Zkratka GIS se stala oblíbeným heslem a často bývá v praxi zredukována na nějakou formu digitální mapy. Jakýmsi prototypem GIS se pro mnohé stal katastr nemovitostí v digitální podobě. Přestože právě toto je typickým příkladem nasazení dvojice softwarových produktů G-VIEW a VKM, zde uvádíme příklad jiný a v podstatě více „gisovský“.

Je-li subjektem GIS typický výrobní podnik fungující v určitém areálu, v budovách vybavených stroji, mohou ho více než evidence půdy (katastr nemovitostí) zajímat prostorové vztahy jejich zájmových objektů a jim odpovídající atributy v databázi.

Níže uvedeme stručný nástin takového geografického informačního systému, který tentokrát není stavěn na základě katastru nemovitostí, ale na geodetickém zaměření a vhodném naplnění strukturované databáze. Tuto flexibilitu v plné míře poskytuje software G-VIEW, jenž si jednoduchou obsluhou a svou univerzálností získal oblibu nejen na celé řadě městských a obecních úřadů, ale i u výrobních podniků a závodů.

Principy účelového GIS

Návrh účelového GIS vychází z analýzy reálné potřeby konkrétního subjektu, a to tak, aby byl schopen plně odrážet modelovanou realitu. Snaha o co možná nejpřesnější vystižení vztahů mezi reálnými entitami však může někdy vést k situaci, že datový model zcela běžných nepříliš rozsáhlých systémů obsahuje desítky či stovky databázových tabulek se spletitými vazbami. Taková situace pak vede k tomu, že takto navržený datový model vyžaduje speciální programovou obsluhu, tedy že nasazení takového informačního systému se neobejde bez dalších programátorských prací.

Tomuto úskalí se však lze úspěšně vyhnout. Velmi často lze dosáhnout značného zjednodušení základního schématu, a to jak z hlediska databází, tak z hlediska náplně map. Jako velmi účelné se jeví vytvoření jakéhosi samostatného subsystému osvobozeného od zbytečných vnějších vazeb. Tato cesta pak umožňuje využití flexibility disponibilního softwaru bez nutnosti dodatečných programátorských prací. V procesu přizpůsobení aplikace uživateli mohou být pouze připraveny některé šablony SQl dotazů do databází.

Obrázek 1

Program G-VIEW plně disponuje flexibilitou, a to nejen ve volbě různých typů databází, ale i v rozvrstvení výkresů a způsobů jejich propojení s databázemi.

Modelový příklad

Výrobní podnik potřeboval jednak základní mapu závodu, obsahující celý areál závodu s připojenými informacemi o objektech, jednak přehled jednotlivých provozů, budov a hal v jednotlivých nadzemních podlažích, a to až do úrovně umístění jednotlivých výrobních strojů. Vedle toho však bylo skutečnou potřebou zobrazit a evidovat atributy veškeré infrastruktury, ať již jde o kabeláž, armatury, potrubí apod.

Na obrázku 1 je vyobrazen celkový pohled na zobrazovaný areál. Pro tento areál byl sestaven souhrn jednotlivých datových zdrojů (výkresů), jejichž nabídka je uvedena formou uživatelského menu. Každá položka tohoto menu reprezentuje tedy jeden datový zdroj (výkres), přičemž se zobrazují ty datové zdroje, které jsou zaškrtnuté v nabídce. Tyto položky nabídky jsou dále seskupovány do souvisejících datových zdrojů, jejichž zapnutí lez uskutečnit společně.

Co se týče databází, pro jednoduché a finančně nenáročné řešení tedy byl v programu G-VIEW zvolen datový model založený na DBF souborech. Vlastní grafika pak byla obsažena v DGN výkresech zobrazujících jednotlivé entity na daných úrovních.

Obrázek 2

Každý z výkresů má samostatně definovaný způsob propojení jednotlivých druhů entit s příslušnými tabulkami databáze. Ty kromě běžných popisných údajů mohou obsahovat hypertextové odkazy na přidružené dokumenty v rozličných formátech. Často to mohou být pdf soubory s přidruženou informací, ale také soubory multimediální, tedy fotografie příslušného objektu apod.

Obrázek 2 ukazuje, jak na výkres budov navazuje databázová tabulka budov. Pro každý objekt obsahuje identifikační i informační a popisné atributy. V tomto případě je zobrazen svislý řez budovou, protože tato má více nadzemních podlaží. Analogicky by bylo možno zobrazit fotografii budovy.

