Vý­po­čty uka­zu­jí, že ka­pa­ci­ta stro­jů by měla sta­čit. Přes­to se ter­mí­ny na­ta­hu­jí, pra­cov­ní­ci če­ka­jí a při změ­nách nebo ná­bě­hu vzni­ka­jí další zdr­že­ní. Důvod ne­mu­sí být ve vý­ko­nu sa­mot­ných za­ří­ze­ní. Část do­stup­né ka­pa­ci­ty se může ztrá­cet v čin­nos­tech kolem nich. Stroj může pra­co­vat podle plánu, ale ope­rá­tor čeká na ak­tu­ál­ní pra­cov­ní po­stup. Nové za­ří­ze­ní se vejde do pů­do­ry­su, při in­sta­la­ci se však ukáže ne­do­sta­tek pro­sto­ru pro ob­slu­hu nebo údrž­bu.

A při oži­vo­vá­ní au­to­ma­ti­zo­va­né­ho sys­té­mu se te­pr­ve od­ha­lí pro­blém v sek­ven­ci nebo ří­di­cí lo­gi­ce.

Te­o­re­tic­ká ka­pa­ci­ta proto ještě ne­zna­me­ná ka­pa­ci­tu, kte­rou do­ká­že vý­ro­ba sku­teč­ně vy­u­žít.

Když několik minut na operaci začne ovlivňovat výkon

Ope­rá­tor po­tře­bu­je ově­řit va­ri­an­tu dílu, do­hle­dá­vá ak­tu­ál­ní in­struk­ci, vrací se k vý­kre­su nebo se jde ze­ptat zku­še­něj­ší­ho ko­le­gy. Jedno pře­ru­še­ní může trvat jen ně­ko­lik minut. Pokud se ale opa­ku­je u více ope­ra­cí, va­ri­ant a směn, vzni­ká vý­znam­ná ča­so­vá ztrá­ta.

Di­gi­tál­ní pra­cov­ní in­struk­ce mohou zpřístup­nit po­třeb­né in­for­ma­ce přímo u ope­ra­ce – správ­ný po­stup, va­ri­an­tu dílu, pra­cov­ní pa­ra­me­t­ry nebo kon­t­rol­ní body. Pra­cov­ník může sou­čas­ně za­zna­me­nat vý­sle­dek ope­ra­ce, fo­to­gra­fii, ko­men­tář či ne­sho­du.

Tech­nic­ký pří­nos tedy není jen v pře­vo­du pa­pí­ro­vé­ho ná­vo­du do di­gi­tál­ní po­do­by. Dů­le­ži­té je, zda se zkrá­tí do­hle­dá­vá­ní in­for­ma­cí, zjed­no­du­ší práce s va­ri­an­ta­mi, usnad­ní za­u­če­ní a vznik­ne do­hle­da­tel­ný zá­znam o pro­ve­de­né práci.

Co se vejde do 2D půdorysu, nemusí vyhovovat ve 3D

Jiný typ pro­blé­mu vzni­ká při změně uspo­řá­dá­ní vý­ro­by.

Nová linka nebo za­ří­ze­ní se roz­mě­ro­vě do haly ve­jdou. Te­pr­ve při in­sta­la­ci se ale může uká­zat, že chybí pro­stor pro ob­slu­hu, údrž­ba nemá po­třeb­ný pří­stup, zá­so­bo­va­cí trasa ko­li­du­je s jiným pro­vo­zem nebo není do­sta­teč­ný ma­ni­pu­lač­ní pro­stor.

V této fázi už každá změna zna­me­ná zásah do re­a­li­za­ce, další čas a ná­kla­dy.

Pro­sto­ro­vé uspo­řá­dá­ní lze proto pro­vě­řit pře­dem ve 3D mo­de­lu zá­vo­du. Při jeho tvor­bě lze vy­u­žít exis­tu­jí­cí 2D la­y­out, BIM data nebo 3D sken sku­teč­né haly. V mo­de­lu lze kon­t­ro­lo­vat roz­mís­tě­ní za­ří­ze­ní, pro­stor pro ob­slu­hu a údrž­bu, pří­stu­po­vé a zá­so­bo­va­cí trasy, do­sa­hy nebo pro­sto­ro­vé ko­li­ze.

Smys­lem není vy­tvo­řit pouze atrak­tiv­ní 3D vi­zu­a­li­za­ci. Pod­stat­ná je mož­nost od­ha­lit pro­sto­ro­vý pro­blém ještě ve chví­li, kdy lze změnu pro­vést v mo­de­lu místo na sku­teč­né hale.

