PLM systémy, jak již název napovídá, řeší správu životního cyklu výrobku. Ano, to je jejich hlavní funkce, ale je třeba vidět ještě jeden velmi důležitý úkol. PLM je mimo jiné zodpovědné za integraci všech ostatních komponent informačního systému společnosti do jednoho funkčního celku.

Běžně každý očekáváme, že PLM spravuje data z aplikací, které data vytvářejí. Ano, to, že PLM systém poskytuje integrace na CAx a office aplikace, je standardní funkčností. Každý PLM by měl umět integrovat standardně užívané systémy minimálně na úrovni dokumentů (v případě CAD 3D modely a 2D výkresy). Dokumenty by měl vedle nativních dat spravovat i v neutrálním formátu, v takovém, který umí zobrazit prakticky každý pracovník. Dnes se jako takový neutrální formát používá PDF. Aplikace musí umět vedle vytvoření takového souboru i doplnit do něj další informace – různá razítka, informační údaje, jména schvalovatelů, čárový kód… Neutrální formát neslouží jen pro prohlížení uživateli, kteří nemají na svém počítači aplikaci, která nativní formát zobrazí, ale také pro hromadné tisky dokumentace a její poskytnutí spolupracujícím subjektům. Pokud takovou funkčnost PLM systém nenabízí, není reálně použitelný. Rozdíl mezi jednotlivými produkty je pak zpravidla v tom, jaké aplikace umí spravovat. Zde je dobře vidět rozdílný přístup k problematice jednotlivými poskytovateli softwaru. Dnes již téměř každý výrobce CAx nabízí ke svému řešení i „PLM“ systém. Zkratka PLM je úmyslně v uvozovkách, řada z nich se totiž perfektně vypořádá s data managementem jejich CAx, ale pro ty ostatní nabízí podstatně méně (a to se vůbec nezabýváme rozborem toho, zda jde o PLM, nebo o team data management). Kolik je dnes společností, které používají pouze jeden CAx systém? Velmi málo. Proto by se společnosti s multi CAx prostředím měly zaměřit výhradně na nabídku produktů od firem, které nejsou svázané se žádným CAx, jako jsou ORACLE, ARAS, nebo třeba na českém trhu TD-IS.

Základní schéma PLM

PLM neřeší jen správu dokumentů, řeší především správu výrobkových dat, zjednodušeně řečeno konfiguraci výrobku (správa součástí nakupovaných i vyráběných a jejich vazeb – kusovníky pro danou konfiguraci výrobku). To z hlediska integrace vyžaduje umět vytvořit konstrukční kusovník na základě struktury modelů v CAD a dále pak umožnit vytvoření technologického kusovníku. Tím to vše nekončí. Řada klíčových informací (katalog nakupovaných součástí a materiálů včetně cen, stav rozpracované výroby, odchylky…) je v ERP a tím se dostáváme k další integraci, k integraci na aplikace, které data převážně „konzumují“. Většinu dat pro plánování a řízení výroby (kusovníky) získávají z CAx právě prostřednictvím PLM systému. Ostatní (technologické postupy, specifikace, plány jakosti a další) vznikají dokonce přímo v PLM. Detailní rozbor integrace mezi PLM a ERP systémem by vyžadoval samostatný článek podstatně většího rozsahu. Je zde řada otázek technologických – jak řešit sdílení informací (textové soubory např. XML, sdílené databázové tabulky nebo propojení pomocí middleware). Je to složitá problematika, ale je to „jen“ technologie. Vážnější otázky jsou analytické – kde a odkud získat jaká data, která z nich budou primární, jak zamezit redundanci dat, atd. V každém případě řada realizovaných a především funkčních integrací mezi PLM a ERP ukazuje, že i přes svoji složitost je tato oblast zvládnutelná a se zkušeným dodavatelem i „spolehlivá“.

Most mezi CAx a ERP, který PLM poskytuje, je asi každému zřejmý, pokud ne, tak nezbývá než doporučit zaměřit se na obrázek č. 2. Končí tím ale integrační úloha PLM? Nekončí. Vedle klíčových, více či méně standardních aplikací má každá společnost řadu speciálních aplikací, které v sobě více či méně skrývají firemní know-how. Může se jednat o Excel s výpočtem nákladů na výrobek, ale i o podstatně sofistikovanější aplikace. Například výrobce komplexních zařízení, jakými jsou třeba turbíny, kompresory, motory a další, nikde na trhu nekoupí software pro návrh svých produktů. Právě nová konstrukční řešení jejich produktů je to, co je odlišuje od konkurence. Každé takové nové řešení vyžaduje nové výpočtové algoritmy a postupy. Firmám nezbývá, než si svůj „výpočtový“ software vytvořit. Jenže takový software tvoří odborníci na tepelné, proudové či pevnostní výpočty, ne programátoři. Jak potom takový software vypadá? Je to řada jednotlivých aplikací, kde výstup jedné je z pravidla papír, který uchopí někdo další a čísla z něj naťuká do jiného programu. Myslíte si, že přeháním? Pokud ano, tak navštivte firmu, která takový komplexní výrobek nabízí. Každého okamžitě napadne, jaký potenciál pro úspory skrývá v sobě vytvoření jednotného systému, který bude pracovat nad jednotnou databází. Veškerá data budou jen na jednom místě (bez redundancí), bude přehled o verzích, nic se nebude zadávat několikrát…

Množství výpočtových dat a jejich verzí je řízeno prostřednictvím PLM

Některé firmy se již pro takový přístup rozhodly a výsledky předčily očekávání. Skutečně ztrátový čas u nepropojeného heterogenního „řešení“ je obrovský a to se nejedná o ztráty času průměrných zaměstnanců, ale vysoce kvalifikovaných odborníků. Jak to souvisí s PLM? Jednoduše, jak chcete vytvořit jednotný návrhový systém než pomocí PLM? Ano, data můžete řídit databází, programy pospojovat, ale potřebujete data sdílet s konstruktéry, CNC programátory … tak zapojíte i je. Ti ale pracují s CAD/CAM, s ERP. Tak uděláte integrace … a ve výsledku vytvoříte PLM systém. Závěr je tedy zřejmý, použijme PLM systém pro integraci firemních speciálních aplikací do jednotného celku. Úspěšný příklad takového přístupu můžeme najít například ve ŠKODA POWER, a. s. Po zavedení základní funkčnosti PLM systému (ORACLE Agile) a integraci s CAx a ERP došlo k přepsání vlastního výpočtového softwaru a k jeho plnému zapojení do PLM. Došlo nejen ke zkrácení času potřebného na výpočty, ale především ke zkrácení celkového času na dodávku zařízení, protože veškerá data jsou jednotná – návrhář programem POŘEZ provede základní návrh a pevnostní dimenzování, specialisté na tepelné a proudové výpočty pak programem DDCS optimalizují jednotlivé části zařízení. Mezitím již konstruktéři pracují na detailním konstrukčním řešení a technologové připravují výrobní podklady. Mohou to dělat bez obav, že svoji práci budou muset zahodit. Všichni pracují nad jedněmi daty, řídícím prvkem je pro ně PLM systém ORACLE Agile.

Co říci na závěr? PLM není marketingové heslo, ale IT strategie pro efektivní management a sdílení intelektuálního vlastnictví, je to činnost, která může změnit vaše podnikání. Není to pouze záležitost konstrukce, ale je to o transparentnosti a řízení všech hodnotových procesů. Řada českých firem už systematicky započala s budováním PLM a v řadě případů už existují měřitelné efekty. Kdy se pro takové řešení rozhodnete vy?

Autor pracuje ve společnosti TD-IS.