Ve svých začátcích byl BIM vnímán hlavně jako pomůcka pro 3D vizualizace. Později začal být využíván pro automatické generování výkresové dokumentace. Pak se stal nástrojem pro koordinaci prací ve fázi zpracování projektové dokumentace i při realizaci stavby. Tak se postupně hodnota BIM přesunula od 3D modelu k informacím. ARCHICAD 20 klade důraz na to, aby informace, které jsou do BIM projektu vloženy, byly využity v maximální možné míře.
I v BIM
BIM projekty obsahují řadu ne-geometrických informací, které se do nich dostávají z různých zdrojů nebo norem (IFC, COBie, LEED, GDL parametry), a to prostřednictvím spolupracovníků, kteří ani nemusejí pracovat s CAD/BIM programem. Přesto právě takové informace dělají hodnotu BIM projektu a schopnost programu pracovat s takovými daty klíčovou. V ARCHICADu 19 musely být vkládány do projektu prostřednictvím příslušných dialogových oken a neexistoval jednotný způsob, jak tyto informace ukládat a dále s nimi pracovat. Například požární odolnost musela být přiřazována individuálně objekt po objektu. ARCHICAD 20 zavádí sady vlastností, které lze vytvářet a spravovat přes „centrální pult“ (Správce vlastností) a lze je použít na jakýchkoliv vhodných místech v ARCHICADu standardním způsobem. Vlastnosti lze vytvářet přímo v ARCHICADu, nebo je načíst prostřednictvím „chytrého“ propojení s externími Excel databázemi. Funkce Import hodnot vlastností přináší jednoduchý poloautomatický způsob, jak importovat excelovskou tabulku do odpovídajících polí hodnot vlastností ARCHICADu. Uživatelé tak mohou definovat virtuálně jakoukoli vlastnost a tu přiřadit objektům/konstrukcím na základě nastavených kritérií. Vlastnosti lze využívat jako kritéria pro vyhledání a výběr prvků/konstrukcí a jejich vykazování. A díky novým grafickým stylům lze vybrané objekty zvýraznit v půdorysu i 3D modelu. Tento nový způsob správy dat a možnost vizualizovat objekty/konstrukce na základě jejich vlastností (např. konstrukce splňující určitý stupeň požární odolnosti) dělá z ARCHICADu 20 výkonný nástroj pro koordinaci BIM projektů a současně tak umocňuje hodnotu BIM projektování. Hodnotu této funkčnosti navyšuje skutečnost, že barevné rozlišení konstrukcí lze přenést do IFC modelu (obr. 1).
obr 1.
Svěží tvář
ARCHICAD 20 vyladil grafiku uživatelského rozhraní. Archicadovští nováčci ocení moderní design a intuitivnost ovládání, matadoři grafická Oblíbená nastavení (ikony zobrazující ve 2D i 3D často používané materiály a konstrukce dvacítka automaticky aktualizuje, jejich velikost lze nastavit) a všichni ocení vektorové ikony, garantující příjemnou a efektivní práci i na monitorech s velkým rozlišením. Interface je navržen tak, aby co nejvíce plochy obrazovky bylo pracovní plochou, veškeré „vizuální šumy“ byly odstraněny (obr. 2).
obr 2.
V ARCHICADu 20 je nově obsah otevřené záložky (okna) vždy zobrazen podle „svého“ nastavení zobrazení; nastavení není přenášeno z předchozí otevřené záložky. Práce je díky tomu přímočará a jednodušší. Správa knihoven v prostředí Teamwork (BIM Server i BIMcloud) byla zjednodušena tím, že funkce pro správu knihoven jsou přístupné všem uživatelům. Všichni členové týmu, kteří mají odpovídající práva, mohou prohlížet i upravovat obsah serverových knihoven.
Knihovní prvky bylo možné v tabulkách zobrazit formou ikon už v předchozích verzích, nyní lze takto zobrazit všechny konstrukce (obr. 3). Asociativní náhledy v podobě 2D symbolů, řezů nebo 3D axonometrie lze automaticky okótovat.
obr 3.
Parametrická architektura
Parametrické skriptování hraje stále důležitější roli. Nejen díky novým technologiím lze vytvářet stále tvarově komplikovanější stavby. Skriptování lze použít rovněž na úlohy jako najít optimální velikost a množství budov na daném území s cílem dodržet různá pravidla (výška, vzdálenost) při maximální obytné ploše, najít optimální tvar a umístění objektu na daném pozemku, tak aby nasvícená plocha fasády (hodino/metry) byla co největší, atd. Lídrem mezi programovými nástroji pro tyto úlohy je kombinace Rhino–Grasshopper. Pro BIM parametrické navrhování se Graphisoft rozhodl vytvořit kompaktní propojení Rhino–Grasshopper–ARCHICAD. Tato obousměrná, v reálném čase fungující vazba vznikla již u ARCHICADu 19 (obr. 4), „dvacítka“ ji rozšiřuje na obě platformy Windows i iOS a prohlubuje, Grasshopper dokáže „sáhnout“ na vnitřní parametry GDL objektů.
obr 4.
OPEN BIM a kompatibilita
ARCHICAD 20 podporuje import/export IFC4 (Reference View – Referenční zobrazení a Design Transfer View – Zobrazení pro přenos modelu). Rovněž byly vylepšeny stávající pracovní postupy založené na IFC, nové možnosti sdílení geometrie a dat při použití referenčního modelu. Export vrstev do formátu DXF/DWG využívá nový, přesnější algoritmus výpočtu geometrie. Díky tomu jsou výsledné souřadnicové body ve formátu DXF/DWG přesnější při použití konkrétních voleb nastavení DXF/DWG převodníků. (Nastavení uložení výkresů – volby „Velikost papíru s kresbami jako celek“ a „Modelový prostor“.) ARCHICAD 20 umí číst i zapisovat nativní data z Rhina (3dm), ARCHICAD a Rhino mohou spolupracovat formou referenčního modelu. Součástí BIM projektování je také schopnost využít BIM model pro výpočet energetické bilance budov. ARCHICAD má vestavěný nástroj pro tento účel, k dispozici je výkonná aplikace EcoDesigner STAR a ARCHICAD 20 umí exportovat data ve formátech gbXML (Green Building XML) a PHPP (Passive House Planning Package). ARCHICAD 20 umí i/o nejnovější verze SketchUp, projekty lze ukládat do Twinmotion 2016.
Vizualizace
Finální vizualizace stojí na nejnovějším renderovacím enginu Cinerender (na bázi Cinema 4D R16). Výsledkem vylepšení nastavení materiálů je ještě realističtější zobrazení povrchů, celkově je výpočet rychlejší a stíny jsou neuvěřitelně realistické. V GDL přibyla definice NURBS (Non-Uniform Rational Basis Spline), takže propracované tvary modelů vytvořené v Rhinu lze načíst do ARCHICADu při zachování jejich nativních NURBS definic. Ve 3D zobrazení lze aktivovat dvojúběžníkovou perspektivu při zachování výchozí polohy kamery a jejího zorného úhlu (obr. 5).
obr 5.
Autor poskytuje technickou podporu, pracuje na lokalizacích a jako samostatný projektant ve společnosti Cegra.