
Silnici nemusí poškodit jen mráz a sníh, ale také tropické teploty mění vlastnosti asfaltu a mohou urychlit vznik kolejí, deformací nebo výtluků. Stav vozovky se navíc může po vedrech a následné prudké bouřce zhoršit během velmi krátké doby. První české kraje a správci komunikací postupně zavádějí prediktivní systémy, které propojují data z meteostanic, kamer, senzorů a diagnostických měření.
Riziková místa díky nim mohou odhalit dříve a údržbu naplánovat tam, kde je skutečně potřeba.
Letní hrozby – asfalt, který pracuje
Vysoké teploty způsobují změnu struktury asfaltových vrstev. Asfalt se může deformovat, měkne a vytváří nebezpečné koleje nebo vybouleniny. V extrémních případech může dojít i k jeho prasknutí, což je problém především u starších komunikací s nedostatečným odvodem vody a tepla.
Dopady těchto změn často přicházejí náhle, například po kombinaci tropického dne a prudké letní bouřky. Silnice, které nejsou pod dohledem, tak mohou během jediného dne projít skokovým zhoršením stavu. Prediktivní systémy nabízejí možnost, jak těmto situacím předcházet.
Bezpečnost díky datům
Základem chytré údržby je propojení různých datových zdrojů, například čidel měřících teplotu povrchu, kamer sledujících aktuální provoz nebo laserového snímání nerovností vozovky. Díky tomu je možné včas detekovat přehřívající se úseky, které hrozí vznikem deformací nebo prasklin. Data zároveň umožňují sledovat vývoj závad ještě dříve, než jsou patrné pouhým okem. Velkou výhodou je i možnost okamžité reakce na náhlé změny počasí, jako jsou přívalové deště nebo bouřky, které mohou situaci na vozovce dramaticky zhoršit. Prediktivní systémy tak nejen zvyšují bezpečnost, ale zároveň umožňují efektivnější a cílenější údržbu. Místo zbytečných výjezdů se technika nasazuje tam, kde je skutečně potřeba.
Data v reálném čase pomáhají i řidičům
Informace ze silničních systémů dnes putují nejen k silničářům, ale také do aplikací, jako jsou Mapy.cz či Google Maps. Řidiči se tak dozví o výtluku, koloně či uzavírce dřív, než na místo dorazí. Díky tomu mohou upravit trasu nebo styl jízdy. Systémy jsou napojeny také na IZS, takže záchranné složky mají o událostech přehled bez prodlev.
Chytrá data v praxi
V Česku se tato technologie začíná objevovat ve správě některých krajů nebo na vytížených dálničních úsecích. Například kraj Vysočina využívá integrovaný systém INFRA-FIM od společnosti VARS, který propojuje meteostanice, kamery i pasportizaci vozovek pro přesnější plánování údržby. Data pro tento systém sbírá také specializované diagnostické vozidlo. To během běžné jízdy snímá povrch vozovky vysokorychlostními laserovými skenery s milimetrovou podrobností, měří podélné i příčné nerovnosti a pořizuje panoramatické záznamy trasy. Z těchto dat se automaticky vyhodnocují poruchy vozovky, trhliny, výtluky a stav povrchu na základě proměnných parametrů. Výstupy pak putují přímo do krajských geoportálů, kde slouží správcům k plánování údržby. Na dálnici D1 zase funguje mobilní liniové řízení dopravy, které v reálném čase upravuje rychlost podle dopravní zátěže nebo vývoje počasí.
Budoucnost údržby je prediktivní
Správa silnic se pomalu posouvá od reaktivního přístupu ke skutečné prevenci. Místo zásahu po havárii nebo stížnosti je možné stav komunikací sledovat a vyhodnocovat v reálném čase. A zasahovat dříve, než dojde k poškození nebo nehodě.
Prediktivní údržba přináší zcela nový rozměr péče o dopravní infrastrukturu jak v létě, tak v zimě. V teplých měsících systémy včas detekují přehřívající se úseky vozovky, kde hrozí změkčení asfaltu či vznik kolejí. Laserová měření navíc snímají stav povrchu s milimetrovou podrobností a dokážou identifikovat vznikající deformace ještě dřív, než jsou patrné pouhým okem. V kombinaci s daty z meteostanic a kamer pak správci silnic mohou rychleji reagovat na škody nebo mohou rychleji nasadit potřebnou údržbu, které způsobí bouřky, přívalové deště i teplotní extrémy. V zimě pak tentýž systém umožní předvídat tvorbu náledí například i jen na zastíněných úsecích nebo mostech a optimalizovat nasazení vozidel zimní údržby přesně tam, kde to situace vyžaduje, bez zbytečných výjezdů.
Opakované měření diagnostickým vozidlem pak poskytuje objektivní data pro sledování vývoje poruch v čase, tedy skutečnou predikci, nejen detekci. Výsledkem je větší bezpečnost pro řidiče, úspora nákladů a možnost v reálném čase informovat veřejnost i záchranné složky o vzniklých problémech. Pro tento přístup se vytváří vhodné podmínky zatím jen v některých regionech, ale stále častěji se ukazuje, že právě prediktivní údržba je budoucností bezpečnějších českých silnic.