3. Když se problém odhalí až při náběhu

Ter­mín spuš­tě­ní se blíží, tech­ni­ci jsou na hale a te­pr­ve při oži­vo­vá­ní se ukáže, že ně­kte­rá sek­ven­ce nebo re­ak­ce sys­té­mu ne­fun­gu­je podle oče­ká­vá­ní. V tu chví­li už běží čas tech­ni­ků, roste tlak na ter­mín a pro­blém může zna­me­nat pro­stoj nebo další zá­sa­hy do vý­ro­by. Čím více se po­da­ří pro­vě­řit pře­dem, tím méně pře­kva­pe­ní zů­stá­vá pro re­ál­ný náběh.

Vir­tu­al Com­mis­si­o­ning, tedy vir­tu­ál­ní zpro­voz­ně­ní, pro­po­ju­je model vý­rob­ní­ho sys­té­mu s ří­di­cí lo­gi­kou. Ještě před spuš­tě­ním lze ově­řo­vat po­řa­dí ope­ra­cí, sig­ná­ly sen­zo­rů, če­ká­ní, blo­ka­ce, chy­bo­vé stavy i re­ak­ce sys­té­mu na po­ru­chu. Testy lze opa­ko­vat bez zá­sa­hu do sku­teč­né linky a do pro­bí­ha­jí­cí vý­ro­by.

Vir­tu­ál­ní ově­ře­ní fy­zic­ké zpro­voz­ně­ní ne­na­hra­zu­je. Část hle­dá­ní chyb a la­dě­ní však pře­sou­vá do fáze, kdy je úpra­va mo­de­lu nebo lo­gi­ky rych­lej­ší a méně ri­zi­ko­vá. Me­cha­ni­ka, elek­tro­tech­ni­ka, au­to­ma­ti­za­ce a vý­ro­ba navíc zís­ka­jí spo­leč­ný pro­stor pro po­sou­ze­ní cho­vá­ní sys­té­mu ještě před ná­bě­hem.

Správ­né pro­sto­ro­vé uspo­řá­dá­ní ještě ne­zna­me­ná, že se bude au­to­ma­ti­zo­va­ný sys­tém po spuš­tě­ní cho­vat podle oče­ká­vá­ní.

Při fy­zic­kém oži­vo­vá­ní jsou tech­ni­ci už na hale a te­pr­ve tehdy se může uká­zat, že ně­kte­rá sek­ven­ce, blo­ka­ce nebo re­ak­ce sys­té­mu ne­fun­gu­je správ­ně. Každý nově od­ha­le­ný pro­blém pro­dlu­žu­je náběh, zvy­šu­je tlak na ter­mín a v kraj­ním pří­pa­dě může zna­me­nat od­stáv­ku nebo další zásah do pro­vo­zu.

Vir­tu­al Com­mis­si­o­ning, tedy vir­tu­ál­ní zpro­voz­ně­ní, umož­ňuje pro­po­jit vir­tu­ál­ní model vý­rob­ní­ho sys­té­mu s ří­di­cí lo­gi­kou, na­pří­klad PLC pro­gra­mem. Ještě před fy­zic­kým spuš­tě­ním lze tes­to­vat sek­ven­ce, sig­ná­ly, blo­ka­ce nebo re­ak­ce na chy­bo­vé stavy.

Tes­to­va­cí scé­ná­ře lze opa­ko­vat bez zá­sa­hu do sku­teč­né­ho za­ří­ze­ní. Fy­zic­ké zpro­voz­ně­ní tím sa­mo­zřej­mě ne­zmi­zí, část hle­dá­ní chyb a la­dě­ní se ale pře­su­ne do fáze, kdy změna ještě ne­o­vlivňuje re­ál­ný pro­voz.

Kapacita stroje a skutečný výkon výroby nejsou totéž

Di­gi­tál­ní pra­cov­ní in­struk­ce, 3D la­y­out a Vir­tu­al Com­mis­si­o­ning řeší od­liš­né tech­nic­ké úlohy. Spo­leč­né mají to, že mohou ovliv­nit, jak efek­tiv­ně firma vy­u­ži­je ka­pa­ci­tu, kte­rou už má k dis­po­zi­ci.

Če­ká­ní na in­for­ma­ce pro­dlu­žu­je ope­ra­ce. Ne­vhod­né pro­sto­ro­vé uspo­řá­dá­ní kom­pli­ku­je ob­slu­hu, údrž­bu nebo zá­so­bo­vá­ní. Chyby od­ha­le­né až při oži­vo­vá­ní pro­dlu­žu­jí náběh.

Vý­sled­kem může být nižší sku­teč­ný výkon nebo vyšší ná­kla­dy, přes­to­že sa­mot­ná ka­pa­ci­ta stro­jů je z po­hle­du vý­po­čtu do­sta­teč­ná.

Nejdřív určit problém, potom vybírat technologii

Při hle­dá­ní re­zerv proto není nutné za­čí­nat roz­sáh­lým di­gi­ta­li­zač­ním pro­jek­tem. Prv­ním kro­kem je určit, kde vzni­ká nej­vět­ší ztrá­ta a jaký má dopad.

