Pla­nRa­dar, spe­ci­a­lis­ta na di­gi­ta­li­za­ci ve sta­veb­nic­tví, zve­řej­nil vý­sled­ky roz­sáh­lé­ho prů­zku­mu se za­mě­ře­ním na ar­chi­tek­tu­ru a ur­ba­nis­mus, který kromě tu­zem­ska pro­bě­hl v 11 ze­mích světa včet­ně Ně­mec­ka, Itá­lie, USA či Velké Bri­tá­nie. Jed­nou z klí­čo­vých ka­pi­tol se stal vývoj no­vých sta­veb­ních ma­te­ri­á­lů.

Ty totiž mohou v kom­bi­na­ci s ino­va­tiv­ní­mi di­gi­tál­ní­mi ře­še­ní­mi im­ple­men­to­va­ný­mi během vý­stav­by zna­me­nat sku­teč­nou re­vo­lu­ci v do­sa­vad­ním způ­so­bu re­a­li­za­ce pro­jek­tů a umož­nit vznik řady pů­so­bi­vých a navíc udr­ži­tel­ných sta­veb. Mezi od­po­věď­mi od­bor­ní­ků se nej­čas­tě­ji vy­sky­to­va­ly bi­o­ma­te­ri­á­ly jako dřevo, ko­no­pí, sláma či různé trávy, a do­kon­ce i vlák­na hub. Těmi to ale ne­kon­čí. Mo­der­ní věda v po­sled­ních le­tech vý­raz­ně po­kro­či­la a na trhu již exis­tu­jí pře­vrat­né pa­ten­ty. Ty jsou nejen spo­leh­li­vé, odol­né a še­tr­né k ži­vot­ní­mu pro­stře­dí, ale zá­ro­veň také vzduš­né a lehké. Pro­to­že vy­so­ká efek­ti­vi­ta a roz­voj oboru sta­veb­nic­tví patří k hlav­ním vizím Pla­nRa­daru, při­pra­vi­la nyní po­drob­ný pře­hled 17 ino­va­tiv­ních ma­te­ri­á­lů sou­čas­nos­ti, které jsou pří­sli­bem pro blíz­kou bu­douc­nost. Ať už se jedná o prů­hled­né dřevo, sa­mo­re­ge­ne­rač­ní beton či te­ku­tou žulu, bu­de­me o nich slý­chat stále čas­tě­ji.

Inovativní materiály: řešení problémů z minulosti

Byly shro­máž­dě­ny ty nej­za­jí­ma­věj­ší a nej­i­no­va­tiv­něj­ší ma­te­ri­á­ly, které se po­u­ží­va­jí ve sta­veb­nic­tví, a také další no­vin­ky s vel­kým po­ten­ci­á­lem, které se tes­tu­jí v rámci pi­lot­ních pro­jek­tů. Ně­kte­ré mo­der­ní sta­veb­ní ma­te­ri­á­ly na­jdou své uplat­ně­ní možná jen ve spe­ci­fic­kých pří­pa­dech, ale řada z nich má po­ten­ci­ál stát se ši­ro­ce vy­u­ží­va­ný­mi. Bu­do­vy s tra­dič­ní­mi cih­lo­vý­mi a be­to­no­vý­mi kon­struk­ce­mi se po­stup­ně sta­nou mi­nu­los­tí, pro­to­že sou­čas­né po­ža­dav­ky lid­stva jsou zřej­mé: po­tře­bu­je­me eko­lo­gic­ké, ener­ge­tic­ky úspor­né, odol­né a lehké bu­do­vy, které budou hezky vy­pa­dat a zá­ro­veň budou vy­so­ce funkč­ní. Navíc díky tomu bude možné ušet­řit na opra­vách mi­li­ar­dy korun.

