V posledních několika letech se čím dál častěji výrobní podniky zabývají problematikou nasazení informačních systémů do oblasti předvýroby a řízené výměny dat a informací. S propojováním výrobních firem do dodavatelsko odběratelských řetězců a s velkými objemy dat a informací, které si mezi sebou vyměňují, je vyvíjen čím dál větší tlak na tuto oblast, kterou je nutné řídit a zabezpečit pomocí standardních nástrojů PLM (Produkt Lifecycle Management).

Oblasti nasazení PLM systémů

Od nasazení těchto systémů se očekává, že budou řešit jak úzká místa interních procesů, jako jsou správa kompletní technické i netechnické dokumentace, řízení toku dat a informací mezi odděleními a uživateli, kontrola změnových a schvalovacích procesů, tak i procesy v rámci spolupracujících firem. Jde zejména o příjem dat a informací od zákazníků, kontrolu nad zpracováním poptávek a tvorbou kalkulací, identifikaci a realizaci změn. Další velkou oblastí je komunikace s dodavateli, kde je nutné řídit výběr vhodného dodavatele, poskytnout mu potřebná data v patřičných formátech a verzích a kontrolovat průběh plnění dodávky. Výsledkem nasazení PLM je pak zvýšení kvality v souladu s jakostními normami, datový management, úspora neproduktivních časů a zejména výrazné zrychlení a kontrola procesů v oblasti předvýroby, především v oblastí změn. Všechny tyto faktory mají samozřejmě nezanedbatelný vliv na zvýšení ziskovosti kompletních zakázek.

ERP versus PLM

Většina podniků v naší republice už má své zkušenosti se zaváděním informačního systému ERP v oblastech plánování a řízení výroby, logistiky, ekonomiky apod. Zavedení podobného systému dle konkrétních požadavků firmy není jednoduchá záležitost a poměrně vysoké procento podniků zavádělo informační systém opakovaně. Důvodem neúspěšného nasazení obvykle bylo nejasné zadání a stanovení cílů implementace, špatně stanovená pravidla a akceptační kritéria projektu a v neposlední řadě neochota uživatelů ke změnám a odmítání nových způsobů práce. Management společností by se měl z těchto rizik poučit, neboť obdobná rizika hrozí i u zavádění PLM systému pro oblast předvýroby.

Nasazení PLM je jednodušší...

Na rozdíl od informačního systému je implementace PLM řešení v některých oblastech poměrně jednodušší, protože zpravidla žádný jiný systém nenahrazuje a uživatelé tedy do nového řešení nepřenášejí zažité návyky a postupy.
Oddělení, jako jsou vývoj a konstrukce, archiv, technologická příprava výroby, kontrola a jakost, projektové vedení a také obchodní úsek, pro které jsou nástroje PLM určeny, zpravidla nevyužívají žádný komplexní systém pro zadávání a kontrolu dat a informací. Obvykle pracují s lokálními aplikacemi, případně s nástroji sady MS Office, dokumentace je ukládána do adresářových struktur na lokálních stanicích a serverech v lepším případě podle centrálně stanovených pravidel.

...ale ne ve všem

Naopak vyšší obtížnost na rozdíl od nasazování ERP je v oblasti výsledné podoby celého řešení a množství informací, které je nutné do systému zadávat. PLM systém je velmi flexibilní a systémově otevřený nástroj a v neupravené podobě jde částečně o vývojové databázové prostředí. Systém samozřejmě obsahuje funkce a nástroje PLM vlastní, jako je řízení životního cyklu dokumentace – změnování, integrace do používaných CAD aplikací, datový trezor, rozsáhlé vyhledávací funkce, integrovaný prohlížeč CAD dat apod., ale výsledná podoba databáze, projektové nebo výrobkové struktury, tiskových výstupů a úrovně integrace s ERP, případně jinými používanými systémy je předmětem implementace.

Klíč k úspěchu

Předpokladem pro úspěšnou implementaci je kromě ověřitelných zkušeností implementátora a vhodně vybraného standardního PLM systému stanovení a dodržování projektových pravidel a úzká součinnost projektového týmu složeného ze specialistů implementátora a klíčových uživatelů firmy. Optimální je využívání ověřené implementační metodologie, která zpravidla rozděluje projekt implementace do několika etap, kde každá etapa je dále členěna do několika fází. Pro správné nastavení PLM systému je nutné v úvodní analytické fázi přesně popsat požadavky a cíle nasazení a na jejich základě schválit optimální variantu řešení a podobu výsledného systému. Důležité je, že návrh systému neobsahuje jen podobu databáze, projektových struktur a popis programových úprav, ale i popsané postupy práce v budoucím systému. Tím dostáváme přesná akceptační kritéria projektu implementace a její závazný rozsah. Tato fáze vyžaduje dostatek času a odpovědný přístup klíčových uživatelů firmy k oponenturám předkládaných řešení a je základem úspěšné implementace. Podcenění této fáze vede k pozdějším úpravám systému, nárůstu změnových požadavků a tím pádem i k zbytečnému nárůstu nákladů projektu.

Úspěšné završení implementace

Na základě navržené a schválené podoby systému je v další fázi provedeno vymodelování databáze, vytvoření programových úprav, instalace a testování systému. Po vyškolení uživatelů a zkušebním dozorovaném provozu se systém obvykle nasazuje s novým projektem, samozřejmě s předchozím importem potřebných stávajících dat. Velmi prospěšné je po odladění pracovních postupů vytvořit metodickou příručku, přesně a detailně popisující optimální postupy práce se všemi integrovanými systémy v modelových situacích.
O správnosti této cesty svědčí cela řada úspěšných referenčních implementací a spokojených uživatelů.

Autor pracuje jako PLM Project Manager ve společnosti DYTRON.