Význam dat pro správu a rozvoj v jakékoliv oblasti není potřeba zvláště zdůrazňovat. Správa a údržba distribučních a telekomunikačních sítí je oblastí, která je předurčena k využití prostorových dat, a byla vždy jedním z oborů, který vedl k rozvoji aplikací GIS. GIS rozšiřuje správu dat o jejich umístění do prostoru. Pod pojmem GIS jsou prezentovány aplikace od základního jednoduchého napojení grafické informace uložené v oddělených souborech s napojenými negrafickými daty až po robustní informační systémy integrující grafickou informaci do databází.

Prostorová data obecně a současné trendy

V současnosti se trend růstu významu prostorových dat dostává do všeobecného povědomí. Nositelem tohoto trendu je internet. Aplikace pro práci s mapami jsou již všední záležitostí. Volně k dispozici je stále více prostorových informací, které byly ještě nedávno dostupné jen na specializovaných pracovištích. Na webu lze najít mapy i ortofotomapy.
Mezi novějšími technologiemi, které se nyní rozšiřují, je jedna patřící do skupiny označované jako WEB 2.0. WEB 2.0 je často používaný, ale ne zcela přesně ohraničený pojem. Zde upozorním jen na jeden z jeho rysů. Jde o takzvané Země - Earths. Známá je aktivita firmy Google, ale pozadu nezůstává ani Microsoft se svou Virtual Earth.
Aplikace Google Earth, která je k dispozici jak ve volné, tak v placené verzi s širšími možnostmi, není jen zajímavostí nebo jednou z mnoha aplikací. Jde o platformu s ambicí dát webu nový rozměr - prostorový kontext. Jde o platformu, na které mohou dát prostorový kontext všem informacím, u kterých to má smysl, všichni poskytovatelé webového obsahu.
Většina informací prezentovaných na webu se váže k určitému prostoru. Původní mapka obsažená v prezentaci se změnila nejdříve na odkaz na mapový server a dále na záznam v databázi na tomto serveru vztažený k mapě.
Prostorová informace ale může být také jednou ze základních informací a naše vyhledávání může začínat namísto současného zadání klíčových slov výběrem prostorového kontextu. Současný trend spěje k tomu, že tyto dvě doplňující se informace budou postaveny na srovnatelnou úroveň.
Autor Ing. Miroslav Svárovský vystudoval obor zaměřený na robotiku. Od roku 2001 pracuje v TietoEnator, kde nyní působí na pozici projektového manažera. Před nástupem do TietoEnator zastával řadu vedoucích funkcí v podnicích s technickým zaměřením.

Správa dat o distribučních a telekomunikačních sítích

Pro správce a majitele distribučních a telekomunikačních sítí mají prostorová data zásadní význam. Umožňují a podporují činnosti, které ke správě sítí patří. Některé z těchto činností vykonává majitel nebo správce sítě jako praktickou součást svého podnikání, ale mnohé činnosti navíc vyžaduje a jejich minimální rozsah stanovuje i platná legislativa. V souhrnu jde především o tyto oblasti činností:
  • efektivní plánování a rozvoj sítě
  • plánování, výkon a vykazování údržby a oprav stávající sítě
  • evidence sítě
Z pohledu správce sítě lze evidovaná data rozdělit do dvou základních skupin.
  • vlastní data o síti
  • podkladní data
V obou případech nelze zúžit data na pouhou mapu. Prostorovou informaci je potřeba vnímat jen jako jednu ze složek dat. Vlastní data o síti nesou další ekonomicko – technické informace. Podobně nemůžeme ani podkladní data zúžit na informaci o poloze objektů v prostoru. To platí nejen u územně správních dat jako jsou ulice, obce a parcely, ale v určitých případech i u technické mapy. Pro správce jsou zajímavé údaje o dalších technických sítích, a to především v místech jejich křížení a souběhu s vlastní sítí. Důležité jsou i údaje o objektech, které mohou být ohroženy při havárii v síti nebo naopak síť ohrožují. Sem patří například sklady hořlavin, místa s rizikem sesuvu půdy a mnoho dalších.



