Uplynulých asi 15 let dokládá docela zajímavý pohled a rozmanité přístupy k budování GIS. Často bylo možno se setkat s monstrózními systémy, jejichž zavedení vyžadovalo nemalé investice do softwaru i hardwaru, o úpravě dat nemluvě. Mnohé z nich se však ukázaly jako neschopné další údržby. Rád bych se s vámi podělil o zajímavé zkušenosti ze zavádění GIS v jedné krásné oblasti jižní Moravy. Je na severní a východní straně ohraničená řekou Litavou, vinoucí se kolem města Bučovice a okolo Slavkova u Brna, dále pak přes Hrušky a Šaratice, z jižní strany je vymezena Ždánickým lesem rozkládajícím se na pohoří Dambořické vrchoviny lemované z východu malebným údolím říčky Kyjovky. Zjara zde uvidíte pole osetá řepkou či obilím, na jižních svazích vinice. Kromě několika výše uvedených měst je zde řada menších obcí s převládající zemědělskou činností. Oblast Ždánický les–Politaví se nachází na jihozápadě slováckého regionu – v oblasti tzv. hanáckého Slovácka, kde se již od 12. stol. překrývají vlivy regionů Slovácka a Hané. Ráz krajiny popsal výstižně Jan Herben: „Krajina, která se tu rozprostírá, je nerovná, mírně prostoupená pahorky, většinou přechází v kypré, úrodné a požehnané nížiny. Říček tu není, jen pouhé svodnice. Kraj zavádky i dobrého vína, bodrých, pracovitých a hospodárných lidí, kraj slunečný, žírný, kraj beze stínu..."

V tomto krásném kraji by asi za normálních okolností nevznikl podnět k vytvoření GIS, nebýt možnosti získat na to určitou dotaci a nebýt několika počítačových nadšenců v příslušných obcích.

Realizace GIS

Prvotní otázkou samozřejmě bylo, co se od GIS očekává, druhou bylo, jaké k tomu byly podklady, třetí otázkou je, kolik na to bude peněz. Tedy začneme-li od konce, peněz na to moc nebylo. Podklady byly různé – asi v polovině katastrálních území byly k dispozici již DKM (digitální katastrální mapy), v jednom KM-D (katastrální mapa digitalizovaná), v ostatních jen papírové mapy. Na těchto podkladech doplněných místy digitální dokumentací technických sítí měl začít fungovat GIS, poskytující informace o vzájemných prostorových vztazích parcel a sítí, samozřejmě také s plnou informační podporou údajů katastru nemovitostí (SPI), zejména pro evidenci majetku obce.

Bylo zřejmé, že nejlevnějším řešením pro pořízení polohopisné náplně v územích bez DKM bude skenování katastrálních map s následnou digitalizací parcelních čísel, která mohou být propojena s databází KN. K transformaci rastrových souborů katastrálních map, k jejich oříznutí na rám a spojení byl použit geodetický program VKM. K digitalizaci parcelních čísel také. V územích s DKM či KM-D bylo možno přímo použít data z katastrálního úřadu.

Aby takto vzniklý informační systém mohl fungovat, bylo potřeba velmi flexibilní a výkonné nosné aplikace pro uživatele GIS. Tyto vysoké nároky splnil produkt G-VIEW, jehož základní schopností je zobrazovat vektorové i rastrové mapy, spolupracovat s databázemi a poskytovat požadované údaje. Na tomto základě byl tedy celý GIS sdružení Politaví vybudován v roce 2001 a nyní je plně funkční. Jeho funkčnost však není uzavřená, ale otevřená dalším možnostem, jak to vyplývá z obecných vlastností produktu G-VIEW.

Zde uvedené obrázky demonstrují vzhled map, a to vlevo ukázka rastru skenované katastrální mapy, dole příklad vektorové mapy katastru.

Na příkladu rastrové mapy je zřejmá schopnost produktu G-VIEW přisoudit černé barvě černobílého rastru libovolnou barvu (zde šedou). Na příkladu vektorové mapy je zase zřejmé, že objekty kresby mohou být zobrazeny alternativním způsobem, tj. ne podle grafických atributů umístěných ve výkrese, ale také podle přiřazených grafických atributů podle konkrétní významové specifikace objektu.

