BIM se velmi rychle aklimatizuje na tuzemské podmínky. Podle Petra Matyáše, jednatele společnosti di5 architekti inženýři a předsedy Odborné rady pro BIM (czBIM), se nyní Česká republika v zavádění BIM do praxe řadí ke světové špičce po boku Velké Británie a severských států. Hnacím motorem soukromého sektoru jsou konkrétní výhody, které BIM přináší: transparentnost v řešení projektu, jednodušší komunikace nad projektem i vyšší kontrola nad výsledkem. Díky BIM technologii získává investor cenná data neboli tzv. digitální dvojče reálné stavby, se kterým může svou investici efektivně provozovat a spravovat následující desítky let v závislosti na životnosti objektu.
Letos na podzim uplynul rok od vládního schválení Koncepce zavádění metody BIM v České republice a odborníci v oblasti BIM mají stále napilno: aktuálně pracují na vzniku Digitální technické mapy ČR a rekodifikaci stavebního zákona, které povedou ke zjednodušení územního plánování a stavebního řízení.
S BIMem dostává investor odbornou dokumentaci v lidsky přívětivé podobě
Přijetí vládní koncepce výrazně rozšířilo spektrum firem, které se o BIM zajímají. Petr Matyáš k tomu uvádí: „Jedná se nejen o společnosti z oboru, ale i o firmy z navazujících odvětví. Tyto společnosti vnímají, že se stavebnictví vlivem digitalizace proměňuje a je potřeba se k těmto aktivitám připojit, aby nezaspaly dobu.“ V současnosti již většina investorů zná výhody, které BIM přináší. „Hlavní motivací firem, které za námi kvůli BIMu přicházejí, jsou očekávané úspory a bohužel také negativní zkušenosti investorů s minulými investicemi. Při přípravě projektu měli vysokou chybovost, úplně se neorientovali v dokumentaci a ve výsledku byli překvapeni, jak projekt vlastně dopadl. Následně je stálo velké úsilí získat potřebná data a informace o objektu pro jeho správu,“ říká Petr Matyáš a dodává: „U nás v di5 pracujeme s BIM technologií přes devět let. Máme za sebou projekty, kdy jsme si prošli celým cyklem přípravy od prvotního návrhu stavby v BIMu přes všechny povolovací procesy až po sběr dat v průběhu výstavby pro budoucí provoz. Některé projekty jsme řešili z pohledu dodavatelských firem, jiné se společnostmi, pro které byl náš projekt úplně první v BIMu. V tom jsou naše zkušenosti unikátní.“
Tvorba jednotného datového standardu je základ
Se zaváděním BIM nezbytně souvisí potřeba jednotného datového standardu pro BIM modely v ČR, tedy standardizace v souladu s naší legislativou a zvyklostmi. Odborná rada pro BIM letos v říjnu představila hotový SNIM (Standard negrafických informací modelu) pro pozemní stavby a pro specialisty v oboru TZB, který bude následující měsíce odborná veřejnost připomínkovat. Z rozhodnutí vlády také na začátku roku vznikla Česká agentura pro standardizaci (ČAS) s cílem vytvořit datový standard. „Někoho možná napadne, proč czBIM pokračuje v práci na svém vlastním standardu, když je pravděpodobné, že standard, který připraví ČAS za dva až tři roky, bude vlivem pokroku a doby odlišný. Nicméně firmy potřebují kvalitní a funkční standard již nyní. Musí se v BIMu naučit pracovat a získat potřebné zkušenosti. Bez vyvíjení, připomínkování a diskutování nad společným standardem nemůžeme udělat další krok vpřed. CzBIM zastupuje společnosti ze všech segmentů stavebnictví, kteří mají s BIMem značné zkušenosti. Osobně jsem přesvědčen, že v rámci agentury ČAS není možné připravit funkční reformu stavebnictví a standardy, aniž by o tom komunikovala také se zástupci soukromého sektoru sdruženými v czBIM,“ říká Petr Matyáš.
Velké téma: rekodifikace stavebního zákona
S digitalizací, která je hlavním předpokladem Stavebnictví 4.0, také úzce souvisí potřeba novelizace stavebního zákona. Ze současné situace na trhu s nemovitostmi je zřejmé, že potřebujeme povolovat stavby rychleji a jednodušeji. Novela zákona by přitom mohla začít platit již na přelomu let 2024/2025. Petr Matyáš komentuje: „Pokud hovoříme o tom, že BIM přinese větší efektivitu ve stavebnictví, určitě to nebude možné bez rekodifikace stavebního zákona. BIM představuje datový standard, ale stavební zákon do určité míry definuje procesy: jak budeme stavby připravovat, vybírat dodavatele i jak budeme postupovat při výstavbě. Je zřejmé, že pokud chceme digitalizovat stavebnictví, musí dojít k razantním změnám v legislativě. Na rekodifikaci stavebního zákona v současnosti spolupracuje czBIM s ministerstvem pro místní rozvoj a Hospodářskou komorou ČR, která se ujala hlavní práce.“
Digitální technická mapa ČR do dvou let
S urychlením stavebních procesů také souvisí fakt, že v České republice dosud neexistuje ucelený a důvěryhodný systém pro správu a využívání údajů o technické infrastruktuře, který by efektivně sloužil jak stavebním úřadům v oblasti územního plánování a stavebního řízení, tak vlastníkům pozemků a nemovitostí. Řešením je Digitální technická mapa ČR, která by se mohla stát základním podkladem pro projektanty i investory při přípravě staveb. „Aktuálně se czBIM společně s ICT Unií podílí na bodech, které vyplývají z říjnového Memoranda o spolupráci při zajištění podpory vzniku Digitální technické mapy ČR. Věřím, že tyto změny se podaří realizovat daleko rychleji než úpravy stavebního zákona. Naší snahou zároveň je, aby se v rámci práce nad Digitální technickou mapou podařilo zdigitalizovat i procesy stavebního řízení a podávání žádostí o stavební povolení. Ačkoliv to zatím zdaleka nebude v BIM formě, bude to alespoň elektronicky,“ upřesňuje Petr Matyáš a na závěr dodává: „Jasným cílem do budoucna je, aby zájemci mohli podávat žádosti na stavební úřad doplněné BIM modelem, a to v univerzálním formátu IFC. Jsem přesvědčen, že bez pilotních projektů se nedá celý postup vymyslet správně, a proto musíme začít s přípravami pilotních projektů již nyní. Pouze v tom případě si vyzkoušíme ověřování dokumentace v BIMu v praxi.“