Vazba GIS-ERP-CRM, FM, GIS v marketingu, přínosy a možnosti pro podnikovou sféru
V současnosti se začíná stále více hovořit o pronikání klasických GIS systémů do podnikových informačních systémů. Současně tak zaniká jasně definovaná hranice, kde začíná a končí GIS v tradičním pojetí. Pokud má GIS přinést skutečnou informační hodnotu, nelze jej oddělovat od majetkových či provozních informací. Abychom získali kvalitní výstupy a odpovědi na každodenní i strategické otázky týkající se majetkové infrastruktury v průmyslových odvětvích, oblastech správy areálů nebo inženýrských sítí, musí soukromý sektor i státní správa hledat cesty, které odhalí reálný stav majetku v kterémkoli okamžiku.

Systém, který dokáže evidovat a spravovat prostorové informace s vazbou na majetek, vhodně je začleňovat do stávající systémové architektury a s přidanou hodnotou podávat odpovědi na otázky vrcholového i provozního managementu, může znamenat zefektivnění hospodaření s majetkem. Nezbytným předpokladem je zohlednění podpůrných procesů, jejichž efektivnější řízení s nasazením ICT může v konečném důsledku představovat desítky procent z celkových nákladů na správu majetku. Následující článek se zabývá vazbou GIS na klasické podnikové a další systémy, jejichž úlohou je zajištění hospodárné správy majetku, tedy zejména řešení pro facility management.

ICT a podpora správy majetku

Poskytování nepřeberného množství dat je nahrazováno komplexnějším pohledem na smysluplné informace odrážející aktuální stav podnikového majetku s vazbou na další systémy, jako jsou provozní nebo zákaznické systémy. Ať správce areálu nebo vlastník či provozovatel distribuční sítě jistě ocení možnost rychlého přístupu k informacím o svém majetku například s vazbou na subjekty, které jsou v případě výpadku či rekonstrukce infrastruktury ovlivněny. Dalším častým požadavkem je vazba na katastr nemovitostí, která umožní snadné propojení adresných míst se spravovaným majetkem. Všechna vlastní či provozovaná aktiva (budovy a jednotlivá podlaží, vybavení, inženýrské sítě, výstavní plochy, zeleň, detailní přehled pavilonů nebo výrobních a technologických zřízení v případě průmyslových areálů) se tak stávají „prostorově uvědomělá“ a uživatel systému získává přístup k širším souvislostem. Stává se skutečným správcem, jehož úkolem již není jen zdlouhavé dohledávání potřebných informací v oddělených aplikacích (často tabulkách v Excelu) či papírových záznamech, nýbrž vlastní rozhodování o hospodaření s majetkem. Obvykle řešenou klíčovou doménou ve spojení s GIS/ICT systémem evidujícím majetek je individuální zodpovědnost za správná a aktuální data zadávaná do systému, tedy kdo data pořizuje. Druhou rovinou je pohled na zodpovědnost subjektů za vlastní spravovaný majetek, která musí být v programovém systému taktéž dostupná. Tato data se týkají majetku, událostí s ním spojených (včetně sledování nakládání s majetkem v čase – tzv. historizace), prostoru, v němž se nachází (vazba na katastr nemovitostí) a další související dokumenty, které lze připojovat k jednotlivým majetkovým položkám.

Dnes již téměř nezbytným vyjádřením všech těchto požadavků kladených na systém je grafická podoba majetkových položek. Takovýto graficky orientovaný IS musí podporovat úpravu majetkových záznamů (grafických i atributových) nejen v těžkém klientovi pro přesný vstup CAD dat (půdorysy, projekční plány, průběh inženýrských sítí, přesná poloha výrobních a technických zařízení,…), ale také v lehkém klientovi – internetové aplikaci – která je intuitivní na ovládání a přístupná odkudkoli. Ve webovém prohlížeči totiž dokáže pracovat většina uživatelů (i těch méně orientovaných na nástroje typu CAD). Uživateli je prezentována jak vizuální, tak atributová stránka majetku pro lepší pochopení v čase i prostoru.

Jistě každý z nás si již mnohokrát vyzkoušel projít úpornou cestu konvertování dat z jednoho souborového formátu do jiného, aby si mohl ve své oblíbené aplikaci zobrazit požadovaná data. Výhodným se tedy zdá být systém, který spravuje data centrálně, tedy všichni uživatelé tvoří data nad jedním databázovým úložištěm, kam mají oprávnění uživatelé přístup pro čtení i zápis.  Data jsou tak uchována jednou v obecně přístupném systému, odkud je možné je číst libovolnou „prohlížečkou“ nezávislou na výrobci softwarového řešení. Zřejmým přínosem takového systému je jediné integrované prostředí umožňující správu majetku napříč odděleními a organizacemi s důrazem na plynulý a jednotný tok informací a souvisejících procesů, které by bylo jinak potřeba dohledávat a udržovat v oddělených systémech. Za další významné přínosy lze považovat automatizaci rutinních činností uživatele a jejich kontrola a zejména vnesení řádu do evidence majetku s odrazem reálného stavu.