Průhledné dřevo

Tento eko­lo­gic­ký ma­te­ri­ál byl vy­na­le­zen již v roce 2016, ale až v roce 2020 bylo do­sa­že­no sta­bil­ní­ho vý­sled­ku. Dřevo je zba­ve­no bar­viv, při­čemž pro­pouš­tí až 90 % svět­la. Je nejmé­ně pět­krát pev­něj­ší a lehčí než sklo a má také vyšší te­pel­nou účin­nost. Právě tyto vlast­nos­ti z něj činí za­jí­ma­vou po­ten­ci­ál­ní al­ter­na­ti­vu plas­to­vých nebo skle­ně­ných oken. Navíc jako su­ro­vi­na je ob­no­vi­tel­né a še­tr­né k ži­vot­ní­mu pro­stře­dí. Strom bal­zov­ník, z něhož se zís­ká­vá dřevo balsa, do­růs­tá do­spě­los­ti za pou­hých 5 let. Vý­rob­ní ná­kla­dy jsou také mno­hem nižší než při vý­ro­bě skla, kte­rou pro­vá­zí vý­razná uh­lí­ko­vá stopa kvůli vy­so­kým tep­lo­tám při vý­ro­bě a velké spo­tře­bě elektři­ny. Prů­hled­né dřevo je po­měr­ně pruž­né, pro­to­že ob­sa­hu­je pří­rod­ní celulózu. Pro do­sa­že­ní prů­hled­nos­ti se bal­so­vé dřevo na­mo­čí do spe­ci­ál­ní­ho roz­to­ku a poté se do struk­tu­ry přidá epo­xi­do­vá prys­ky­ři­ce.

Uhlíkové vlákno

Uh­lí­ko­vá vlák­na se již dlou­ho vy­u­ží­va­jí ve spor­tu, a jsou ma­te­ri­á­lem bu­douc­nos­ti také pro sta­veb­nic­tví, které často vy­ža­du­je uni­kát­ní kom­bi­na­ci pev­nos­ti a leh­kos­ti. Uh­lí­ko­vá vlák­na jsou o 75 % lehčí než že­le­zo a sou­čas­ně o 30 % lehčí než hli­ník. Po­u­ží­va­jí se ke zpev­ně­ní tra­dič­ních sta­veb­ních ma­te­ri­á­lů jako cihel, že­le­zo­be­to­no­vých bloků či dře­vě­ných kon­struk­cí a také ke sní­že­ní tloušť­ky a tím pádem i hmot­nos­ti pa­ne­lů. Vý­ztuž z uh­lí­ko­vých vlá­ken po­u­ži­tá v be­to­nu po­sky­tu­je i vy­ni­ka­jí­cí te­pel­nou izo­la­ci. Je­di­nou ne­vý­ho­dou, která ome­zu­je ši­ro­ké uplat­ně­ní, je pro­za­tím vy­so­ká cena to­ho­to ma­te­ri­á­lu.

Sensitiles – dekorativní akrylátové dlaždice

Ino­va­tiv­ní sta­veb­ní ma­te­ri­á­ly mohou být také ma­te­ri­á­ly za­lo­že­né na tech­no­lo­gi­ích, které umožňují pů­so­bi­vou de­ko­ra­ci a re­a­li­za­ci těch nej­ex­tra­va­gant­něj­ších de­sig­nér­ských ná­pa­dů. Novým typem do­kon­čo­va­cí­ho sta­veb­ní­ho ma­te­ri­á­lu jsou cit­li­vé dlaž­di­ce s akry­lo­vý­mi vlák­ny, které re­a­gu­jí na dotyk nebo svě­tel­né zdro­je. Op­tic­ké vlák­no pře­ná­ší svět­lo a re­a­gu­je: dlaž­di­ce se může na­pří­klad třpy­tit, roz­svě­cet nebo za­chy­co­vat a roz­pty­lo­vat sou­sed­ní barvy na svém po­vrchu. Ob­kla­dy z to­ho­to ma­te­ri­á­lu zna­me­na­jí nové mož­nos­ti v ar­chi­tek­tu­ře a in­te­ri­é­ro­vém de­sig­nu.

