Pana Martina Volného, jednatele společnosti Atlas LTD, jsme se proto zeptali:

Jak se daří geografickým firmám v době recese a permanentních legislativních změn?

Je samozřejmé, že legislativní změny si vynucují změny v počítačových programech, jež se dané oblasti týkají. Hlavním programovým systémem, který naše společnost vytváří, je digitální model terénu Atlas DMT. Systém obsahuje řadu modulů, z nichž některé jsou samozřejmě závislé na legislativě, a to nejen pokud jde o vstupy a výstupy, ale i o jejich funkčnost. V našem případě se to týká ale menšiny modulů, takže tím nejsme nějak zásadně zasaženi.

Pokud jde o nové placené verze, ty jsou vydávány vždy po několika letech, přičemž vývoj u nás probíhá průběžně a několikrát do roka je k dispozici nová dílčí verze, která obsahuje i funkční novinky – a ty si mohou majitelé práv k dané verzi bezplatně stáhnout z webu a používat.

Bohužel – dopady recese až na výjimky jistě nikoho netěší a mají negativní vliv i na naše podnikání. Zvýšené šetření se pak samozřejmě promítá do množství prováděných geodetických a projekčních činností. Je ale zajímavé, že to neplatí obecně, a někteří uživatelé našich programů si na nedostatek práce rozhodně nestěžují. Věříme, že je to i tím, že díky našim programům mají dobrou produktivitu práce, kterou mohou promítnout do příznivých cen svých nabídek na zpracovaní projektů.

Nakolik se promítají do vaší praxe zájmy státu (obcí, státních firem)?

V případě státní správy a státních firem se musíme snažit hlavně o to, aby naše produkty vyhovovaly jejich potřebám při práci s geoinformačními technologiemi. Na tomto poli úzce spolupracujeme se společností Gepro, jejíž městský informačním systém (MISYS) je ve veřejné správě široce využíván. Naše moduly pro práci s povrchem terénu jsou v tomto systému dostupné nejen obcím, ale i dalším institucím, jako je například Ministerstvo obrany ČR (řešení ochranných pásem vojenských letišť, šíření rádiového signálu apod.).

Nejde samozřejmě jen o armádu... Kde všude lze vaše systémy využít?

Systém Atlas DMT se využívá v různých oblastech týkajících se činností spojených s terénem. Mezi naše největší zákazníky patří povrchové doly, zejména Severočeské doly, a. s., kde naše aplikace pokrývají mnoho jejich potřeb v geodézii, plánování těžby i geologii.

S našimi programovými moduly ale na druhé straně pracují i malé geodetické firmy při tvorbě vrstevnicových plánů, vykreslování řezů terénem nebo výpočtech kubatur.

Samostatnou kategorii tvoří liniové nadstavby zahrnující aplikační moduly Cesty, Toky, Kanalizace a Vodovod. Používají je firmy zabývající se projektováním v těchto profesích i státní organizace, jako např. Povodí Labe, Povodí Moravy, Povodí Vltavy a další.

ČÚZK v posledních letech pracuje na pořizování výškových dat terénu celé České republiky v řádově lepší kvalitě, než která byla dosud dostupná. Používá k tomu metodu leteckého laserového snímání bodů povrchu území. Hrubá data obsahují přibližně jeden bod na jeden metr čtvereční, což je podrobnost umožňující jejich poměrně vysokou využitelnost v různých oblastech.

Množství dat je však enormní a pro většinu území nepotřebné. Navíc data obsahují určitý šum, který jejich kvalitu snižuje. Pro finální část, jež v celé technologické lince zpracování laserových dat odstraňuje právě tyto problémy, vybral ČÚZK po řadě testů naše specializované řešení. Laicky řečeno, jde o to, zredukovat rušivé jevy a množství dat při maximálním zachování tvarové přesnosti nasnímaného území.

Jak již jsem dříve uvedl, díky spolupráci se společností Gepro naše moduly slouží též na Ministerstvu obrany ČR v rámci geoinformačního systému společnosti Gepro, který je zde používán. Integrace funkcí Atlasu obohacuje tento systém o možnost zpracování některých úloh ve 3D.

Jakým směrem se vyvíjí zpracování geografických dat, viz např. tak aktuální mobilita, webové aplikace, atd.?

Zpracování geografických dat je obor, který se vyvíjí velice překotně a souvisí mimo jiné s technickými prostředky pro jejich pořizování, zejména pak s možnostmi kontroly a práce s nimi již v terénu a přenosem údajů na dálku. Což je spojeno s výkonem výpočetní techniky, používaným programovým vybavením a způsobem prezentace těchto dat, což všechno jsou samostatné oblasti, jejichž vývoj lze asi těžko postihnout jednoduchou odpovědí na takto položenou otázku.

Dobře, takže se zeptám takto: kam vás směrují nové technologie?

Nové technologie, jako je již dříve zmíněný laserscanning, s nimiž se v rámci záběru naší práce setkáváme, přinášejí na jedné straně určité problémy, např. v podobě nároků na zpracování stále většího objemu dat, ale na straně druhé vybízejí k využití potenciálu, jenž se v nich skrývá. Pro nás konkrétně to znamená vylepšování existujících a vývoj nových aplikací v oblastech, se kterými již máme nějaké zkušenosti. Důležitá je přitom samozřejmě i odezva uživatelů.

Nakolik si vychováváte nové odborníky či uživatele v oboru GIS, např. na vysokých školách?

Naše společnost se snaží udržovat kontakty nejen s vysokými školami, ale i se školami středními. V mnoha učebnách mají pedagogové k dispozici Atlas DMT a výuku podporujeme též tím, že některé hodiny vede přímo někdo z naší firmy či zkušený spolupracovník. Dokonce to není omezeno jen na ČR, protože máme dobré vztahy například s Technickou univerzitou v Žilině a Atlas DMT je používán i v Německu, v Turecku a na několika školách ve Španělsku, včetně takové zajímavé lokality, jakou je univerzita v Las Palmas na Kanárských ostrovech.

Kromě výuky se naše kontakty se školami týkají i výzkumu a vývoje. V současné době spolupracujeme s katedrou hydromeliorací Fakulty stavební ČVUT a s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy na projektu, jehož výsledkem by měl být moderní softwarový nástroj umožňující kvalitní vyhodnocování erozní ohroženosti území. Tento společný vývoj souvisí právě s novými zdroji výškopisných dat a s nastupujícími technologiemi, o kterých jsem se tu již zmiňoval.