Větrné elektrárny rozdělují naši populaci nejméně na tři tábory. Jsou tací, kterým je to jedno, pak ti, kteří ve větrných elektrárnách vidí cestu k záchraně přírody, a nakonec ti, kterým vadí z různých důvodů. Bez ohledu na tyto názory je větrná elektrárna velkým zásahem do krajiny a kromě všech ekologických, ekonomických a jiných hledisek je třeba zvážit také vliv na vzhled krajiny a kvalitu života obyvatel z okolí. Je přeci jen něco jiného stavět parky větrných elektráren v poušti, na otevřeném oceánu, nebo v hustě zalidněné krajině, jako je tomu u nás.
Názory na stavbu větrných elektráren se v regionech různí. Někde jsou pro, někde jsou zásadně proti, a někde se snaží objektivně posoudit všechny aspekty. To platí o postoji vedení Jihomoravského kraje k záměru stavby parku větrných elektráren v blízkosti přírodního parku Ždánický les, evropsky významných lokalit (pSCI) systému Natura 2000 Věteřovská vrchovina, Přední kout, Kuntínov, Kamenný vrch u Kurdějova a Ochůzky – Nedánov a ptačí oblasti (SPA) systému Natura 2000 Hovoransko – Čejkovicko. Součástí posouzení je také analýza viditelnosti jednotlivých větrných elektráren a interaktivní trojrozměrná vizualizace území kraje s modely elektráren a zobrazením informací z oblasti ochrany životního prostředí. Tyto úlohy řešil pro krajský úřad GEODIS BRNO.
Nahoře ukázka výsledku analýzy viditelnosti jedné větrné elektrárny nad mapou a modelem povrchu a dole součtu viditelností zobrazující, kolik větrných elektráren je vidět z každého místa.
Analýza viditelnosti
Kdo projížděl rakouským pohraničím cestou zMikulova na Vídeň, ten už ví, že větrné elektrárny mohou být vidět z opravdu velké vzdálenosti. A pokud si jich člověk nevšimne ve dne, jejich noční blikání je opravdu nepřehlédnutelné. Elektrárny z naší studie mají stožár vysoký 100 metrů a list vrtule měří dalších 50 metrů. Pro lokalitu je navrženo 5 parků s celkem 25 větrnými elektrárnami. Cílem analýzy viditelnosti bylo vymezit oblasti, z nichž bude vidět každá elektrárna samostatně, a zároveň kolik bude z každého místa vidět větrných elektráren najednou.
Při úvodních diskuzích o obsahu a rozsahu analýzy šlo nejprve o záměr analyzovat viditelnosti pouze v blízkém okolí zhruba do dvaceti kilometrů. Ale po předběžných analýzách na hrubém modelu terénu se ukázalo, že je velmi pravděpodobné, že elektrárny budou vidět i z míst vzdálených 60 kilometrů, a to i z mnoha míst v Brně. Proto bylo zadání upraveno a viditelnost se zkoumala až do této vzdálenosti.
Pro objektivní analýzu viditelnosti je nezbytným předpokladem co nejpřesnější model povrchu zachycující takové objekty v terénu, které se mohou stát překážkami ve výhledu. Při objektivizaci nákladů, pracnosti přípravy dat i schopnosti programů spočítat podrobná data bylo zvoleno, že se použije digitální model terénu, který GEODIS BRNO zpracoval pro krajský úřad, a v zájmové oblasti okolo parků větrných elektráren bude model terénu aktualizován a bude doplněn o model povrchu budov a souvislé stromové vegetace. Tato doměření proběhla stereofotogrammetricky na aktuálních snímcích ze snímkování v roce 2006. Doměřovaly se obvody budov a určovala se jejich výška a obvody lesa, kde se uvnitř zaměřila hustá síť bodů, aby bylo zachováno výškové členění porostu. Z těchto dat se vyrobil gridový model, který byl začleněn do modelu terénu. Na těchto datech probíhala analýza viditelnosti každé elektrárny samostatně. Aby byla vyvážena objektivní nedokonalost modelu povrchu, byla analýza provedena tak, že se zkoumala viditelnost rotoru elektrárny, nikoli horní úvratě vrtule.
Výsledkem byly jak digitální soubory, tak tištěná publikace se zobrazením viditelností jednotlivých větrných elektráren nad různými podklady a velkoplošný tisk součtu viditelností.
Ukázka vizualizace a modelu větrné elektrárny.
Interaktivní vizualizace
Staré přísloví říká: „Jeden obraz vydá za tisíc slov.“ Součástí projektu proto byla také trojrozměrná interaktivní vizualizace, v níž byla na modelu povrchu, tentokrát bez rastrového modelu budov, zobrazena aktuální ortofotomapa, budovy v blízkém okolí byly zobrazeny zjednodušenými modely a do modelu byly vloženy přesné modely větrných elektráren. Současně je v modelu zobrazena kumulativní analýza viditelnosti. Pro snazší orientaci ve scéně jsou uvedeny názvy obcí a větrných elektráren, takže lze velmi snadno najít místa, která uživatele zajímají. Vizualizace rovněž zobrazuje hranice chráněných oblastí – přírodní parky, evropsky významné lokality a ptačí oblasti systému Natura 2000. Vizualizace zahrnuje i pohledy na lokalitu definované v zadání krajského úřadu. Projekt si na internetové adrese gstp://www2.geodis.cz/Vizualizace_vetr_el_ jmk.gs může prohlédnout i laická veřejnost. Naše dosavadní zkušenosti potvrzují, že analýzy GIS dat a vizualizace projektů pomáhají objektivizovat rozhodování zastupitelů a názornou a srozumitelnou formou velmi usnadňují komunikaci s laickou veřejností. Instalaci prohlížeče lze najít na www2.geodis.cz/geoshow3D. Autor, Ing. Vladimír Plšek, Ph.D., pracuje ve společnosti GEODIS BRNO.