Umožnit chytřejší svět. Takové poslání si od svého vzniku nesou geografické informační systémy (GIS). V uživatelském pojetí je chápeme coby nástroj jak pro porozumění, tak sdělování všech aspektů našeho světa. Schopnost GIS utváří koncept digitalizace, jejímž využitím geografické údaje získáváme. S vývojem technologií stále mění svou tvář. V současnosti se opírá o pojmy jako interoperabilita, Open Data či trendový Internet of Things. Chytrost GIS dostává při práci s digitálními daty nový rozměr.

„Myslím si, že v digitálním světě se GIS stane novým druhem základní infrastruktury, posouvajícím geografii daleko za hranice vědecké komunity,“ předpovídá Jack Dangermond, jeden z průkopníků této počítačově programové platformy. Spoluzakladatel firmy Esri a geografický vizionář se u nás poprvé objevil v roce 1987 v Brně na kartografickém sympoziu EuroCarto. Letos přijal pozvání na 25. ročník Konference GIS Esri v ČR, kde 2. listopadu vystoupil jako hlavní host.

Do Prahy přijíždíte po dvanácti letech. Nakolik se za tu dobu posunul vývoj platformy GIS?

Pro technologie GIS to byly přelomové roky. Mnohem více se začala užívat webová platforma. Přinesla lidem geografická data nejprve do jejich webového prohlížeče, nyní i do mobilního telefonu. Webové mapy se staly novým standardem ve sdílení informací jak pro profesionální uživatele, tak širší veřejnost. Způsob nasazení „server s klientskými aplikacemi“ provozují tisíce organizací po celém světě, vedle toho se GIS díky internetu otevírá novým skupinám uživatelů.

Dané časové období také přineslo enormní nástup moderních IT produktů a technologií. Jak dnešní GIS dokáže vytvářet „chytřejší svět“?

Od začátku jsem věděl, že GIS a automatizované mapování budou významní pomocníci při řešení problémů, kterým naše globalizovaná společnost čelí. Jakým rozvojem projde hardware a jaké možnosti budou nabízet webové technologie, to nemohl tušit nikdo z nás. Současný GIS prochází transformací a stává se „chytřejším“. Roste množství real-time dat ze sítě senzorů, z Internetu věcí či dálkového průzkumu Země, sociálních médií, crowdsourcingu a dronů. Jejich okamžité zpřístupnění přes webové nástroje umožňuje pracovat s Big Daty z mnoha různých zdrojů a dynamicky je propojovat. Naše rozhodnutí se tak mohou zakládat na stále větším množství sdílených dat, která jsme schopni rychle analyzovat a vizualizovat, máme možnost lépe porozumět světu kolem nás. Proto jsem přesvědčen, že GIS je jedním z hlavních klíčů k chytřejšímu světu.

Jednou z nejdůležitějších složek GIS jsou data. Mění se v současnosti přístupnost a dostupnost geografických dat?

Určitě. Například Esri buduje rozsáhlý, stále se rozvíjející atlas, dostupný našim uživatelům na internetu. Data sdílí i mnoho soukromých, ale zejména veřejných organizací. Hnutí open (otevřená) data celosvětově otevírá novou kapitolu v historii demokracie tím, že k datům státní správy a vědeckého prostředí umožňuje přístup každému.

Zajímavá jsou i data dodávaná veřejností – tzv. crowdsourced data. Díky nim můžeme sbírat nejen údaje o fyzických objektech, ale také zjišťovat, co si lidé myslí. Lépe se tak dají pochopit procesy ve společnosti, tím i plánovat slibnější budoucnost. Příkladem smysluplného crowdsourcingu jsou dnes zejména datové sady týkající se následků přírodních katastrof. Výhod této metody a jí zjištěných dat se GIS komunita nyní snaží využívat též k efektivnější správě měst.

Měst se rovněž dotýká projekt nazvaný Urban Observatory. Co je jeho cílem?

Jde o digitální formu porovnání měst pomocí analytických map, které lidem pomáhají lépe pochopit prostorové uspořádání různých kulturních a přírodních jevů. Na internetu jsme projekt nedávno zpřístupnili jako aplikaci, která nabízí interaktivní výběr a porovnávání jednotlivých měst a témat.

V poslední době vzniklo mnoho mobilních aplikací, jež vytvářejí dohromady propojený systém. Kam jejich vývoj směřuje?

Z rozsáhlých aplikací s velkým počtem funkcí se stávají malé a snadno ovládatelné aplikace, zaměřené na konkrétní úlohu. Esri proto vytvořila soubor aplikací, které uživatelé platformy ArcGIS získávají automaticky. Pomáhají při práci v kanceláři, v terénu i k publikaci dat pro veřejnost. Užití mobilních aplikací mění zaběhnuté pracovní postupy. Nabízí třeba lepší management pracovníků v terénu a lepší organizaci jejich aktivit. Pomocí cloudu lze on-line sledovat sběr dat a aplikacemi v kanceláři je vzápětí analyzovat.

K procesu simultánní spolupráce jsou třeba nástroje pro správu a analýzu Big Dat. Jaké jsou plány Esri pro tuto oblast?

Platforma ArcGIS 10.5 uvede nový geoanalytický server pro čtení, analýzu a zobrazování objemné prostorové datové sady čítající stovky miliónů prvků. Nový produkt dokáže své výpočty paralelně distribuovat mezi několik různých počítačů, čímž výrazně urychlí analýzu a zpracování velkých objemů dat.

Verze 10.5 přinese řadu dalších novinek. Například více nástrojů pro práci s 3D, nové interaktivní nástroje k prostorové analýze či vyšší výkon při zpracování on-line dat. Uživatelé tak budou moci přirozeněji pochopit složité informace, předávané přes GIS.

Pokud jde o časoprostorovou analýzu, má ji podporovat nové úložiště dat Big Data Store. Proč je tato metoda analýzy tak důležitá?

Tato technika, kterou Esri implementovala do desktopu i nového geoanalytického serveru, provádí prostorové a časoprostorové operace, jejichž využitím pronikneme do dat hlouběji. Předpokládáme, že když uživatelům poskytneme nové nástroje pro časoprostorovou analýzu Big Dat, dokážou objevit nové vztahy v sociální i fyzické geografii a vyřeší tak otázky, jejichž podstatu jsme dosud nedovedli pochopit. Věřím, že budou přínosné zejména ve velkých společnostech, které mají nashromážděno velké množství dat.

Bez moderních geografických systémů se zkrátka neobejdeme. V čem především vidíte jejich využití směrem do budoucna?

Musíme si uvědomit, že jakkoli významná změna se stala v minulosti, v budoucnu můžeme čekat přinejmenším stejné tempo rozvoje. GIS a prostorová vizualizace se podle mne stanou jedním z hlavních komunikačních prostředí ve snaze pochopit a vyhodnotit problémy společnosti – od globální klimatické změny po otázky, které všichni řešíme každý den: „Kde je to, co hledám, a jak se k tomu dostanu.“ Tento vývoj mne samozřejmě těší, neboť slibuje začlenění vědy a sofistikovaných analýz do prakticky každé lidské činnosti.

Geografický vizionář

Jack Dangermond vyrostl v Redlands v Kalifornii, kde na Státní polytechnické univerzitě v Pomoně studoval krajinářství a environmentální vědy. Studium územního plánování prohloubil na univerzitách v Minnesotě a na Harvardu. Již tehdy vyvíjel první geografický informační systém. Na jeho základech poté vznikl software ArcInfo, dnes známý jako ArcGIS. Společnost Esri založil roku 1969, spolu s manželkou Laurou. Za celoživotní práci dostal řadu ocenění a čestných titulů. K nejznámějším se řadí Zlatá medaile Alexandra Grahama Bella od National Geographic Society či Medaile Jamese R. Andersona, nejvyšší ocenění od Americké asociace geografů.

Zdroj: ArcRevue, National Geographic Česko
Foto: ArcData