Samoregenerační beton

Ne­jed­ná se o žádné sci-fi, ale ino­va­tiv­ní me­to­du opra­vy prasklin v be­to­nu po­mo­cí bak­te­rií. Prin­cip tech­no­lo­gie je jed­no­du­chý: do be­to­nu se při­da­jí kaps­le ob­sa­hu­jí­cí spe­ci­fic­ké bak­te­rie a ži­vi­ny pro ně. Bak­te­rie se ak­ti­vu­jí, jakmi­le při­jdou do kon­tak­tu s vodou. Prask­lý beton se tak ob­no­ví díky vnik­lé vlh­kos­ti – a to tak, že je vy­pl­něn vá­pen­cem vy­pro­du­ko­va­ným bak­te­ri­e­mi. Kromě této bi­o­tech­no­lo­gie již exis­tu­je také al­ter­na­ti­va od ko­rej­ských vý­zkum­ní­ků, při níž se do be­to­nu při­dá­va­jí kaps­le s po­ly­me­rem. Vli­vem vlh­kos­ti a slu­neč­ní­ho zá­ře­ní začne po­ly­mer opět re­a­go­vat, když na­bobt­ná a vy­pl­ní trh­li­nu. Další va­ri­an­tou je bi­o­be­ton. V tomto pří­pa­dě se do be­to­nu při­dá­vá enzym, který re­a­gu­je s krys­ta­ly uh­li­či­ta­nu vá­pe­na­té­ho uvolňují­cí­mi CO2. Pro­to­že jsou je­jich vlast­nos­ti po­dob­né be­to­nu, vý­sled­kem je vy­pl­ně­ní všech trh­lin a zlep­še­ní pev­nos­ti be­to­nu. Touto me­to­dou lze za­ce­lit trh­li­nu o prů­mě­ru 1 mm za je­di­ný den. Exis­tu­je i bi­o­be­ton za­lo­že­ný na fo­to­syn­té­ze bak­te­rií. Sklá­dá se ze směsi sinic, že­la­ti­ny a písku. Tyto slož­ky po kon­tak­tu s vodou na­bý­va­jí na ob­je­mu, čímž vy­pl­ní pří­pad­né du­ti­ny.

Aerogel

Tento nej­tvrd­ší a nej­leh­čí ma­te­ri­ál na světě je z 99,8 % tvo­řen vzdu­chem. Jedná se o syn­te­tic­ký po­réz­ní ul­tra­leh­ký ma­te­ri­ál od­vo­ze­ný od gelu, v němž je ka­pal­ná slož­ka na­hra­ze­na ply­nem. Vý­sled­kem je velmi pevná masa s ex­trém­ně níz­kou hus­to­tou a níz­kou te­pel­nou vo­di­vos­tí. Na dotek při­po­mí­ná křeh­ký pě­no­vý po­ly­sty­ren. Ae­ro­gel může být vy­ro­ben z růz­ných che­mic­kých slou­če­nin – z oxidu kře­mi­či­té­ho, hli­ni­té­ho, chro­mi­té­ho, cí­ni­či­té­ho a od 80. let i z uh­lí­ku. Jeho zvlášt­nos­tí je, že může mít nižší te­pel­nou vo­di­vost než plyn, který ob­sa­hu­je. Zá­ro­veň je vy­ni­ka­jí­cím te­pel­ným izo­lan­tem, a proto se hojně vy­u­ží­vá pro eko­lo­gic­ky še­tr­né a účin­né te­pel­né izo­la­ce v prů­mys­lo­vém mě­řít­ku.

Richlite

Rich­li­te je pa­pí­ro­vý a vy­so­ce odol­ný kom­po­zit­ní ma­te­ri­ál. Vy­rá­bí se z od­pad­ní­ho pa­pí­ru, jenž se li­su­je do tvr­dých, hlad­kých desek, které lze dále zpra­co­vá­vat. Papír zís­ka­ný ze správ­ných zdro­jů je mno­hem še­tr­něj­ší k ži­vot­ní­mu pro­stře­dí než mnoho nej­běž­něj­ších ma­te­ri­á­lů po­u­ží­va­ných ve sta­veb­nic­tví. Na roz­díl od ka­me­ne nebo ji­ných tvr­dých po­vrchů se ma­te­ri­ál Rich­li­te chová stej­ně jako husté tvrdé dřevo a lze jej snad­no fré­zo­vat, brou­sit a spo­jo­vat. Zá­ro­veň je vo­děo­dol­ný, hy­gi­e­nic­ký, má níz­kou ab­sorp­ci vlh­kos­ti a vy­so­kou te­pel­nou odol­nost. Ur­či­tě není na škodu, že také dobře vy­pa­dá a má pří­rod­ní po­vr­cho­vou úpra­vu. Díky tomu se po­u­ží­vá v mnoha prů­mys­lo­vých od­vět­vích, od sta­veb­nic­tví až po de­sign ná­byt­ku či do­kon­ce k vý­ro­bě hu­deb­ních ná­stro­jů.