GIS a další systémy jako spojité nádoby

Ožehavými tématy diskuzí o systémech pro podporu facility managementu a správu areálů (tzv. CAFM systémy – Computer Aided Facility Management) jsou integrace, kvalita dat a jejich aktualizace. Cílem implementátora systému by nemělo být dodání izolovaných produktů, které řeší oddělené „ostrovy problémů“ zákazníka, nýbrž dodání komplexního řešení s metodickým návodem zajištění výše uvedených problematických oblastí. Navíc propojení s ostatními systémy přináší právě tu často chybějící přidanou hodnotu zaváděných systémů. Kombinace modulů podnikových systémů či aplikací (provozně-technické, ekonomické, zákaznické, manažerské nebo ERP modulů jako plánování, dodavatelé, materiály,…) s GIS/CAFM bere správně v úvahu geoprostorové potřeby uživatele na podávání ucelených a smysluplných odpovědí. Ba co víc, zachová se stávající softwarová architektura a vložené investice.

Z prostředí takového zastřešujícího systému musí být umožněn přístup k souvisejícím datům uloženým v ERP systému a dalším informacím o majetku. Tento proces by měl být obousměrný, tedy z prostředí podnikového systému musí být uživatel schopen dohledat položky (záznamy) o majetku v prostředí GIS (například s vizuálním zaměřením na budovu či jinou majetkovou položku přímo v mapě). Stále máme na paměti požadavek na webovou aplikaci, jednoduché ovládání s grafickou podobou dat a namapovanými (propojenými) uživatelskými formuláři na data v externích systémech. Pro uživatele pak takové řešení vystupuje jako jeden celek bez ohledu na původ prezentovaných dat. Taková interakce může mít rozmanité výstupy. Tak například na základě zadání prostorových podmínek a dotazových filtrů v mapě je možné získat klepnutím na informační funkci odpovědi z připojeného ERP. Podobně může fungovat dotaz na zákazníky, nájemce či jiné majetkové položky ve vybrané oblasti. Kombinací libovolných atributových podmínek s grafickou reprezentací objektů v mapě a propojením na ostatní části podnikového systému může uživatel získat široké spektrum odpovědí.

Tyto věcné požadavky s sebou nesou technické nároky na CAFM/GIS systém. Jsou jimi rozšiřitelnost, otevřenost vůči jiným programovým prostředkům a podpora standardů.

Vyšší tlak na začleňování a vyhodnocování nákladových položek na provoz areálů v rámci CAFM systémů klade požadavek na ucelený pohled životního cyklu budovy. Těsnější integrace BIM technologií (nástroje pro podporu informačního modelu budovy) vede k uspokojení další řady otázek, včetně energetické náročnosti budovy a kompletního pohledu na související investiční a provozní náklady.

Nasazení v praxi – Autodesk Topobase

Příkladem řešení s výše zmíněnými vlastnostmi je Autodesk Topobase. Platforma Autodesk Topobase je systém určený zejména pro správce inženýrských sítí a infrastrukturního majetku. Pro jejich potřeby poskytuje centralizovaný, flexibilní a bezpečný přístup k prostorovým informacím a datům.

Organizace a jednotlivé pracovní týmy jej mohou využít pro efektivní výměnu informací mezi ERP systémy, geografickými nebo provozně-technickými či dispečerskými systémy.

Řešení Autodesk Topobase je postaveno na „geospatial“ aplikacích AutoCAD Map 3D (těžký klient postavený na plné funkcionalitě AutoCADu rozšířený o GIS funkce), Autodesk MapGuide (lehký klient pro prohlížení a editaci dat v prostředí webu) a databázovém úložišti Oracle (kompletní logika systémového řešení). Integruje izolovaná data z CAD a GIS do centrální databáze prostorových informací. Díky tomuto principu nejsou nutné náročné manuální kroky při převodech dat, při nichž často vznikají chyby, a klesá jejich přesnost. Samozřejmostí je paleta funkcí pro tvorbu a úpravu datového modelu.

Proč modernizovat systém

Ve prospěch modernizace systému s důrazem na předchozí pohledy svědčí následující přínosy v podobě možností řešení:

• Kompletní pasporty staveb, zařízení, lokalizace pavilonů, pater, detailní informace o stavbách areálu
• Kompletní informace o areálu, budovách, místnostech a vybavení
• Pasport inženýrských sítí
• Propojení na data z katastru nemovitostí, možná evidence majetkoprávních vztahů (subjekt-majetek)
• Informace o nájemcích či cizích stavbách
• Evidence všech důležitých provozně technických objektů (hydranty, únikové východy, odběrná místa)
• Definovatelné plochy areálu a funkční celky (zeleň, parkoviště, čerpací stanice, výrobní hala, atd.]
• Připojení libovolných dokumentů či událostí spojených s majetkem – vazba na Document Management či Incident Management
• Otevřenost řešení – obecně přístupný formát dat
• Flexibilita pojetí systému (GIS, CAFM, PTIS)
• Integrace s dalšími ERP, CRM systémy
• Souvislý a komplexní pohled na data
• Začlenění geoprostorové složky dat do klasických podnikových (ERP) systémů

Více o tomto řešení se můžete dozvědět u certifikovaného partnera
pro Autodesk Topobase v České republice, společnosti SITEWELL (www.sitewell.cz).