Účelová katastrální mapa je podklad, který začal vznikat v roce 2003 na území Jihomoravského kraje. Jde o jednotný referenční, plně vektorový a bezešvý podklad, který dodnes hlavně veřejná správa velmi postrádá a bez něhož není možné některé projekty a úkoly realizovat.

Nejde o žádnou novinku

Digitální data ÚKM svojí strukturou odpovídají technické specifikaci DKM (digitální katastrální mapa) ČÚZK (Českého úřadu zeměměřického a katastrálního) a tudíž je možné velmi jednoduše, v případě posunu digitalizace katastrálního mapového operátu, tento podklad průběžně doplňovat a nahrazovat. Od roku 2003 jsme již zrealizovali nasazení ÚKM v plně vektorovém tvaru na celém Jihomoravském a Zlínském kraji. V Jihomoravském kraji jde o 574 a ve Zlínském kraji o 241 katastrálních území.



Systém vzájemného sdílení dat

Upozornit bych chtěla zejména na to, že nejde jen o jednorázovou akci, ale je vyřešený i způsob průběžných aktualizací. Například Zlínský kraj v letošním roce zahájil již 5. aktualizaci s tím, že každý půlrok probíhá další. Ne nezajímavá a z našeho pohledu velmi systémová je spolupráce s ČÚZK respektive s jednotlivými Katastrálními pracovišti. Na základě této spolupráce jsme vytvořili systém vzájemného sdílení dat při jednotlivých aktualizacích a daří se nám společně odstraňovat nalezené nesoulady, což postupně zvyšuje kvalitu dat, respektive snižuje procento chybovosti a k obecné spokojenosti se již procento změnilo na pouhé promile.



Vliv nového stavebního zákona

Důležitost referenčního podkladu ÚKM vzrostla s platností nového Stavebního zákona (Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu) v oblasti tvorby územně analytických podkladů ÚAP (Vyhláška č. 500/2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti) jako územně plánovacího podkladu. V §3 této vyhlášky je uvedeno „Není-li státní mapové dílo v digitální formě k dispozici, lze s využitím státního mapového díla vytvořit mapový podklad v digitální formě“.
Jsme přesvědčeni o tom, že pokud se sledované jevy pro ÚAP budou pořizovat nad referenčně jednotným a polohově přesným podkladem, tak bude možné rozhodovat napříč územím nejen celé obce s rozšířenou působností, ale také krajem a pokud budeme (a to my jsme) optimisté, tak v nejlepším případě nad územím celé ČR.

Autorka pracuje jako obchodně-technický manažer ve společnosti Geodis Brno.