Na obrázku 3 je demonstrován interiér provozu a v něm poskytnutý detail konkrétního objektu – stroje včetně fotografie. K dispozici je tedy nejen náhled celého areálu (nebo jeho výřezu), ale zároveň s ním pohled na konkrétní provoz a v něm na konkrétní objekt.

Jak je patrné z výše uvedeného obrázku 1, je možné zapnout viditelnost objektů sítí, v tomto případě vysokého napětí (VN) i nízkého napětí (NN), ale také přehled rozvaděčů, které tedy spolu s VN a NN tvoří skupinu „Rozvody ELEKRO“.

Podobně je v ukázce uvedena možnost zobrazení prvků kanalizace, a to včetně dimenze, délky a např. také fotografie.

Za samostatnou zmínku stojí pochopitelně databázové rozhraní. Jak již bylo uvedeno výše, jsou databázové tabulky obousměrně propojeny s objekty výkresů. Umožňují tedy zobrazení údajů k objektu, na které uživatel klikne v mapě (ve výkrese), nebo obráceně k vyhledanému objektu v databázi zobrazit (najít) objekt v mapě. Databáze mohou být připojeny v režimu pasivním, tedy kdy uživatel nemá možnost měnit obsah databází, nebo v režimu aktivním, kdy databázové údaje může měnit, může vkládat fotografie, multimediální dokumenty a hypertextové odkazy.

V pasivním i aktivním režimu práce s databází je možné nejen vyhledávání, ale lze realizovat jakýkoliv dotaz do databáze (realizovaný prostředky jazyka SQL), jehož výstupem bývá tabulka zobrazená v datové mřížce. Tu je možné tisknout, exportovat do různých formátů včetně XLS a HTML.

Obrázek 3

Pro relativně malý areál je výše popsaný postup pro uživatelem řízené zobrazování výkresů prostřednictvím nabídky datových zdrojů zcela ideální. Samozřejmě že vedle této pevné nabídky si může uživatel zobrazit jakýkoli další zobrazitelný výkres (v libovolném rastrovém formátu nebo ve většině známých vektorových formátů) volbou „Připojení výkresu“.

V rozsáhlejších aplikacích, kde celkový areál (zájmový prostor) významně překračuje hranice běžné lokality, takže i počet zobrazovaných datových zdrojů jde do desítek či stovek a vzniká logicky požadavek na více rozlišovacích úrovní, je výhodnější použití tzv. registrovaných výkresů. Výběr zobrazovaných výkresů probíhá buď automaticky podle uživatelova zadání lokality a podle měřítka, nebo podle bližší specifikace obsahové hladiny. Vzniká tak tzv. vrtulníkový efekt, kdy to, co je vidět, závisí na měřítku (tedy jakoby na výšce pozorovatele nad sledovaným územím). Při globálním pohledu mohou být např. vidět hrubší rastry ortofotomapy nebo generalizovaný ZABAGED, po přiblížení se mohou zobrazit například jemnější ortofotomapy či mapy SMO-5 a dálková potrubí, po dalším přiblížení katastrální mapa a jednotlivé budovy a po dalším přiblížení již detaily interiérů budov a strojního vybavení a armatur.

Tento postup byl úspěšně ověřen nejen na některých plynárenských společnostech, ale i na různě rozsáhlých výrobních nejen strojírenských podnicích a potvrzuje se vhodnost a účelnost nasazení nenáročného softwaru G-VIEW bez nutnosti zavádění nákladných databázových řešení.

Rozumný kompromis a flexibilita

Jednoduché a přesně účelově zaměřené informační systémy (i GIS) mohou být vhodně postaveny na datech katastru nemovitostí, ale mohou fungovat i zcela nezávisle na katastru nemovitostí. Důležitým datovým zdrojem je zde mj. geodetické zaměření areálu, ale také interiérů budov včetně detailů.

Velmi důležitým požadavkem pro úspěšné nasazení GIS je rozumný kompromis mezi otevřeností a flexibilitou systému na straně jedné a jednoduchostí a nepříliš vysokou nákladností na straně druhé.

Produkty VKM a G-VIEW jsou určeny právě pro budování informačních systémů tohoto typu a pro svou flexibilitu a výkonnost si získaly oprávněnou oblibu.

Literatura

[1]    Uživatelská dokumentace systému VKM, Brno 2007

[2]    Uživatelská dokumentace systému G-VIEW, Brno 2008