Výrobci čelí tlakům na rychlý vývoj nových výrobků a jejich uvedení na trh mnohem více než dříve. Obecně se ví, že by jim k tomu mělo pomoci PLM (Product Lifecycle Management). Proto se o PLM všude hovoří, prakticky s každou licencí CAD si dnes PLM modul „musíte“ koupit a někdo se dokonce rozhodne PLM skutečně naimplementovat. Bohužel je vidět určitý rozpor mezi vizemi a snahami výrobců PLM systémů a skutečnými potřebami výrobních podniků a jejich motivací do PLM investovat.

Důvody pro implementaci PLM

Proč by měl někdo PLM implementovat? Samozřejmě proto, aby zvýšil produktivitu práce, snížil náklady, zkrátil vývojový cyklus, zvýšil kvalitu, zajistil soulad výrobku… Je to ale opravdu ten hlavní argument? Často mám pocit, že tomu je jinak. Jsou tady dotace „štědré“ EU a v podniku si řeknou: „Co ještě nemáme?“ A hned si také odpoví: „PLM.“ Osobně nechápu, proč v tržním hospodářství úspěšní výrobci v podstatě ze svých zisků dotují ty, kteří jsou často méně úspěšní, ale obratní v získávání investic formou dotací. Na druhou stranu, pokud zde takové podmínky panují, tak je hloupé toho nevyužít. To vede často k tomu, že se nepořizuje řešení s cílem zlepšit konkrétní procesy, ale často se jen „něco koupí“. Taková situace hraje výborně do karet výrobcům CAD systémů. Ti již dříve pochopili, že se počet prodaných licencí CAD nedá zvyšovat do nekonečna, a museli přijít s něčím novým. A právě PLM je pro ně tou oblastí, kde vidí obrovský potenciál pro svůj další růst. Proto dnes každý silný hráč na trhu CAx má ve svém portfoliu PLM a každý přichystal pro své zákazníky „výhodné“ balíčky, které vedle CAx modulů obsahují i ten nejzákladnější modul pro správu CAx dat. Zdánlivě tak zákazník dostane PLM software zadarmo, ale je to opravdu zadarmo? Ve skutečnosti se PLM nedá prodávat jako krabicový software. Mohu nabízené řešení sebevíce přednastavit, ale i tak bez dalších kustomizací a hlavně bez investice do dalších modulů PLM systému mi je to vše téměř k ničemu. Výrobci CAD pak intenzívně tlačí své partnery, aby prodávali PLM . Ti mají často velké zkušenosti s prodejem a podporou CAD systémů, ale z PLM znají jen krásné marketingové prezentace se spoustou čísel, které hovoří o tom, že zákazníkovi okamžitě zajistí neuvěřitelné přínosy. O procesech ve výrobní firmě pak nevědí téměř nic, jejich partnerem obvykle byli konstruktéři a technologové, ale PLM (pokud opravdu chceme hovořit o PLM a ne jen o správě dat konstrukční skupiny) se týká obchodu, nákupu, jakosti, výroby, servisu, zkrátka téměř všech útvarů ve firmě a hlavně je prakticky nutností systém velmi těsně propojit se systémem pro řízení výroby (ERP). Výsledkem pak může být „never ending story“ a frustrace zákazníka z toho, že „nic nefunguje“, nic to nepřináší, nebo dokonce překáží v práci.

Zásadní změna filosofie práce

Jaký by tedy měl být správný postup při rozhodování o PLM? Především si musím uvědomit, že přechod na PLM není jeho implementace do stávajících procesů. PLM zásadním způsobem mění filosofii práce s výrobkovými daty, mění klíčové procesy ve firmě. Je to nejenom o správě výrobkových dat během životního cyklu výrobku, ale je to o spolupráci jednotlivých týmů (v řadě případů i jednotlivých podniků) během vývoje, výroby a údržby výrobků. Proto si v první řadě musím umět pojmenovat, které procesy jsou u mě úzkým místem a kam mám zaměřit své úsilí. Existuje řada uznávaných poradenských firem, ale ty zpravidla nejsou specializované na oblast vývoje výrobku. K této problematice mají nejblíže asi výrobci a hlavně implementátoři PLM systémů. Pokud si tedy nejsem úplně jistý, vyplatí se mi nechat udělat vhodnou analýzu. To samozřejmě něco stojí a firma, která ji provádí, je poté pochopitelně ve výhodnější pozici při vlastním výběru systému, ale určitě je to nejbezpečnější cesta. V rámci podniku totiž každý vidí jen své problémy a teprve pohled zvenčí vám často otevře oči. Velmi propracovanou metodiku (iDiscovery) na nalezení úzkých míst a kvantifikaci přínosů z jejich odstranění má firma Oracle. Ta společně se svými partnery má i řadu schopných a zkušených konzultantů, což je podmínkou nutnou (nikoliv postačující) pro dosažení rozumných výsledků analýzy.

Výběr řešení

Teď už tedy víme, co potřebujeme řešit, a nastává to nejdůležitější – výběr vhodného řešení. A tady bych doporučil dvě věci – nedívejte se na cenu, ale na návratnost investice a nedejte na krásné obrázky v prezentaci, ale podívejte se na hotovou implementaci u některého zákazníka. Je opravdu zásadní rozdíl implementovat správu dat konstrukční skupiny a něco jiného implementovat PLM do společnosti se stovkami uživatelů. Pokud se rozhodnete pro implementaci řešení od společnosti, která se ohání jen zahraničními referencemi a obrovskou podporou, kterou má od výrobce softwaru, počítejte s tím, že v tom implementátor zůstane sám a vy s ním. V minulosti jsem se v podobné situaci ocitl nejprve v pozici zákazníka, později implementátora, a ze zkušenosti mohu říci jediné –nikdo vám (respektive vašemu implementátorovi) bohužel reálně nepomůže.

Realizace

Máme vybráno a začíná konečně realizace. Tady už je to relativně prosté – dodržujte důsledně projektové řízení implementace. Trvejte na aktivní účasti vrcholového managementu na jedné straně a nepodceňte roli klíčových uživatelů na straně druhé. Pokud si nejste 100% jisti, že některý váš proces je vaší konkurenční výhodou, dejte na doporučení implementátora – vyplatí se vám to. Rozhodně, pokud to není nezbytně nutné, nesnažte se měnit projekt za běhu a hlavně nenasazujte nedokončené dílo do rutinního provozu, dokud nejsou vychytané zásadní věci.

Tak už jen malé shrnutí na závěr a hodně úspěchů při implementaci PLM:

1. Než se rozhodnete pro PLM, zamyslete se nad tím, co od řešení očekáváte, jasně si definujte pokud možno exaktní, nejlépe kvantitativně vyjádřené cíle.
2. Nepleťte si pojmy PLM a integrace CAD systému, PLM není jen o správě dat konstruktérů.
3. Nespoléhejte na super světové reference výrobce PLM, ale přesvědčte se o zkušenostech implementátora.
4. Implementace PLM je projekt často náročnější než implementace ERP, přistupte k tomu tudíž s veškerou vážností:
   1. Podpora vrcholového vedení.
   2. Projektový tým (vedení projektu, klíčoví uživatelé).
   3. Definování dílčích etap projektu, jejich termínů a plánovaných cílů.
5. Po dokončení projektu odpovědně vyhodnoťte, jak se cílů podařilo dosáhnout, a případně pokračujte v rozšiřování a optimalizaci systému.

Autor je ředitelem společnosti TD-IS.