Ma­po­vé apli­ka­ce kom­bi­nu­jí­cí ak­tu­ál­ní or­to­fo­to­ma­py s in­for­ma­ce­mi o in­že­nýr­ských sí­tích, do­prav­ním zna­če­ní či mo­bi­li­á­řích patří do tra­dič­ní­ho port­fo­lia ná­stro­jů řady tu­zem­ských měst a obcí. Je­jich uplat­ně­ní je ale da­le­ko širší, vy­u­ži­tí na­jdou na­pří­klad i u ná­rod­ních parků. Od le­to­š­ka je ma­po­vý por­tál volně pří­stup­ný pro ná­vštěv­ní­ky Ná­rod­ní­ho parku Po­dy­jí.

Lidé se tak mohou on-line po­dí­vat, kudy vedou tu­ris­tic­ké trasy, kde jsou pří­střeš­ky, po­se­ze­ní nebo kde mohou za­par­ko­vat auto.

Ge­o­in­for­mač­ní sys­témy, tedy apli­ka­ce kom­bi­nu­jí­cí ak­tu­ál­ní ma­po­vé pod­kla­dy s přímým pří­stu­pem do ka­tastru ne­mo­vi­tos­tí a dal­ší­mi in­for­ma­ce­mi, vy­u­ží­va­jí zpra­vi­dla míst­ní sa­mo­sprá­vy. Měs­tům a obcím tento ná­stroj usnadňuje práci v celé řadě ob­las­tí. Na jed­nom místě a nad mapou totiž mají k dis­po­zi­ci in­for­ma­ce o par­ce­lách i data z paspor­tů in­že­nýr­ských sítí, ko­mu­ni­ka­cí či měst­ských mo­bi­li­á­řů.

Vedle měst a obcí je ale celá řada sub­jek­tů, u nichž ma­po­vé apli­ka­ce na­jdou své vy­u­ži­tí. Obec­ně se dá říci, že velký po­ten­ci­ál vy­u­ži­tí mají u správ­ců vel­kých lesů, chrá­ně­ných kra­jin­ných ob­las­tí, pří­rod­ních re­zer­va­cí či ná­rod­ních parků. Pi­o­ný­rem vy­u­ži­tí ma­po­vé apli­ka­ce je v tomto ohle­du od le­toš­ní­ho roku Ná­rod­ní park Po­dy­jí.

Pra­cov­ní­ci NP Po­dy­jí mají díky apli­ka­ci pře­hled o les­ním i ne­les­ním po­ros­tu a jeho údrž­bě. Díky fil­tro­vá­ní si na­pří­klad mohou zob­ra­zit, kde se v parku na­chá­ze­jí plo­chy ur­če­né k se­če­ní. Po­dob­ně jako obce pak vy­u­ží­va­jí mož­nos­ti usnadňující jim sprá­vu jed­not­li­vých par­cel na území parku. Vidí nejen jed­not­li­vé par­ce­ly a je­jich kla­si­fi­ka­ci, ale mohou si rov­něž zob­ra­zit in­for­ma­ce o je­jich pří­pad­ném pro­nájmu.

Ma­po­vá apli­ka­ce do­stup­ná na por­tá­lu Ná­rod­ní­ho parku Po­dy­jí slou­ží nejen za­měst­nan­cům NP k je­jich práci, ale je pří­stup­ná i běž­ným ná­vštěv­ní­kům por­tá­lu. Tu­ris­té se tak pře­dem mohou po­dí­vat, která místa v parku mohou zhléd­nout, kudy vedou tu­ris­tic­ké trasy i na­uč­né stez­ky či kde se dá za­par­ko­vat. Volně do­stup­ných dat je ob­rov­ské množ­ství, lidé si z nich mohou vy­brat, co se jim líbí či co po­tře­bu­jí.

Tu­ris­té v ma­po­vé apli­ka­ci ocení mož­nost fil­tro­vat si pod­kla­dy přes­ně podle svých pre­fe­ren­cí – cyk­lis­ty budou za­jí­mat cyk­los­tez­ky, mi­lov­ní­ky chůze zase zmí­ně­né tu­ris­tic­ké stez­ky nebo roz­cest­ní­ky. Apli­ka­ce ale zob­ra­zu­je také in­for­ma­ce o hi­po­tra­sách či data sou­vi­se­jí­cí s ry­bo­lo­vem. Mi­lov­ní­ci pří­ro­dy se mohou po­dí­vat na do­mi­nan­ty ná­rod­ní­ho parku či místa na­bí­ze­jí­cí dál­ko­vé po­hle­dy.

Ten, kdo se do parku ne­mů­že vydat osob­ně, se může po­ko­chat le­tec­kým po­hle­dem na něj, a to pro­střed­nic­tvím více než de­sít­ky růz­ných or­to­fo­to­map. Ta nej­no­věj­ší je z roku 2021 a stej­ně jako tři další ji svými le­ta­dly po­ří­dil To­p­Gis. Další mapy po­ří­ze­né ve dva­cá­tém sto­le­tí jsou dílem ČÚZK. Mi­lov­ní­ci his­to­rie v apli­ka­ci na­lez­nou rov­něž dvě mapy z dva­cá­té­ho sto­le­tí, mlad­ší z roku 1953, star­ší do­kon­ce z roku 1938. Práce na ge­o­por­tá­lu navíc stále po­kra­ču­jí. Při­bý­vat budou nové vrst­vy s dal­ší­mi daty.