U jed­no­ho pra­co­viš­tě může být klí­čo­vý čas strá­ve­ný do­hle­dá­vá­ním in­for­ma­cí, jinde počet ne­shod nebo délka za­u­če­ní. Při změně la­y­ou­tu mohou být roz­ho­du­jí­cí ná­kla­dy na do­da­teč­né úpra­vy. U ná­bě­hu au­to­ma­ti­zo­va­né­ho sys­té­mu zase čas tech­ni­ků a ná­kla­dy spo­je­né s hle­dá­ním a od­st­raňová­ním pro­blé­mů při fy­zic­kém zpro­vozňování.

Te­pr­ve při zna­los­ti vý­cho­zí­ho stavu lze po­sou­dit, kte­rou ob­last má smysl řešit jako první a podle čeho vy­hod­no­tit sku­teč­ný pří­nos změny.

Te­pr­ve když je jasné, kde ztrá­ta vzni­ká, jaký má dopad a čeho chce vý­rob­ní firma do­sáh­nout, má smysl volit vhod­ný tech­no­lo­gic­ký pří­stup.

Někde může po­mo­ci lepší do­stup­nost pra­cov­ních in­for­ma­cí, jinde pro­sto­ro­vé ově­ře­ní plá­no­va­né změny nebo vir­tu­ál­ní tes­to­vá­ní cho­vá­ní vý­rob­ní­ho sys­té­mu před ná­bě­hem.

Tři výrobní situace prakticky na semináři v Praze

Právě těmto té­ma­tům se bude vě­no­vat od­bor­ný se­mi­nář TECH­NO­DAT „Jak vy­rá­bět rych­le­ji, přes­ně­ji a s niž­ší­mi ná­kla­dy“, který se usku­teč­ní 15. října 2026 v Praze pod zášti­tou AOBP.

Pro­gram pro­po­jí tři prak­tic­ké bloky:

  • Di­gi­tál­ní pra­cov­ní in­struk­ce – práce s ak­tu­ál­ní­mi in­for­ma­ce­mi přímo u ope­ra­ce, vý­rob­ní va­ri­an­ty, kon­t­rol­ní body a zá­znam vý­sled­ku.
  • 3D uspo­řá­dá­ní vý­ro­by – vy­u­ži­tí 2D la­y­ou­tu, BIM dat nebo 3D skenu pro pro­vě­ře­ní roz­mís­tě­ní za­ří­ze­ní, pro­sto­ru pro ob­slu­hu a údrž­bu, pří­stu­po­vých tras a pro­sto­ro­vých ko­li­zí.
  • Vir­tu­al Com­mis­si­o­ning – pro­po­je­ní vir­tu­ál­ní­ho mo­de­lu vý­rob­ní­ho sys­té­mu s ří­di­cí lo­gi­kou a ově­řo­vá­ní sek­ven­cí, sig­ná­lů, blo­ka­cí a chy­bo­vých stavů ještě před fy­zic­kým spuš­tě­ním.

Se­mi­ná­řem vás pro­ve­dou Lenka Si­mo­ni­deso­vá a Ště­pán Pa­vlis­ka. Každý blok začne kon­krét­ní si­tu­a­cí z praxe, po­kra­ču­je prak­tic­kou ukáz­kou a ote­vře pro­stor pro dis­ku­si.

Při­nes­te pro­blém, který se vám ve vý­ro­bě opa­ku­je.

Cílem je spo­leč­ně po­jme­no­vat, kde se mohou re­zer­vy skrý­vat právě ve vaší vý­ro­bě, kde má smysl začít a co pří­pad­ně stojí za další prak­tic­ké ově­ře­ní.

Pro koho je seminář určen

Se­mi­nář je určen ma­ji­te­lům a ve­de­ní vý­rob­ních spo­leč­nos­tí, vý­rob­ním a tech­nic­kým ře­di­te­lům, ve­dou­cím vý­ro­by a kva­li­ty, tech­no­lo­gům a spe­ci­a­lis­tům au­to­ma­ti­za­ce, prů­mys­lo­vé­ho in­že­nýr­ství a di­gi­ta­li­za­ce.

Pří­nos­ný bude zejmé­na pro firmy, které hle­da­jí re­zer­vy ve stá­va­jí­cí vý­ro­bě a řeší, jak zvý­šit výkon, lépe vy­u­žít do­stup­nou ka­pa­ci­tu nebo sní­žit ná­kla­dy spo­je­né s pří­pra­vou změn a ná­bě­hem vý­ro­by.

 

Termín

čtvrtek 15. října 2026

Začátek

9:30

Místo

Praha

Přednášející

Lenka Simonidesová, Senior Sales Representative
Štěpán Pavliska, Process Consultant

Formát

přibližně tři hodiny, praktické ukázky, občerstvení a následná diskuse

REGISTRACE