Sta­veb­nic­tví je často kri­ti­zo­vá­no za pří­liš­ný kon­zer­va­tis­mus a by­ro­kra­tic­ké zpra­co­vá­ní do­ku­men­ta­ce. Za­vá­dě­ní no­vých tech­no­lo­gií není snad­ný úkol, ale jsou to právě ony, díky nimž jsou bu­do­vy in­te­li­gent­něj­ší, bez­peč­něj­ší a udr­ži­tel­něj­ší. Pla­nRa­dar, po­sky­to­va­tel před­ní ev­rop­ské plat­for­my pro di­gi­ta­li­za­ci ve sta­veb­nic­tví, při­ná­ší pře­hled nej­u­ži­teč­něj­ších mo­der­ních tech­no­lo­gií, které se pro­sa­zu­jí v oboru a napl­ňují i ty nej­od­váž­něj­ší vize o bu­douc­nos­ti.

BIM

In­for­mač­ní model stav­by, v němž se shro­maž­ďu­jí všech­ny in­for­ma­ce o bu­do­vě od mo­men­tu je­jí­ho plá­no­vá­ní přes vý­stav­bu až po sprá­vu. Ob­sa­hu­je jak gra­fic­ké (tedy vi­di­tel­né) in­for­ma­ce, tak i ty ne­gra­fic­ké, jako jsou na­pří­klad vlast­nos­ti jed­not­li­vých sta­veb­ních prvků. Všech­ny kom­po­nen­ty a kon­strukč­ní nu­an­ce, které jsou re­le­vant­ní pro ob­jekt, jsou za­chy­ce­ny a zo­hled­ně­ny v jed­nom vir­tu­ál­ním mo­de­lu, tzv. di­gi­tál­ním dvoj­če­ti. Když je ně­ja­ký prvek od­stra­něn nebo na­hra­zen, celý model se pře­po­čí­tá s touto ko­rek­cí. Díky BIM funk­cím mohou spe­ci­a­lis­té snad­no vidět pří­pad­né ne­srov­na­los­ti či kon­flik­ty a sjed­nat včas je­jich ná­pra­vu, stej­ně jako efek­tiv­ně kal­ku­lo­vat zdro­je. In­for­ma­ce o mož­ných pro­blé­mech nebo na­o­pak přes­né po­cho­pe­ní toho, zda ob­jekt na­pří­klad vy­dr­ží oče­ká­va­né za­tí­že­ní, sta­vi­te­lům po­má­há vy­hnout se pře­kro­če­ní roz­počtu, op­ti­ma­li­zo­vat po­stu­py a pro­vá­dět pří­pad­né úpra­vy v ra­ných fá­zích pro­jek­tu. Zá­ro­veň v pří­pa­dě, kdy je k dis­po­zi­ci kom­plet­ní sada di­gi­tál­ních dat o ob­jek­tu, lze denní práce ko­ri­go­vat s po­mo­cí mo­bil­ních tech­no­lo­gií, což znač­ně zjed­no­du­šu­je celý pro­ces a op­ti­ma­li­zu­je vý­sle­dek.

Cloudové služby a mobilní zařízení

Po­u­ži­tí BIM mo­de­lu vy­ža­du­je za­po­je­ní clou­do­vých slu­žeb pro sdí­le­ní dat a in­for­ma­cí v re­ál­ném čase. Clou­do­vé úlo­žiš­tě může za­hr­no­vat ši­ro­kou škálu seg­men­to­va­ných in­for­ma­cí a ná­stro­jů, od ná­stro­jů pro ar­chi­tek­ty až po sys­témy ří­ze­ní pro­jek­tů, které jsou k dis­po­zi­ci všem čle­nům týmu kdy­ko­li na je­jich table­tu nebo smart­pho­nu. Každý má pří­stup k nej­no­věj­ším in­for­ma­cím a ko­mu­ni­ka­ce tak pro­bí­há v re­ál­ném čase. Množ­ství dat ulo­že­ných na clou­du je navíc ne­o­me­ze­né, stej­ně jako vý­po­čet­ní ka­pa­ci­ta ser­ve­rů, na kte­rých jsou data ulo­že­na – spo­lu­prá­ci se tak meze ne­kla­dou.

Velká data a umělá inteligence (AI)

Nové sta­veb­ní tech­no­lo­gie ne­mo­hou do­sta­teč­ně dobře fun­go­vat bez sběru dat, stro­jo­vé­ho učení a umělé in­te­li­gen­ce. Ta je ve sku­teč­nos­ti ne­vi­di­tel­ný asi­s­tent, který ana­ly­zu­je „te­ra­baj­ty“ dat shro­máž­dě­ných od lidí, ale také na­pří­klad z růz­ných sen­zo­rů nebo pro­gra­mů. AI v nich po­má­há hle­dat vzor­ce a fakta, na je­jichž zá­kla­dě je možné při­jí­mat ře­še­ní: takto po­má­há sni­žo­vat ná­kla­dy a umo­ž­ňu­je před­ví­dat ri­zi­ka nebo efek­ti­vi­tu ně­kte­rých prací. Ve sta­veb­nic­tví lze umě­lou in­te­li­gen­ci vy­u­žít hlav­ně ve třech zá­klad­ních ob­las­tech. Za prvé, na zá­kla­dě his­to­ric­kých dat umožňuje před­ví­dat bez­peč­nost­ní hroz­by, roz­po­znat dů­le­ži­tá spe­ci­fi­ka a zlep­šit kon­t­ro­lu při do­dr­žo­vá­ní před­pi­sů BOZP. Při plá­no­vá­ní pro­jek­tů mohou shro­máž­dě­ná data za­brá­nit pře­kro­če­ní roz­počtu, po­mo­ci sta­no­vit jasné pri­o­ri­ty a zmír­ňo­vat ri­zi­ka. A za třetí, umělá in­te­li­gen­ce je vel­kým po­moc­ní­kem při au­to­ma­ti­za­ci pro­ce­sů a zvy­šo­vá­ní pro­duk­ti­vi­ty práce.