Jedním z nejdůležitějších kritérií účelnosti vložených investic do budování GIS je jeho další životaschopnost a schopnost aktualizace. Tato prověrka nejen v oblasti sdružení Politaví přinesla nad očekávání dobré výsledky. Informační systém ve většině obcí slouží dál, data jsou většinou alespoň jedenkrát ročně aktualizována, v řadě případů je již původně analogová (naskenovaná) mapa nahrazena nově digitalizovanou mapou, navíc doplněna o ortofotomapu a vrstvu technických sítí.

To odpovídá celkovému pojetí produktu, kde je důležité určení druhu zobrazených objektů. O dalších rysech produktu G-VIEW pojedná následující část tohoto příspěvku.

Rysy produktu G-VIEW

Asi základním rysem produktu je uživatelská přítulnost a jednoduchost obsluhy. Druhým rysem je vysoká efektivnost a flexibilita programu. Jak již bylo uvedeno, pracuje s rastrovými daty. To však činí tak, aby docházelo k minimálním tokům dat, což je důležité zejména v případě, že se G-VIEW provozuje v počítačové síti. Pracuje však také s vektorovými soubory, např. s výkresy DGN (soubory vzniklé např. programem Microstation), které zobrazuje rychleji než jiné obdobné aplikace, a to i v případě velmi rozsáhlých výkresů (poznamenejme, že katastrální mapy jsou příkladem vcelku dost rozsáhlých výkresů, často okolo 4 až 10 MB). Pokud hovoříme o efektivitě, dlužno podotknout, že tato aplikace má vcelku minimální nároky na hardware počítače.

Jiným významným rysem je jednoduchá dostupnost údajů SPI (informace o parcelách a vlastnících). Po kliknutí do parcelního čísla se může zobrazit úplná informace o konkrétní parcele s možností tuto informaci okamžitě vytisknout nebo ji přes schránku vložit jinam. Je možné také vyhledávání v databázi podle různých kritérií. Práce s databází samozřejmě podporuje možnost inventarizace nemovitého majetku obce s případným oceněním pozemků podle bonitních tříd. Výsledky takových dotazů je možno buď přímo tisknout, nebo převést do textového souboru pro další použití.

Snadné je podložení výkresů dokumentujících průběh technických sítí. Pokud někdo přinese příslušný soubor formátu DGN, je okamžitě možné jej vidět spolu s ostatními vrstvami. Dalšími přímo zobrazitelnými formáty jsou DXF, SHP a jiné. Již několik let je k dispozici rovněž možnost zobrazit vedle výše uvedené vektorové kresby grafiku z WMS (webových mapových serverů), a to nejen nejnovější ortofotomapy z internetu, ale i mapy katastrální ze serveru ČÚZK.

Jiným významným rysem je komfortní průvodce tiskem grafického obsahu mapy. Na jeden formát papíru je možno vytisknout buď jediný výřez grafiky zaplňující celou plochu papíru, nebo je možno vytisknout i několik grafických výřezů doplněných textovými popisky, které si uživatel do tiskové plochy umístí. Textová pole lze samozřejmě nahrát z textových nebo RTF souborů, popř. mohou obsahovat další registrované objekty a obrázky.

Produkt G-VIEW umožňuje také jednoduchou kresbu do tzv. výkresu grafických poznámek, kde si může uživatel zakreslovat spojnice, texty, kóty, atd. Pro budování dalších GIS je neméně zajímavou možností zobrazit tzv. bodové databáze. Ve skutečnosti to znamená, že zobrazitelný je jakýkoliv databázový soubor (databázová tabulka), který mezi svými položkami obsahuje dvě položky s významem souřadnice X, Y. Takové databáze je možné v produktu G-VIEW přímo tvořit, a to jak nad existujícím mapovým podkladem, tak na základě registrace polohy z připojené GPS stanice.

Výše uvedený výčet užitečných rysů produktu není úplný, a proto uvádím odkaz na další informace o produktu: http://www.gview.cz, resp. http://www.gview.cz/ProObce.htm.

Závěrem

Produkt G-VIEW se ukázal jako vhodný nástroj pro budování jednoduchého a flexibilního GIS. Je nasazován postupně v celé řadě obcí, měst a pozemkových úřadů, kde si získal oblibu velmi jednoduchou, intuitivní obsluhou, snadným využitím digitálních map rozličného původu, oboustrannou vazbou mezi grafikou a databází (katastr nemovitostí), a konečně také přijatelnou cenou, nenáročností na hardware.

Autor je pracovníkem Ústavu geodézie při VUT FAST v Brně.