Jak lze údaje o to­le­ran­cích přímo za­kot­vit do mo­de­lu, aby vý­ro­ba a kon­t­ro­la kva­li­ty mohly spo­leh­li­vě pra­co­vat se správ­ný­mi údaji. Údaje o to­le­ran­cích jsou dů­le­ži­tou sou­čás­tí kaž­dé­ho plá­no­vá­ní. Často však nejsou k dis­po­zi­ci v po­do­bě, která by umož­ňo­vala ostat­ním s nimi pra­co­vat. Exis­tu­jí však pří­stu­py, které v tomto ohle­du umož­ňují zlep­še­ní.

Když modelu chybí informace

Kon­struk­ce vy­tvo­ří 3D model, vý­ro­ba po­tře­bu­je jasné to­le­ran­ce – ale mezi tím často vzni­ka­jí pro­blémy. V mnoha pod­ni­cích jsou ge­o­me­t­ric­ké to­le­ran­ce sice vi­di­tel­né v mo­de­lu, ale stro­je nebo kon­t­rol­ní pro­gra­my s nimi často ne­mo­hou přímo pra­co­vat. Pů­vod­ní záměr kon­struk­ce není zcela pře­ne­sen. To vede k ne­do­ro­zu­mě­ním, pře­ru­še­ním médií a ná­klad­ným do­da­teč­ným úpra­vám. Místo di­gi­tál­ní kon­zis­ten­ce pak exis­tu­jí ruční kon­t­rol­ní plány, dvo­ji­tá práce a spous­ta pro­sto­ru pro chyby.

Chybějící struktura ztěžuje další zpracování

Pro­blém často spo­čí­vá v tom, jak jsou to­le­ran­ce zpra­co­vá­ny v mo­de­lu. Jsou-li vlo­že­ny pouze jako gra­fic­ké po­znám­ky, často chybí struk­tu­ra ne­zbyt­ná k tomu, aby je jiné sys­témy mohly au­to­ma­tic­ky vy­u­ží­vat. In­for­ma­ce jsou sice vi­di­tel­né, ale nelze je di­gi­tál­ně vy­hod­no­tit. V ta­ko­vých pří­pa­dech musí být kon­t­rol­ní cha­rak­te­ris­ti­ky pře­vza­ty ručně a znovu vy­tvo­ře­ny. To je nejen ča­so­vě ná­roč­né, ale může také vést k od­chyl­kám od pů­vod­ní kon­struk­ce. Tato me­ze­ra se táhne mnoha pro­ce­sy a týká se nejen za­jiš­tě­ní kva­li­ty, ale také plá­no­vá­ní, kal­ku­la­ce a poz­děj­ších změn.

Větší přehlednost ve všech procesech

Pokud je 3D model vy­ba­ven sku­teč­ný­mi, či­tel­ný­mi in­for­ma­ce­mi o to­le­ran­cích, lze mnoha z těch­to pro­blé­mů pře­de­jít. Data jsou pak nejen vi­di­tel­ná, ale také stro­jo­vě či­tel­ná. Lze je tedy přímo in­te­gro­vat do ná­sled­ných pro­ce­sů, jako je vý­ro­ba, kon­t­ro­la nebo si­mu­la­ce. Jakmi­le jsou tyto in­for­ma­ce ulo­že­ny, lze je po­u­žít kde­ko­li. Zjed­no­du­šu­je se tím i práce s va­ri­an­ta­mi pro­duk­tu, pro­to­že to­le­ran­ce lze pře­vzít, upra­vit a zkon­t­ro­lo­vat, aniž by bylo nutné po­kaž­dé za­čí­nat od za­čát­ku.

Jak to jde lépe se správným nástrojem

Aby byly 3D to­le­ran­ce sku­teč­ně po­u­ži­tel­né, je třeba mít k dis­po­zi­ci vhod­nou pod­po­ru. S PTC Creo Pa­ra­met­ric a GD&T Advi­sor mohou pod­ni­ky de­fi­no­vat to­le­ran­ce přímo na mo­de­lu, a to čistě a v sou­la­du s pra­vi­dly. Údaje jsou nejen v sou­la­du s nor­ma­mi, ale také di­gi­tál­ně vy­u­ži­tel­né. Vý­ro­ba, za­jiš­tě­ní kva­li­ty a si­mu­la­ce vy­u­ží­va­jí stej­ná data a změny zů­stá­va­jí kdy­ko­li sle­do­va­tel­né. Model se tak stává sku­teč­ným ko­mu­ni­kač­ním pro­střed­kem pro celý pro­ces vý­vo­je a vý­ro­by.

Závěr: Pokud jsou to­le­ran­ce di­gi­tál­ně za­kot­ve­ny v mo­de­lu, šetří to čas, před­chá­zí chy­bám a zlep­šu­je spo­lu­prá­ci v na­va­zu­jí­cích pro­ce­sech.

Více informací o digitálních tolerancích »