Virtuální realita

Mezi no­vý­mi tech­no­lo­gi­e­mi v ar­chi­tek­tu­ře a sta­veb­nic­tví je jedna ob­zvláš­tě za­jí­ma­vá. Jedná se o vir­tu­ál­ní re­a­li­tu (VR), která vy­tvá­ří „sku­teč­ný“ svět v di­gi­tál­ním pro­stře­dí po­mo­cí fo­to­gra­fií, ren­de­ro­vá­ní a 360° videa. Tato tech­no­lo­gie umo­ž­ňu­je lidem „fun­go­vat“ v re­a­lis­tic­kém di­gi­tál­ním pro­stře­dí, kde je také možná in­ter­ak­ce s ob­jek­ty v re­ál­ném čase. Jedná se o je­di­neč­nou zku­še­nost z první ruky, která umo­ž­ňu­je pro­fe­si­o­nál­něj­ší ře­še­ní a od­bor­něj­ší po­sou­ze­ní: tes­tu­je ži­vo­ta­schop­nost no­vých ná­vrhů, sle­du­je po­krok, iden­ti­fi­ku­je pro­blémy v rané fázi vý­stav­by a po­u­ží­vá se jako prak­tic­ký ná­stroj v ob­las­ti zkou­má­ní slo­ži­tých kon­struk­cí. VR je také stále více ob­lí­be­na mezi re­zi­denč­ní­mi de­ve­lo­pe­ry, kteří ji vy­u­ží­va­jí v kli­ent­ských cen­t­rech při pre­zen­ta­ci no­vých bytů po­ten­ci­ál­ním kli­en­tům.

Robotizace a exoskelet

Sta­veb­nic­tví před­sta­vu­je tra­dič­ní od­vět­ví s vel­kým za­stou­pe­ním ma­nu­ál­ní práce. Sta­ve­niš­tě je totiž pří­liš rych­le se mě­ní­cí pro­stře­dí, kde není místo pro ro­bo­ty bez do­ko­na­lé AI (ko­nec­kon­ců, ro­bo­ti pra­cu­jí pouze podle ve­sta­vě­né­ho al­go­rit­mu). Nicmé­ně i zde se již při­jí­ma­jí in­te­li­gent­ní ře­še­ní. Ta­ko­vé ro­bo­tic­ké exos­ke­le­ty urych­lu­jí práci a zvy­šu­jí pro­duk­ti­vi­tu na sta­ve­niš­ti, pro­to­že síla člo­vě­ka v ta­ko­vém „ob­le­ku“ se mno­ho­ná­sob­ně zvýší, za­tím­co práce je vý­raz­ně bez­peč­něj­ší. Kromě toho jsou stále ob­lí­be­něj­ší také drony. Ty na­pří­klad umo­ž­ňu­jí mo­ni­to­ro­vat sta­ve­niš­tě po­mo­cí kamer a iden­ti­fi­ko­vat tak ri­zi­ko­vé ob­las­ti včet­ně pří­pad­ných krá­de­ží, které jsou bo­hu­žel všu­dypří­tom­né. Stav­bu díky tomu není třeba osob­ně sle­do­vat; místo toho lze oka­mži­tě vy­sí­lat lidi, aby ře­ši­li již kon­krét­ní pro­blém. Drony lze sou­čas­ně vy­u­žít při do­pra­vě sta­veb­ní­ho ma­te­ri­á­lu na ur­če­né místo, čímž se sníží počet po­třeb­ných vo­zi­del, anebo při de­mo­li­ci sta­veb­ních prvků na konci ži­vot­nos­ti pro­jek­tu. I když je toto ře­še­ní po­ma­lej­ší, je vý­raz­ně lev­něj­ší a bez­peč­něj­ší.

3D modelování

Ač­ko­li je tato tech­no­lo­gie ve sta­veb­nic­tví známá již mnoho let, te­pr­ve ne­dáv­no za­ča­la být ši­ro­ce vy­u­ží­vá­na. Růst sti­mu­lu­je zvý­še­ná po­ptáv­ka způ­so­be­ná vyšší pro­duk­ti­vi­tou (tato tech­no­lo­gie je zá­ro­veň rych­lá, přes­ná i še­tr­ná k ži­vot­ní­mu pro­stře­dí) a sou­čas­ně schop­nos­tí snad­no vy­tvá­řet stru­k­tu­ry různé slo­ži­tos­ti. Díky 3D mo­de­lo­vá­ní lze vy­rá­bět prvky z růz­ných ma­te­ri­á­lů – be­to­nu, ge­o­po­ly­me­rů, ce­men­tu, sádro­kar­to­nu i hlíny. Vý­ro­ba sta­veb­ních prvků (na­pří­klad stěn a desek) anebo i ji­ných kom­po­nen­tů přímo na sta­ve­niš­ti sni­žu­je nejen vý­rob­ní ná­kla­dy, ale i lo­gis­tic­ké a per­so­nál­ní ná­kla­dy. Velká bu­douc­nost se před­po­ví­dá 3D tisku be­to­no­vých prvků. Spe­ci­a­li­zo­va­né cen­t­rum na­pří­klad již exis­tu­je v Ni­zo­zem­sku.