Projektování ve 3D
ArchiCAD 15 představuje převratný systém 3D vodicích čar a dalších nástrojů, který dovoluje pracovat v perspektivě se stejnou přesností a jednoduchostí jako v půdorysech a řezech. Jedním z hlavních problémů při práci ve 3D je, že nelze určit přesnou polohu kurzoru. Patnáctka přichází s pomůckou editační roviny, která poskytuje vizuální odezvu a zobrazuje geometrické vazby nutné pro práci s objekty. Pomocí editačních rovin lze objekty přesně umisťovat do prostoru či osazovat do stávajících konstrukcí. To dále velmi zjednodušuje možnost na editačních rovinách zobrazit uchopovací síť a aktivní body. Změna orientace i umístění editační roviny, tak důležitá schopnost pro flexibilní osazování objektů, je rovněž zcela intuitivní. Během modelování lze jednoduše nastavovat způsob průmětu uchopovacích bodů jednotlivých objektů na editačních rovinách (obr. 1). Pro jednoduchou orientaci je velmi důležitá možnost nastavení „hloubky" informací v perspektivě, resp. potlačení zobrazení objektů i vodicích čar v pozadí (obr. 2). Díky 3D vodicím čarám se práce ve virtuálním počítačovém prostoru stává velmi podobná skicování tužkou na papír – určují se hlavní směry systému ubíhajících přímek a do jejich průsečíků „se vestaví" objekt (obr. 3). S vodicími čarami lze velmi intuitivně manipulovat, ať už se jedná o jejich přemístění, či natočení. Zcela přirozené je pak vytvoření segmentu vodicí čáry mezi dvěma aktivními body.
Modelování
Pro modelování přibyly dvě nové funkce Skořepina a Komplexní střecha. Novým způsobem řeší patnáctka vzájemné vazby objektů, a to nejen průniky či ořezávání hmot, ale i zobrazení vazeb ve 2D. Objekt skořepina lze použít k vymodelování komplexního pláště budovy, jednotlivých konstrukčních prvků i vlastních knihovních objektů. Skořepina je „pravým" BIM objektem zaručujícím správné zobrazení v půdorysech a řezech, a to i v případech, kdy jsou ve skořepině polygonální otvory nebo kdy je na skořepinu aplikována operace s tělesy. Pro sdílení projektu se specialisty, hlavně statiky, lze skořepině přiřadit typ konstrukce (nosná stěna/deska, nenosná). Skořepinu lze vymodelovat třemi různými geometrickými metodami. Relativně jednoduché je „vytažení" (extrude), kdy se křivka/profil „vytáhne" podél osy. Přesto lze touto geometrickou metodou vytvoření skořepiny a její případnou modifikací získat širokou škálu architektonických forem. Jednoduchou metodou je rovněž „rotace" (revolve), objekt vzniká rotací profilu kolem osy. Nástroj má dvě konstrukční metody, první pracuje s přednastaveným profilem, u druhé je profil zadáván „ručně" (lze pracovat s kouzelnou hůlkou). Po vytvoření lze objekt téměř libovolně modifikovat. Nejkomplexnější metoda vytváření skořepiny je „zborcená plocha" (rule). V podstatě se jedná o přímkovou plochu, definovanou dvěma křivkami v prostoru. Pro zadání jsou k dispozici dvě konstrukční metody, jednoduchá, pracující s přednastavenými výchozími křivkami, a detailní, umožňující vlastní definici výchozích křivek (obr. 4). Skořepiny lze modifikovat úpravou obrysové křivky. Jakmile je objekt skořepina označen, zpřístupní se kontextová nabídka Upravit obrys skořepiny. Zobrazení všech typů skořepiny v odpovídajících půdorysech a řezech podléhá stejným pravidlům jako u „standardních" objektů (zeď). Technická dokumentace zachovávající pravidla norem je z modelu generována automaticky. Objekt komplexní střecha lze upravovat podobně jako jiné polygonální archicadovské struktury, například desky. Pakliže je třeba změnit geometrii střechy, jsou automaticky doplněny nebo odstraněny jednotlivé střešní segmenty. Komplexní střecha může mít víceúrovňovou strukturu a i tu lze upravovat přidáním atrií, štítů nebo střešních oken (obr. 5). Archicadovské inteligentní vazby mezi objekty a způsob práce s těmito vazbami zajišťují intuitivní a jednoduchou práci s komplexními konstrukcemi. ArchiCAD 15 automaticky řeší vazby mezi objekty, které k sobě patří, ale tak, aby projektant neztratil kontrolu nad projektem. Příkladem je dynamická vazba mezi střechou a skořepinou. I když skořepina i střecha mohou být tvarově velmi složité objekty, ArchiCAD dokáže řešit jejich vzájemné vazby, resp. průniky (obr. 6). Zcela nový nástroj „správce vazeb" s grafickou zpětnou vazbou zabezpečuje plnou kontrolu nad projektem ve všech jeho fázích. Vazby mezi jakýmikoli objekty lze zobrazit v různých pohledech a zde s nimi také pracovat. K dispozici je celá řada postupů, jak měnit geometrii objektů vzniklých ořezáním střechou nebo skořepinou.
