes opět zahajuje Jeff Ray. K programu vždy patří nějaká ta show, a tak Mike Pucket a Avelino Rochino vyzývají Jeffa Raye, aby se zúčastnil hry „Certifikace Hole in One" a on odpovídá na několik otázek z různých certifikačních testů a puttuje golfový míček do jamky. Pravda, první posílá záměrně přímo směrem k divákům – úplně mimo. Po tomto úvodu se představují noví nositelé certifikátů CSWE, opravdoví SolidWorks experti.

S příchodem Jona Hirchsticka se všem zatajil dech, protože očekávají hlavní hvězdu SWW2010.

Není jí nikdo jiný než světoznámý režisér James Cameron, jehož právě v kinech promítaný Avatar je příkladem zatím nejdokonaleji natočeného hraného 3D filmu. Po kasovním trháku Titanic se Cameron na několik let odmlčel. V té době natáčel dokumentární podmořské filmy a hlavně se věnoval technologické přípravě natáčení Avatara. James Cameron totiž není jen režisér, ale také vyspělý uživatel SolidWorks, ve kterých navrhl zařízení, která později použil při natáčení. Pro herce nebyl Avatar jednoduchou záležitostí. Navlečeni do speciálních obleků s reflexními body, na hlavě před obličejem s připevněným laserovým skenerem se museli pohybovat v podstatě po holém studiu, běhat po praktikáblech a šikmých lávkách. Jediný, kdo viděl, jak bude výsledná scéna vypadat, byl režisér, který měl k tomu účelu zhotovenou speciální kameru. Jak asi tušíte, když jsem psal o reflexních bodech a laserovém skeneru, technologie snímání byla podobná té, která se používá pro reverse engineering. Tedy vytvoření mračen bodů, sítí a počítačové zpracování 3D obrazu. Objekty, které vidíte ve filmu jako obrovské létající obrněné pevnosti byly v reálu jen malými drátovými modely. Zbytek byl dotvořen počítačově. Měli jsme možnost vidět ukázky z filmu o realizaci Avatara, doplněné vysvětlivkami Jamese Camerona, což bylo ještě zajímavější, než film samotný.

Nevím, jestli by dnes Karel Zeman opustil svoje filmové zvyky, chopil se příležitosti a točil s pomocí nových technologií od skutečnosti nerozeznatelné a dokonalé filmy. Asi ne.

Po skončení hromadného představení se všichni novináři rychle přesunují do místnosti pro tiskové konference a čekají na Camerona. Ten si dává poněkud na čas a tak volný čas vyplňují odpovídáním na otázky Jeff Ray a Bernard Charlès. Z plánované zhruba hodiny tak na Camerona, který se mezitím stačil převléknout, zůstalo asi jen 15 minut. Po oficiálním ukončení tiskovky se ale Cameron stejně z místnosti nedostal, neboť téměř každý se s ním chtěl vyfotografovat.

Odpolední program opět nepostrádal spoustu specializovaných seminářů s různými tématy. Jsou zde takové lahůdky jako Klávesové zkratky; Nástroje, které dobře vypadají v demu, ale nikdy je nevyužijete; Pády a zpomalení SolidWorks – ne za vše vždy může software; Spolupráce mezi SolidWorks Enterprise PDM a Microsoft SharePoint; Demystifikace .dwg a .dxt souborů atd. Je tu také přednáška Shauna Murphyho Integrace ECAD do MCAD použitím CircuitWorks.

A večer už tu je předzvěst loučení – závěrečný společenský večer, který se tentokrát koná v nekonečných prostorách anaheimského Convention Centra. Je tu k vidění asi desítka závodních speciálů od Factory Five Racing a o docela slušný rámus se stará bostonská kapela Draw the Line, která hraje písničky Aerowsmith. V hluku, který zde je, se příliš nedá bavit mezi sebou, a tak po ochutnání všeho, co se dá zde pojíst a popít, mnoho lidí odchází mimo halu, do hotelových barů a tam pokračují v zábavě.

James Cameron sklidil velkou pozornost, stejně jako technologie použité ve filmu Avatar

Středa

Na poslední den se mnoho posluchačů teší, protože se dozvědí, které požadavky zákazníků budou zahrnuty do budoucích produktů, a co mohou očekávat v příští verzi prostřednictvím nových funkcí a vylepšení.

Zde je SWW2010 Top Ten požadavků od uživatelů:

1. SolidWorks by se měl umět zcela odinstalovat

2. Zvýšení stability

3. Kompatibilita souborů mezi verzemi

4. Vytváření rovnic přímo při editaci kót

5. Lepší využití vícejádrových procesorů

6. Více typů sestavových prvků

7. Grafické znázornění referencí

8. Možnost odpojit závislé prvky místo jejich smazání

9. Rozložené pohledy vícetělových svařenců

10. Zjednodušené požadavky na grafické karty

Mark Shreider seznamuje obecenstvo s výsledky každoroční ModelManie – kdo za kratší dobu a správněji převede 2D zadání do 3D modelu a provede zadanou simulaci. A ukazuje správné řešení. Když se to umí, tak to je „brnkačka".

Při uvedení chystaných novinek ve verzi 2011 opět nechybí trochu divadla. V zápase o získání titulu v Super CAD Smack Down soutěží Jeremy Regnerus a Ian Hogg v něčem, co snad připomíná box. Kdo uspěje při prezentaci řešení úkolu dává pomyslnou ránu soupeři. Ještě zajímavější je pohled na publikum, kde Jon Hirstick a Bernard Charlès mají navlečené obří ruce a mávají s nimi, Jeff Ray má stavební helmu vybavenou plechovkami s pivem a hadičkami přímo do úst. Všichni fandí přímo ukázkově.

Myslím, že na opravdové představení novinek bude ještě dost času i místa v průběhu roku a tak jen pár návnad, kterými jsou plně uživatelsky přizpůsobitelné Real View, plná integrace PhotoView, zlepšení výkonnosti a využití paměti, vylepšení části pro práci s potrubím, atd.

Doprovodná výstava

Ze samého popisování jednotlivých dnů mi málem nezůstalo místo na pár konkrétnějších slov o výstavě partnerů. Jak už víte, bylo jich pře sto a byly k vidění velmi zajímavé věci. Nejmarkantnější byl vzestup firem, které nabízely 3D tisk (nově zde byla např. firma Solido), reverzní inženýrství (ReverseEngineering.com), PLM software (Keytech PLM, PLM360) nebo třeba holografická vstupní zařízení (Infinite Z). Doufám, že díky novým kontaktům budeme mít dostatek zajímavých novinek do dalších čísel časopisu CAD.

Na závěr snad jen zmínku o příští konferenci SWW2011. Ta se přesune opět víc na jih – do texaského San Antonia.