Tekutá žula

Umělý „te­ku­tý“ kámen je spe­ci­ál­ní sta­veb­ní směs (vy­ro­be­ná ze 70 % z mra­mo­ro­vé drti a z 30 % ze spe­ci­ál­ních pří­sad a de­ko­ra­tiv­ních plniv), která se stří­ká na po­vrchy na­pří­klad z be­to­nu, zdiva, ka­me­ne či as­fal­tu. Díky svému slo­že­ní se ka­pa­li­na sráží a vy­tvá­ří těsné spo­je­ní, čímž do­dá­vá po­vrchu tr­van­li­vost a atrak­tiv­ní vzhled. Navíc je eko­lo­gic­ky še­tr­ným ma­te­ri­á­lem, pro­to­že ob­sa­hu­je bez­peč­né prys­ky­ři­ce, pří­rod­ní mra­mo­ro­vou drť a mi­ne­rál­ní pl­ni­va. Tento kom­po­zit­ní ma­te­ri­ál se často po­u­ží­vá při do­kon­čo­va­cích pra­cích, při vý­ro­bě nebo po­vr­cho­vé úpra­vě jed­not­li­vých kon­struk­cí a u in­te­ri­é­ro­vých prvků.

Ohebný a pružný beton

Vý­zkum za­mě­ře­ný na zlep­še­ní kva­li­ty be­to­nu je jed­ním z nej­ob­lí­be­něj­ších v ob­las­ti ma­te­ri­á­lo­vých věd. Dů­vo­dem je jeho křeh­kost. Ovšem díky je­di­neč­né pří­sa­dě zís­kal nový beton Con­Flex­Pa­ve až tři­krát vyšší pruž­nost a pev­nost než tra­dič­ní beton. Do směsi se při­mí­chá­va­jí ta nej­ten­čí po­ly­mer­ní mi­k­ro­vlák­na, která roz­lo­ží za­tí­že­ní po celé be­to­no­vé desce. Vý­sled­kem je ma­te­ri­ál, který je při ohybu pevný jako kov a dva­krát pev­něj­ší než běžný beton. Další va­ri­an­tou pro vyšší fle­xi­bi­li­tu je beton vy­tvo­ře­ný bez po­u­ži­tí ce­men­tu. Tento nový druh be­to­nu je navíc še­tr­ný k ži­vot­ní­mu pro­stře­dí, pro­to­že ob­sa­hu­je po­pí­lek a ge­o­po­ly­mer­ní kom­po­zi­ty (ty­pic­ké od­pad­ní emise z uhel­ných elek­trá­ren). Další vý­ho­dou je, že tuhne při po­ko­jo­vé tep­lo­tě, takže vý­rob­ní ná­kla­dy nejsou tr­va­le ne­u­dr­ži­tel­né. Nej­dů­le­ži­těj­ším fak­tem však je, že nový beton je 400­krát pruž­něj­ší než tra­dič­ní beton při sou­čas­ném za­cho­vá­ní stej­né úrov­ně pev­nos­ti. Ge­o­po­ly­me­ry nejen zvy­šu­jí ko­efi­ci­ent ohybu, ale také zlep­šu­jí odol­nost proti vzni­ku mi­k­ro­trh­lin. A v pří­pa­dě vzni­ku trh­lin udrží po­ly­mer­ní vlák­na i kon­struk­ci pod za­tí­že­ním. Nový ma­te­ri­ál tak lze uplat­nit i v ob­las­tech ohro­že­ných ze­mětře­se­ním, pro­to­že ri­zi­ko zří­ce­ní budov z to­ho­to be­to­nu je mi­ni­ma­li­zo­vá­no.

