Nový taktický robot Helhest, který vyvíjejí vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT, dokazuje svůj potenciál nejen v laboratoři, ale nově také při náročném testování v rakouských Alpách. Helhest je rychlý, odolný a konstruovaný pro náročné podmínky. Nejde ale jen o akademický projekt. Z technologie schopné autonomního pohybu v obtížném terénu vznikl první spin-off ČVUT v oblasti robotiky s cílem uvést novou technologii na trh.

Helhest – pojmenovaný po mytickém trojnohém koni z dánské mytologie – je navržený s důrazem na nízkou cenu, vysokou odolnost a rychlost. „Chtěli jsme robota, který zvládne náročný terén, je levný, rychlý a zároveň natolik robustní, aby fungoval i po převrácení,“ vysvětluje doc. Karel Zimmermann z katedry kybernetiky FEL ČVUT, který společně s prof. Tomášem Svobodou a Ing. Bedřichem Himmelem stojí za vznikem robota.

Robot dosahuje rychlosti až 20 km/h, unese až 100 kg a zvládne překonat půlmetrové překážky. Díky konstrukci se dokáže znovu převrátit a pokračovat v misi. V extrémních podmínkách tak zvládne i provoz „vzhůru nohama“. Zásadní je modulární přístup: základní verze robota cílí například na výzkumné instituce, které potřebují robustní hardware pro vlastní algoritmy. Autonomní navigace je založená na pasivních senzorech – především kamerách – což umožňuje operace i bez GPS a snižuje viditelnost ve spektru. Potenciální aplikace zahrnují vojenský a záchranný průzkum, převoz senzorů pro detekci chemických látek, operace v podzemí i asistenci v těžko přístupném terénu.

Zvládne černou sjezdovku v Alpách i pád do potoka
V týdnu od 7. července 2025 se tým zúčastnil mezinárodního cvičení robotických týmů v rakouských horách, které organizovala rakouská armáda a technická univerzita ve Štýrském Hradci (TU Graz). V náročném terénu s velkým převýšením a nadmořskou výškou přes 2000 metrů nad mořem robot Helhest osvědčil své přednosti.

„Konstrukce vzbudila velký zájem mezi zahraničními odborníky. Díky třem kontaktním bodům měl Helhest v terénu stabilní trakci i tam, kde čtyřkolové stroje ztrácely částečně kontakt se zemí,“ říká prof. Tomáš Svoboda. Robot dokázal v ručním režimu vyjet extrémně strmý terén, srovnatelný se sklonem černé sjezdovky, a osvědčil se i v krizových situacích – při pádu do potoka se nezastavil a pokračoval v jízdě.

„Vyhovovalo nám, že nešlo o soutěž, ale o společné cvičení robotických skupin a sběr dat v extrémním prostředí. Pro další vývoj to bylo velmi cenné a umožní nám to dělat rychlé pokroky,“ vysvětluje prof. Svoboda, kterého těší, že v náročném porovnání s modely ze zahraničních univerzit obstály i další roboty z Fakulty elektrotechnické, pásový MARV a kolový Husky, kterého testoval tým prof. Jana Faigla z Centra umělé inteligence FEL ČVUT. „Naše roboty prokázaly výbornou technologickou prostupnost i ve výškách a náročných horských terénech,“ dodává prof. Svoboda.

Tým aktuálně ladí pokročilé autonomní chování založené výhradně na pasivních senzorech (kamery, IMU, magnetometry) bez použití LiDARu. Tento přístup nejen snižuje cenu, ale umožňuje i méně detekovatelné operace – např. ve vojenském prostředí. Na vývoji algoritmů se podílí také tým kolem doc. Martina Sasky, známý svými úspěchy v oblasti létajících robotů.

Díky napojení na firmu SpaceKnow by se Helhest mohl stát „okem na zemi“ pro analýzu satelitních snímků. V plánu jsou i další prezentace robota na podzimních akcích v Česku.

Více informací najdete na webu projektu: https://www.helhest.com/

Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT