Jak došlo k tomu, že T-Kartor založil svou dceřinou firmu právě u nás a navíc mimo hlavní město – v Hradci Králové? Jaký cíl měla v té době vznikající společnost T-MAPY?

Toto je primárně otázka na mého kolegu-jednatele Milana Novotného, který T-MAPY v roce 1992 spoluzakládal. Majitel T-Kartoru Sten Ravhed hledal od roku 1991 osobu, která by byla zodpovědná za založení a fungování firmy v Československu, a na základě doporučení bývalého československého reprezentanta v orientačním běhu Jaroslava Kačmarčíka si vybral Milana Novotného. Prvotním cílem bylo samozřejmě využití levné pracovní síly a možnost přesunu velkého objemu datových prací do T-MAP. V dlouhodobější vizi pak byly T-MAPY vnímány jako brána na trh střední a východní Evropy. Mírně nadřazený podtón, který může být cítit z výše uvedených představ, je nicméně dávno pryč a určitě platí, že T-MAPY se postupně v celé řadě oblastí staly hnací silou rozvoje celé skupiny.

Vy jste ale podle dostupných informací ve společnosti T-MAPY od roku 2003, kdy došlo ke spojení firem Hydrosoft Praha, Sirion a T-MAPY. Co přineslo toto spojení?

Předně je třeba zmínit důvody, které ke spojení vedly. Inicioval jsem je já za společnosti Hydrosoft Praha a Sirion proto, že jsme v té době měli významný převis zakázek a nových příležitostí, a bylo zřejmé, že bez zásadního posílení nebudeme schopni takový nápor zvládnout. Začínal boom webového GISu, vznikly kraje, celá řada měst byla ochotna investovat do nové vlny geoinformačních technologií, GIS začal být poptáván složkami Integrovaného záchranného systému. Připočteme-li k tomu prostý fakt, že sehnat najednou větší množství specialistů odpovídající kvalifikace a zkušeností bylo zcela iluzorní, jevilo se spojení se společností obdobného zaměření, velikosti a vnitřního fungování jako nejlogičtější řešení. O prodeji firem „komukoli, kdo dá nejvíc" jsem neuvažoval, šlo mi především o to, aby nově vzniklý subjekt dobře fungoval. Už první rok společného působení jednoznačně potvrdil správnost kroku – naplno zafungovaly příslušné synergické efekty a obrat nového uskupení vzrostl v podstatě přesně podle „rovnice" 1 + 1 = 3. Propojením všech tří subjektů vznikla společnost, která patří k nejvýznamnějším na poli GIS pro veřejnou správu České republiky (a nejen pro ni), je schopna řešit největší (G)IT projekty a je vyhledávaným partnerem nejvýznamnějších hráčů na poli IT u nás. Vazba T-MAP do zahraničí samozřejmě přinesla i možnost pravidelně realizovat projekty mimo tuzemsko.

Jak vnímáte vazbu na mateřskou společnost T-Kartor, co vám toto spojení přináší a jak jste užiteční jí?

Z pohledu marketingu, obchodu a realizace projektů funguje T-Kartor z nemalé části zcela jinak než T-MAPY – má užší zaměření a zároveň získává pravidelně zásadní zakázky mimo Švédsko (Londýn, New York, norská armáda). Expertní domény T-Kartoru a T-MAP se možná překvapivě příliš nekryjí, takže naše spolupráce spočívá zejména v tom, že si vzájemně pomáháme jednotlivci nebo menšími týmy specialistů v oblastech, které jedna strana sama nepokrývá. T-Kartor zadal do T-MAP několik velmi zajímavých projektů z oblasti datové produkce, resp. digitální kartografie a využívá naše špičkové softwarové specialisty např. v projektu pro norskou armádu.

Za zásadní ve vzájemných vztazích T-MAP a T-Kartoru považuji to, že vedle nutných zodpovědností vůči celku máme jako dva čeští jednatelé maximální svobodu v rozhodování. Pro mne osobně byla a je velkým obohacením firemní kultura T-Kartoru, jakkoli samozřejmě ne se vším souhlasím a ne všechny přístupy jsou přenositelné ze Skandinávie do České republiky.

S kolika lidmi firma začínala a kolik jich má nyní? Kde všude jsou její pobočky?

T-MAPY začínaly v roce 1992 s dvěma zaměstnanci, před spojením v roce 2003 jich bylo 23. V současné době zaměstnáváme přes 50 zaměstnanců v pobočkách v Praze, Hradci Králové, Brně a Ostravě a od letoška i v sousedním Slovensku v Banské Bystrici.

Celá skupina T-Kartor Group má v současné době cca 150 zaměstnanců a významný počet externích partnerů, zejména ve Skandinávii a USA. Sídlo skupiny je ve švédském Kristianstadu, oficiální pobočky T-Kartor byly založeny v Norsku, Finsku, Velké Británii a USA.

Které z vámi nabízených produktů či služeb jsou nejvíce žádány?

T-MAPY se orientují na dva základní okruhy produktů a služeb v oblasti GIS – vývoj softwaru a datovou produkci. V principu jsou nejžádanější ty naše produkty a služby, ve kterých dlouhodobě vykazujeme vysokou úroveň znalostí v příslušné oblasti, ať už se jedná o technologické know-how (např. Esri ArcGIS, OpenSource GIS), nebo doménovou znalost (městské úřady, krajské úřady, integrovaný záchranný systém, digitální kartografie, dopravní dispečinky apod.).

Vlastní projekty realizujeme ve dvou základních režimech. Prvním z nich je dlouhodobá spolupráce se zákazníky např. z řad městských úřadů, kde uplatňujeme především naše standardizované softwarové produkty vyvíjené buď nad „komerčními" technologiemi (Esri ArcGIS, Oracle, Microsoft), nebo OpenSource (T-MAPServer). Naším základním cílem je nabídnout ucelenou sadu aplikací pro podporu výkonu agend z především z oblasti správy majetku, dopravy, životního prostředí a územního plánování. Druhou základní formou spolupráce jsou projekty postavené na zakázkovém programování a dalších předem přesně specifikovaných službách, jako byly, resp. jsou, Geoportály krajských úřadů, GISel IZS (používaný na všech operačních střediscích Hasičského záchranného sboru a v řadě operačních středisek Zdravotnické záchranné služby) nebo Informační systém Státního mapového díla pro Zeměměřický úřad.

Dlouhodobě se zabýváme tvorbou dat pro veřejnou správu. Přes dvacet let je náplní naší činnosti tvorba katastrálních map (pro města, kraje i samotný resort ČÚZK), územní identifikace, pasportů komunikací a zeleně, digitální územně plánovací dokumentace, územně analytických podkladů a dalších datových sad především pro města.

Kompletní výčet zákazníků by asi zabral další tiskovou stranu. Můžete jmenovat vaše nejvýznamnější projekty?

V posledních letech patřily k našim vlajkovým lodím Digitální mapa Prahy (jak samotná datová produkční a publikační linka, tak vlastní datová produkce) a komplexní GIS města Brna. Úspěšně jsme zrealizovali projekty v rámci DMVS (Digitální mapy veřejné správy), a to Účelové katastrální mapy tří krajů a Geoportály Plzeňského a Ústeckého kraje. Velmi si ceníme projektu Informačního systému Státního mapového díla pro Zeměměřický úřad. Náš GIS je provozován na všech operačních střediscích Hasičského záchranného sboru a je součástí významné části systémů u Zdravotnické záchranné služby.

Jak vůbec hodnotíte projekt Digitální mapy veřejné správy jako klíčovou aktivitu e-Governmentu na poli GIS?

Vezmeme-li oba základní podprojekty DMVS, tedy Účelovou katastrální mapu a Geoportál, uspěli jsme výše uvedeným způsobem. S oběma projekty máme jako všichni zainteresovaní tristní zkušenost z hlediska neuvěřitelného množství času, které spolykala jejich příprava – zde bych chtěl smeknout před pracovníky krajských úřadů, kteří tuto práci dotáhli včetně realizace do konce. Byrokratické nároky kladené na kraje i na uchazeče byly, resp. jsou enormní (některé kraje ještě příslušné soutěže neuzavřely, dokonce ani po zrušení první soutěže znovu nevypsaly). Zásadním problémem samozřejmě byly soutěžní podmínky – předmětem kritiky byla a jsou především kritéria výběru, zejména to, že se soutěží „pouze nebo dominantně na cenu". V důsledku to znamenalo, že ceny, za které se soutěžila především ÚKM, byly v podstatě dumpingové, a soutěžit Geoportál bez rozumných kvalitativních kritérií je naprosto nevhodné.

Z hlediska samotného přínosu DMVS veřejné správě patřím spíše k opatrným optimistům. Přes všechny výhrady k ÚKM disponují všechny kraje s výjimkou dvou souvislým pokrytím katastrální mapou ve vektorové podobě. U Geoportálů si nejsem v některých případech dosažením cílů až tak jist, ale na posouzení kvality a použitelnosti jednotlivých řešení bude ještě třeba čas.

Vaši činnost významně ovlivňuje zákon o zadávání veřejných zakázek. Jaký vliv má jeho současná podoba, resp. jeho současná aplikace na činnost vaší společnosti?

Zásadní. Stav, kdy ve jménu boje proti korupci veřejná správa vypisuje veřejné zakázky (nejen na poli GIS) způsobem, který jí rozhodně nepřináší „kvalitu za dobrou cenu" a vůči rozumným firmám je v principu likvidační, je neúnosný a pevně věřím, že bude příští vládou změněn. Na jednu stranu je jasné, že definování dobrých pravidel je na tomto poli obzvláště těžký úkol, na druhou stranu situace snad již nemůže být horší. Příprava zakázek se enormně vleče, výběrová řízení včetně případných odvolání se kriticky protahují a je zásadně poškozen projektový rytmus „záměr–zadání–výběr–realizace–provoz". Mimo jiné – pokud je jedním ze strategických cílů České republiky konkurenceschopnost, tak současný způsob soutěžení veřejných zakázek (navíc ve vazbě na evropské dotace) nemůže být tomuto cíli větším výsměchem.

Jsou záměry veřejné správy na poli GIS čitelné? Máte v tomto smyslu dost podkladů pro strategické rozhodování?

Zásadní strategický materiál na celostátní úrovni pro oblast GIS dosud chyběl. V současnosti Ministerstvo vnitra ČR zpracovává „Strategii rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku 2020 (GeoInfoStrategii)". Jako člen několika pracovních skupin mohu říci, že základní záměry GeoInfoStrategie mě opravdu oslovují. Za klíčový a potenciálně přelomový považuji především koncept NaSaPO (Národní sady prostorových objektů – název je zatím pracovní), jehož případná realizace by v parametrech, ke kterým se dnes směřuje, byla velkým posunem celé geoinformatiky v České republice. Mimo jiné pevně věřím, že GeoInfoStrategie vyústí ve „win-win" řešení pro všechny zúčastněné – veřejnou správu, akademickou sféru i soukromý sektor.

Jaké jsou plány společnosti T-MAPY do budoucna?

T-MAPY se nadále chtějí profilovat jako společnost, která je na poli (G)IS v rámci České republiky jedním z klíčových partnerů jednotlivých složek veřejné správy (magistrátních a městských úřadů, krajských úřadů, centrální veřejné správy), spolupracuje se složkami Integrovaného záchranného systému a významně se profiluje obecně v oblasti dispečerských a navigačních systémů. Určitě chceme zvýšit svoje aktivity ve směru k soukromé sféře a část projektového portfolia stabilně realizovat v zahraničí. Je nepochybné, že současná ekonomická situace úplně nenahrává příliš bujarým rozvojovým plánům, ale jsem pevně přesvědčen, že T-MAPY mají všechny předpoklady touto situací projít a nadále patřit ke špičce mezi českými firmami na poli GIS.