Betonové plátno

Tento re­vo­luč­ní ma­te­ri­ál před­sta­vu­je be­to­no­vou tka­ni­nu v roli. Jeho fle­xi­bi­li­ta na­bí­zí ar­chi­tek­tům ne­o­me­ze­né de­signo­vé mož­nos­ti a ote­ví­rá v ob­las­ti sta­veb­nic­tví nové výzvy. Toto pa­ten­to­va­né ře­še­ní Con­cre­te Ca­n­vas se po­u­ží­vá pro ši­ro­kou škálu nejen sta­veb­ních prací. Umožňuje sta­vět be­to­no­vé kon­struk­ce s mi­ni­mál­ní­mi ná­ro­ky na in­sta­la­ci a od­bor­nou pří­pra­vu. In­sta­la­ce je ob­vykle de­setkrát rych­lej­ší: stačí roz­vi­nout při­pra­ve­nou roli a při­dat vodu. Jedná se o po­moc­ný ma­te­ri­ál, který usnadňuje řadu pří­prav­ných sta­veb­ních prací. Po­u­ží­vá se také při vý­stav­bě in­že­nýr­ských kon­struk­cí – pro pří­pra­vu ka­ná­lů, při opra­vách a ochra­ně po­vrchů a svahů či během zpevňování ná­dr­ží a po­tru­bí.

Průhledný hliník

Tento ma­te­ri­ál bu­douc­nos­ti se již stal re­a­li­tou. Zjed­no­du­še­ně ře­če­no se jedná o prů­hled­nou ke­ra­mi­ku na bázi oxy­ni­t­ri­du hli­ní­ku (AlON). Jeho hlav­ní­mi vlast­nost­mi jsou tr­van­li­vost a odol­nost vůči po­škrá­bá­ní. Prů­hled­ný hli­ník je mno­hem odol­něj­ší než hli­ni­to­kře­mi­či­té sklo a je také o 85 % tvrd­ší než safír. Kromě toho snese tep­lo­tu až do 2 100 °C. Je odol­ný vůči zá­ře­ní, ky­se­li­nám i vodě. Rych­le se ujal ve vo­jen­ském a op­tic­kém prů­mys­lu. Ve sta­veb­nic­tví se pak po­u­ží­vá pro ná­ra­zuvzdor­ná okna, ko­pu­le a další prvky, které vy­ža­du­jí prů­hled­nost a pev­nost.

Laminované dřevo

Jedná se o ino­va­tiv­ní ma­te­ri­ál, který vy­u­ží­vá dřevo ve všech svých slož­kách. Dřevo se li­su­je do desek a la­mi­nu­je, čímž vzni­ká tuhý blok, který je mno­hem pev­něj­ší než běžné dřevo. V této ka­te­go­rii se ob­je­vu­jí pod­ty­py, jako je kří­žem le­pe­né dřevo a le­pe­né la­me­lo­vé dřevo. Le­pe­né la­me­lo­vé dřevo se sklá­dá z ně­ko­li­ka lamel masiv­ní­ho dřeva sle­pe­ných do­hro­ma­dy, z nichž se vy­tvá­ře­jí pevné nos­ní­ky. V pří­pa­dě kří­žem le­pe­né­ho dřeva jsou na sebe jed­not­li­vé vrst­vy kla­de­ny kří­žem, čímž vzni­ka­jí velké desky, které vy­dr­ží znač­ná za­tí­že­ní. Oba typy dřeva jsou ex­trém­ně odol­né proti ohni. Vněj­ší vrst­vy při ho­ře­ní zu­hel­na­tí, což po­má­há izo­lo­vat zby­tek dřeva od ohně. Navíc podle stu­die zve­řej­ně­né v ča­so­pi­se Jour­nal of Susta­i­na­ble Fo­rest­ry je možné za­brá­nit vzni­ku 14 až 31 % glo­bál­ních emisí, pokud se ma­te­ri­á­ly po­u­ží­va­né v bu­do­vách a mos­tech na­hra­dí dře­vem z tr­va­le udr­ži­tel­né­ho les­ní­ho hos­po­da­ře­ní.