Rekonstrukce a renovace
ArchiCAD 15 přináší unikátní prostředí pro zpracovávání projektů renovací a rekonstrukcí. Systém dbá na to, aby zachovával BIM pracovní postupy. Prvkům, resp. konstrukcím, lze pomocí „filtru rekonstrukcí" přiřadit stavy, jako jsou „stávající", „bourané konstrukce" a „nové konstrukce". Parametr stav spolu s přednastavenými šablonami výkresů slouží k automatickému vytváření dokumentace reprezentující různé fáze projektu. Systém poskytuje vizuální zpětnou vazbu o nastavení jednotlivých konstrukcí. V jakékoli fázi projektu lze zobrazit stav jednotlivých konstrukcí. Pro generování výkresů slouží tzv. filtry zobrazení. Filtry lze velmi detailně a přitom jednoduše nastavit, lze vytvářet filtry vlastní. Díky filtrům odpovídá generovaná dokumentace požadovaným normám a zvyklostem, navíc je vše velmi přehledné a rychlé (obr. 7). Sdílení projektu s navazujícími profesemi, převážně pracujícími se 2D systémem, stojí na exportu výkresů ve formátu DWG. Ukládat lze výkresy různých stavů tak, aby byla zachována požadována struktura hladin (vrstev) pro umístění různých konstrukcí a objektů. Díky BIM způsobu práce lze jednoduše generovat výpisy prvků a výkazy výměr stávajících, bouraných a nových konstrukcí a objektů. Pro rekonstrukce je důležité i rozšíření archicadovských knihoven, mimo jiné o špaletová okna (obr. 8).
ArchiCAD 15 nezanedbává hlavní cíl předchozích verzí, koncept OPEN Design. Má vylepšený IFC interface pro jednodušší a přímočařejší klasifikaci konstrukcí a snazší práci s koordinačním modelem. Zpracování IFC dat je optimalizováno, výkonově náročné operace probíhají v akceptovatelném čase. Příznivce počítačů Apple uspokojí plná podpora 64-bit na Mac OS.
Systémové požadavky a kompatibilita mezi verzemi
Pro maximální výkon ArchiCADu je jednoznačně doporučeno využívat 64-bita a víceprocesorové systémy. Podporované operační systémy jsou tyto: MacOSX 10.6 na Mac Intel 64-bit, Windows XP Pro 32-bit a 64-bit, Windows Vista Business a Ultimate Editions 32 bit a 64 bit, Windows 7 Professional, Enterprise a Ultimate Editions 32-bit a 64-bit. POZOR! Díky plné podpoře 64-bit MacOS, ArchiCAD 15 nelze spustit v MacOS 10.5 (a starších).
ArchiCAD 15 dokáže otevřít projekty ze 7 předchozích verzí „velkého" ArchiCADu (v14, v13, v12, v11, v10, v9 a v8.1) a projekty z SE2011, SE2010, SE2009, SE2008, SE2007 a SE2006.
Firemní materiál – Centrum pro podporu počítačové grafiky ČR, s. r. o.