IBM oznámilo vůbec první uplatnění převratné technologie samočinného sestavení při výrobě konvenčních čipů. Výrobce využil přírodní proces vytváření struktur, jímž vznikají skořápky škeblí, sněhové vločky nebo zubní sklovina, k vytvoření bilionů děr s izolačním vakuem okolo kilometrů nanometrických vodičů umístěných těsně vedle sebe uvnitř každého počítačového čipu. Vědci v laboratořích IBM prokázali, že v čipech vyrobených touto technikou proudí elektrické signály o 35 procent rychleji a přitom čipy spotřebovávají o 35 procent méně energie než nejvyspělejší čipy vyrobené běžnými technikami. Patentovaný proces samočinného sestavení vůbec poprvé posouvá metodu nanotechnologické výroby, jež v laboratořích vypadá velice slibně, do komerčního výrobního prostředí.
Technologie vytváří mezi měděnými vodiči v počítačovém čipu vakuum, díky němuž elektrické signály proudí rychleji, a čip má přitom nižší spotřebu energie. Výsledkem procesu samočinného sestavení je děrovaná struktura nanometrických rozměrů, jež je podstatně menší, než by bylo možné vyrobit současnými litografickými metodami.
Proces už byl integrován do nejmodernější výrobní linky IBM v East Fishkill ve státě New York a s jeho plným začleněním do výrobních linek IBM a použitím ve všech čipech se počítá v roce 2009. Tyto čipy se budou používat v serverových produktech IBM a následně v čipech, které IBM vyrábí pro jiné společnosti.