
Vědci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě vyvinuli metodu výroby skleněných předmětů pomocí 3D tiskárny, která eliminuje potřebu plýtvání chemickými lepidly ke spojování jednotlivých vrstev. Dosud většina metod 3D tisku skla vyžadovala energeticky náročné použití pojiv, která musela být později spálena v procesu, který často způsobuje praskliny, smrštění nebo ztrátu rozlišení.
Ve studii nedávno publikované v časopise Materials Today popisují vědci Amir Reisinger, Natanel Jarach a prof. Shlomo Magdassi z Chemického institutu svou průlomovou technologii. Tento proces využívá světlo k vyvolání chemické reakce ve směsi vody, alkoholu a rozpustného křemičitého materiálu, jejímž výsledkem je gel. Po zahřátí gelu vzniká sklo.
Materiál je kompatibilní se standardními 3D tiskárnami s digitálním zpracováním světla (DLP) a po jednoduchém zpracování při teplotě 250 °C lze z něj vyrábět předměty o velikosti několika centimetrů s mírnou průhledností. Tato teplota je nižší než minimálně 1000 °C, která je typická pro výrobu skla.
Sklo je nepostradatelné pro vše od optických vláken, která přenášejí internetový provoz, až po mikrofluidní čipy v lékařské diagnostice.
Tým doufá, že jeho objev rozšíří možnosti 3D tisku skla pro výrobu komponentů na míru v oblastech, jako je optika (přizpůsobitelné mikročočky, filtry a vlnovody), biomedicínské inženýrství (implantovatelné zařízení, podpory a platformy typu „lab-on-a-chip“) a mikrofluidika (přesné skleněné kanálky pro testování léků a chemický výzkum).
Podle prof. Magdassiho je sklo jedním z nejstarších materiálů lidstva, ale tento způsob jeho zpracování ho přivádí do 21. století. Tím, že 3D tisk skla činíme čistším a univerzálnějším, otevíráme dveře aplikacím, které se dotýkají všech aspektů moderního života.