Hydrokeramika

Jedná se o kom­po­zit­ní fa­sád­ní ma­te­ri­ál vy­ro­be­ný z hlíny a hyd­ro­ge­lu, který do­ká­že ochla­dit in­te­ri­é­ry budov až o 6 °C. Hyd­ro­ke­ra­mi­ka vy­u­ží­vá schop­nos­ti hyd­ro­ge­lu ab­sor­bo­vat 500­krát více vody, než je jeho vlast­ní hmot­nost, a vy­tvá­ří tak sta­veb­ní sys­tém, který se „stává živou sou­čás­tí pří­ro­dy, aniž by z ní vy­bo­čo­val“. O tento ino­va­tiv­ní ma­te­ri­ál umožňující vy­tvá­ře­ní sa­mochla­di­cích sys­té­mů roste zájem ve sta­veb­ním prů­mys­lu i mezi ar­chi­tek­ty. Ob­zvláš­tě ob­lí­be­ný je pro po­u­ži­tí v eko­lo­gic­kých stav­bách, pro­to­že do­ká­že ušet­řit až 28 % cel­ko­vé spo­tře­by ener­gie opro­ti tra­dič­ním chla­di­cím za­ří­ze­ním.

Cabkoma

Pro ob­las­ti se zvý­še­nou se­is­mic­kou čin­nos­tí jsou velmi dů­le­ži­té ma­te­ri­á­ly, které do­ká­ží odo­lat ze­mětře­se­ní. Za tímto úče­lem byl vy­vi­nut ter­mo­plas­tic­ký kom­po­zit­ní ma­te­ri­ál z uh­lí­ko­vých vlá­ken CAB­KO­MA Strand Rod. Je po­ta­žen anor­ga­nic­ký­mi a syn­te­tic­ký­mi vlák­ny s po­vr­cho­vou úpra­vou z ter­mo­plas­tic­ké prys­ky­ři­ce, čímž vzni­ká nej­leh­čí anti-se­is­mic­ký vý­ztuž­ný sys­tém na světě. Ino­va­tiv­ní vlák­na jsou téměř pět­krát lehčí než ko­vo­vé dráty o stej­né pev­nos­ti a mají i velmi atrak­tiv­ní de­sign. Stej­ně jako u všech ma­te­ri­á­lů na bázi uh­lí­ko­vých vlá­ken je ovšem ne­vý­ho­dou, že není levný.

Flexicomb

Struk­tu­ra ma­te­ri­á­lu Fle­xi­comb je in­spi­ro­vá­na pří­ro­dou, kon­krét­ně vče­lí­mi plástve­mi. Uká­za­lo se, že tento velmi jed­no­du­chý kon­cept může být ne­u­vě­ři­tel­ně fle­xi­bil­ní a funkč­ní. Nápad se zro­dil na Ya­le­o­vě uni­ver­zi­tě, kde vědci stu­do­va­li struk­tu­ru vče­lích plá­ství. Spo­je­ním brček na pití do jed­no­ho sou­bo­ru lze snad­no vy­tvo­řit struk­tu­ru při­po­mí­na­jí­cí včelí plástve. Ma­te­ri­ál také na­bí­zí mož­nost recyklo­vat nebo do­kon­ce up­cyklo­vat odpad, jakým plas­to­vé brčko na pití je. V sys­té­mu Fle­xi­comb jsou ti­sí­ce po­ly­pro­py­le­no­vých tru­bi­ček pevně spo­je­ny do pruž­né sítě, která může mít různé tvary. Tyto struk­tu­ry jsou prů­svit­né, takže se často po­u­ží­va­jí k vý­ro­bě de­ko­ra­tiv­ních osvět­lo­va­cích prvků.

Ultra bílá barva pro pasivní chlazení

Každý ví, že bílá barva velmi dobře od­rá­ží svět­lo. A jak se uká­za­lo, je možné vy­tvo­řit „nej­bě­lej­ší barvu na světě“, která může do­kon­ce slou­žit jako kli­ma­ti­za­ce k ochla­zo­vá­ní míst­nos­tí. Vědci z Uni­ver­zi­ty v Pur­due vy­vi­nu­li bílou barvu, která od­rá­ží 98,1 % slu­neč­ní­ho svět­la. Její ta­jem­ství spo­čí­vá ve slo­že­ní, které ob­sa­hu­je síran bar­na­tý. Tím se do­sáh­ne do­ko­na­le čis­té­ho od­stí­nu s vy­so­kou od­ra­zi­vos­tí. Podle vý­sled­ků testů vede apli­ka­ce ta­ko­vé­ho ná­tě­ru k ne­u­vě­ři­tel­ným vý­sled­kům: nátěr stře­chy o ploše 90 m2 zna­me­ná chla­di­cí výkon 10 kW. Toto číslo je vyšší než ty­pic­ký výkon do­má­cích kli­ma­ti­za­cí. Kromě vy­u­ži­tí v chla­ze­ní budov může nový nátěr také zabraňovat pře­hří­vá­ní ven­kov­ních elek­tric­kých sys­té­mů.