Tvorba a aktualizace dat

Pro výše uvedené činnosti správce sítě jsou podstatná především vlastní data o síti. Tato data jsou vytvářena a udržována správcem sítě nebo dalšími subjekty na základě pověření od správce.
Podkladní data slouží jednak pro orientaci a dále je správcem vytvářen a zkoumán vztah vlastních a podkladních dat. Stávající trendy vytváření a aktualizace podkladních dat vedou k posunu těchto činností mimo společnosti spravující distribuční a telekomunikační sítě. Nutnost zajišťovat tyto činnosti vlastními silami byla historicky dána jejich neexistencí na trhu. V místech, kde nelze najít pro podkladní data dodavatele, se na tvorbě a údržbě těchto dat podílí správci sítí. V současné době již byla na velké části území dohodnuta spolupráce zainteresovaných subjektů, a tak jsou sdíleny i náklady na tuto činnost.
Pro dodávku dat od jejich poskytovatele je nutné dořešit problém konverze formátu předávaných dat. Tato problematika je ale již poměrně široce popsána a není předmětem tohoto článku.
Na samotném správci sítě pak zůstává údržba dat o vztazích podkladních dat k jeho síti. Tímto vztahem mohou být v nejjednodušších případech kóty polohy sítě vůči technické mapě, ale také vazba na věcná břemena v katastru nemovitostí a další vztahy. Tak jak dochází k aktualizaci podkladních dat, je třeba aktualizovat i tyto vazby.
Často pomíjeným úkolem je výměna aktualizovaných dat v informačních systémech správců sítí. Již samotná tato činnost spotřebovává s rostoucím objemem podkladních dat jak technické, tak i lidské zdroje. Paradoxně tuto situaci komplikují novější systémy používající databáze, protože výměna podkladních map v souborových systémech byla v tomto ohledu mnohem snazší. Pro snížení objemu předávaných dat při aktualizaci lze předávat pouze rozdílová data. Tento způsob vyžaduje aplikační podporu na obou stranách a na straně uživatele dat navíc uložení identifikátorů používaných dodavatelem dat.
Z výše uvedených skutečností vyplývá nutnost zvažovat využití libovolných dat v informačním systému z více úhlů pohledu. Skutečné náklady na data v systému u dat poskytovaných externím subjektem potom tvoří:
  • nastavení systému pro uložení a zpracování těchto dat
  • pořízení dat
  • prvotní import dat
  • aktualizace dat v dané časové periodě
  • zavedení aktualizace do vlastního systému
  • údržba vazeb na vlastní data
  • náklady na provoz systému (disková, výpočetní a síťová kapacita, zálohování)



Celkové náklady rozpracované v jednotlivých výše uvedených bodech ovlivňuje ve velké míře také míra podrobnosti dat. Správné rozhodnutí o potřebné podrobnosti a kvalitě požadovaných dat pro vybraný účel významně ovlivní celkové náklady jejich použití. Celkové náklady na konkrétní data jsou rozhodujícím faktorem pro rozhodnutí o jejich používání. V tomto kontextu je potřeba srovnat tyto náklady s přínosem jejich použití v systému. Ale i pokud je aktuálně určitý druh dat drahý, může se situace časem změnit, protože se mění jednotlivé složky nákladů vlastnictví. Nejde jen o změnu ceny pořízení a aktualizace dat. Změnu nákladů vlastnictví přináší i nové technologie, které umožňují například poskytovat podkladní data pomocí webových technologií.

Budoucnost

Nové rozměry dat

Tak jako jsem v úvodu prezentoval růst významu prostorových dat, lze do budoucnosti spekulovat o dalších rozměrech dat. Nejde o posun do třetího, nebo čtvrtého prostorového rozměru. Pokud prostorovou složku chápeme jako doplnění původních dat o nový rozměr, potom lze z určitého nadhledu vidět omezení stávajících nástrojů a spekulovat o jejich rozvoji.



Další rozměry, které v datech chybí, jsou již uživateli poptávány. Jde o zachycení časového hlediska, pravděpodobnosti, a dalších metadat. V současnosti jsou takovéto požadavky řešeny zpravidla na aplikační úrovni. Tedy, řeší je zhotovitelé konkrétních aplikací.
Podobně, jako se přesunula problematika ukládání prostorové informace z aplikační úrovně do základního GIS softwaru, je možné, že se podpora ukládání času platnosti, pravděpodobnosti a podobně stane rovněž záležitostí základního GIS softwaru.

Analýza dat

Klasické databáze dospěly v oblasti analýzy dat k samostatným specializovaným nástrojům. Mezi tyto nástroje patří skupina aplikací označovaných souhrnně jako business inteligence. Tyto nástroje jsou nasazovány tam, kde použití základních jednoduchých nástrojů naráží na velký objem dat a rostoucí počet a složitost systémů obsahujících zdrojová data pro analýzy. Pracují tak, že provedou offline přípravu dat do jednodušších konsolidovaných struktur s nižší normální formou dat, která je vhodnější pro analýzy a až tento výsledek je zpracováván do analýz podle požadavků uživatele.
Tyto analytické nástroje zatím neumí zpracovávat data obsahující prostorové složky. S rostoucím významem prostorových dat je tedy možné očekávat, že budou analytické nástroje této úrovně doplněny o schopnost práce s prostorovými daty.