Česko patří mezi první třetinu evropských zemí z hlediska obliby informačního modelování budov (BIM). K lídrům se v tomto ohledu řadí zejména skandinávské země či Velká Británie, které již v minulosti uzákonily povinnost využití BIM pro některé veřejné zakázky. Touto cestou by měl jít i tuzemský trh, a to od roku 2022. Odborníci zároveň upozorňují, že k dalšímu rozvoji BIM v českém prostředí je nutné zejména sjednocení standardů spojených s touto metodikou. Více než 20 % nákladů na výstavbu může ušetřit takzvané informační modelování budov (BIM).
Jeho jádrem je detailní virtuální model stavby, který umožňuje vizualizaci od prvního návrhu architekta až po hotový projekt. Výsledkem je efektivnější koordinace jednotlivých částí stavby a lepší komunikace mezi jednotlivými subjekty – od projektanta, přes investora až po dodavatele stavebních materiálů. Obliba tohoto řešení vzrostla podle odborníků jen v loňském roce o více než pětinu. Česko se tak díky tomu vyrovná celé řadě vyspělejších zemí.
Povinnost pro veřejné zakázky
Podle odborníků přitom hraje roli zejména to, že jiné země, které jsou s informačním modelováním budov dále než Česko, začaly s jeho zaváděním dříve. Často to znamenalo implementování přímo do legislativy v souvislosti s využitím při stavebních projektech. Tam, kde je dnes pevně ukotvená a oblíbená metodika BIM, byl dříve obrovský zájem daného státu tuto metodiku zavést, s plnou podporou vlády, s jasnou strategií a koncepcí.
Příkladem toho může být již zmíněná Velká Británie, kde je využití metodiky BIM od roku 2016 povinné pro veřejné zakázky. Ve Francii se tak v rámci strategie digitalizace státní správy stalo o rok později. Německo je v tomto směru pozadu, ale potřeba této metodiky je zde zdůrazňována, do konce roku 2020 by tak naši západní sousedé chtěli mít zavedený BIM alespoň pro všechny dopravní projekty.
V Česku by povinnost použití metodiky BIM pro nadlimitní veřejné zakázky měla začít platit od roku 2022, na změny se přitom pomalu začínají připravovat i tuzemské firmy. Postupná digitalizace stavebního sektoru je nevyhnutelnou záležitostí, která pomůže výrazně optimalizovat náklady nejen na výstavbu, ale i údržbu staveb. Například společnost Lomax je na tyto změny připravena již od roku 2014, kdy v BIM vytvořila knihovnu veškerých svých produktů – od garážových vrat, přes venkovní žaluzie až po předokenní rolety.
Při diskusi s některými zahraničními firmami je možné se setkat s překvapivými zjištěními. V případě některých zemí třeba s otázkou, co to BIM či knihovna prvků je. Nečekané je to zejména u německých dodavatelů, naopak třeba firmy ze Španělska mají vše připravené.
Nutnost standardizace
Ačkoliv tedy Česká republika patří z hlediska zavádění BIM mezi první třetinu evropských států, stále je dle odborníků co zlepšovat. Některé země mají stanoveny standardy, u nás se prozatím standardy tvoří a nejsou sjednoceny. To, že umí BIM aplikovat v bohatších západních zemích, jako je Norsko, neznamená, že je tato praxe ihned přenositelná do ČR. Musí dojít ke standardizaci, aby majitel budovy měl BIM jako praktického pomocníka, nikoliv aby musel kombinovat různý software a najímat horu dalších lidí profesionálů pro udržení evidence.
Postoje klíčových institucí v ČR jsou k metodice BIM velmi kladné, ale zatím chybí vzájemná shoda na jednotném standardu. Klíčové je, aby se tyto důležité instituce dohodly a daly metodice BIM jeden směr. Příležitost se naskýtá ve sjednocení informačního modelování budov v rámci celé Evropské unie, aby se všichni její členové mohli efektivně podílet na BIM projektech.
České aktivity a srovnávání v Evropě směřují k zemím, které začaly mnohem dříve. Snažíme se je dohnat a z jejich cesty se poučit, tedy přeskočit omyly a adekvátně aplikovat funkční postupy. Velmi aktivní jsou i naši zástupci v rámci evropské standardizační organizace CEN, kde se připravují mezinárodní standardy mimo jiné i pro metodu BIM.