Obložení z biouhlí

Ber­lín­ský startup Made of Air vy­vi­nul spe­ci­ál­ní ne­to­xic­ký bi­o­plast vy­ro­be­ný z hně­dé­ho bi­ouh­lí z les­ní­ho a ze­mě­děl­ské­ho od­pa­du. Za­chy­cu­je uhlík a lze jej po­u­žít pro všech­ny účely, od fasád budov přes ná­by­tek a in­te­ri­é­ry až po do­pra­vu a měst­skou in­frastruk­tu­ru. Recyklo­va­ný ma­te­ri­ál se sklá­dá z 90 % z uh­lí­ku a je scho­pen ab­sor­bo­vat CO2 z at­mo­sfé­ry, při­tom je sám o sobě uh­lí­ko­vě ne­ga­tiv­ní. Na roz­díl od roz­klá­da­jí­cí se bi­o­ma­sy, která uhlík rych­le uvolňuje zpět do at­mo­sfé­ry, zů­stá­vá bi­ouh­lí sta­bil­ní po stov­ky až ti­sí­ce let. Plast z hně­dé­ho bi­ouh­lí je lev­něj­ší než běžné bi­o­plas­ty, ale i tak je stále draž­ší než ma­te­ri­á­ly na bázi ropy. Šes­ti­ú­hel­ní­ko­vé pa­ne­ly z bi­ouh­lí byly po­pr­vé in­sta­lo­vá­ny jako ob­kla­do­vý ma­te­ri­ál v pro­dej­ním cen­t­ru Audi v Mni­cho­vě v roce 2021. Ana­lý­za ži­vot­ní­ho cyklu uká­za­la, že ob­klad pro­dej­ny do­ká­že ulo­žit 14 tun uh­lí­ku.

Armování z konopí

Ko­nop­ná vý­ztuž před­sta­vu­je al­ter­na­ti­vu k oceli. Zabraňuje ko­ro­zi a sni­žu­je emise uh­lí­ku při vý­stav­bě. Lze ji po­u­žít k po­de­pře­ní be­to­no­vých kon­struk­cí stej­ným způ­so­bem, jakým se dnes po­u­ží­vá oce­lo­vá a jiná vý­ztuž, ale s men­ším do­pa­dem na ži­vot­ní pro­stře­dí, a to jak díky slo­že­ní ma­te­ri­á­lu, tak díky jeho tr­van­li­vos­ti. V sou­čas­né době je re­za­vě­ní oce­lo­vé vý­ztu­že hlav­ním dů­vo­dem před­čas­né­ho bou­rá­ní řady kon­struk­cí. Ino­va­tiv­ní ko­nop­ná vý­ztuž za­jis­tí tři­krát větší odol­nost a ochra­nu proti ko­ro­zi. Na roz­díl od vý­ztu­že ze skle­ně­ných vlá­ken v kon­struk­cích, které jsou ob­zvláš­tě ná­chyl­né ke ko­ro­zi, ne­vy­ža­du­je ko­nop­ná vý­ztuž tak vel­kou spo­tře­bu ener­gie při vý­ro­bě a in­sta­la­ci, což z ní činí eko­lo­gic­ky še­tr­něj­ší ře­še­ní.

Výše uve­de­ný se­znam je jen malým zlom­kem nově vy­vi­nu­tých ma­te­ri­á­lů, které se již ve sta­veb­nic­tví po­u­ží­va­jí. Všech­ny tyto ma­te­ri­á­ly se kaž­dým rokem zdo­ko­na­lu­jí, v ně­kte­rých pří­pa­dech je jedno ře­še­ní na­hra­ze­no jinou, ještě lepší va­ri­an­tou. Pro více in­for­ma­cí o zmí­ně­ných ma­te­ri­á­lech na­vštiv­te blog Pla­nRa­daru, kde na­lez­ne­te také ilu­strač­ní fo­to­gra­fie a videa ke zhléd­nu­tí.