Ve vý­rob­ních pod­ni­cích se po­čí­tá každá mi­nu­ta, každý díl, každý krok. Ale ty nej­cen­něj­ší věci – in­for­ma­ce – často mizí beze stopy. Ne proto, že by je nikdo ne­za­psal, ale pro­to­že končí v ar­chi­vech, kte­rým už dnes téměř nikdo ne­ro­zu­mí. Di­gi­tál­ní chaos je tichý, ale drahý pro­blém. Firmy za roky na­sbí­ra­ly ti­sí­ce dílů, které se po­stup­ně stá­va­jí „ne­vi­di­tel­ný­mi“.

Názvy nejsou jed­not­né, struk­tu­ra ne­jas­ná, for­má­ty růz­no­ro­dé. A tak se i díly, které už exis­tu­jí, ra­dě­ji znovu na­vr­hu­jí, tes­tu­jí a schva­lu­jí. Vý­sled­kem jsou zby­teč­né ná­kla­dy, du­pli­cit­ní práce a zpo­ma­le­ní ce­lé­ho ino­vač­ní­ho pro­ce­su.

Opě­tov­né po­u­ži­tí (re­‑use) se dnes uka­zu­je jako jedna z nej­e­fek­tiv­něj­ších cest, jak s tímto cha­o­sem bo­jo­vat. V jed­no­du­chos­ti: pokud už něco máte, vy­u­žij­te to znovu. Ale jak to najít? Jak vědět, že exis­tu­je, když se sou­bor jme­nu­je třeba „dr­za­k_­fin_­v2_­FI­NAL_upra­ve­ne.krok“ a je ulo­že­ný ve slož­ce, do které se nikdo po­sled­ní rok ne­dí­val?

Ře­še­ní při­ná­še­jí ná­stro­je, které kom­bi­nu­jí ge­o­me­t­ric­ké vy­hle­dá­vá­ní, me­ta­da­ta a his­to­rii po­u­ži­tí. Jed­ním z nejdis­ku­to­va­něj­ších je v tomto ohle­du plat­for­ma NET­VI­BES Part­Sup­ply. Její prin­cip je jed­no­du­chý: ne­hle­dá podle názvu, ale podle ob­sa­hu. Po­rov­ná­vá tvary 3D mo­de­lů, na­bí­zí al­ter­na­ti­vy a umož­ňuje kon­struk­té­ro­vi roz­hod­nout se podle do­stup­nos­ti, ceny nebo mi­nu­lé­ho po­u­ži­tí.

V praxi to zna­me­ná, že místo dva­ce­ti minut pro­chá­ze­ní ar­chi­vů do­sta­ne kon­struk­tér od­po­věď během ně­ko­li­ka vte­řin. Počet nově vy­tvá­ře­ných dílů se sni­žu­je, nákup se zjed­no­du­šu­je a do hry vstu­pu­je něco, co v prů­mys­lu ne­bý­vá běžné – dů­vě­ra v data.

Podle ne­zá­vis­lých ana­lýz může ta­ko­vý pří­stup zkrá­tit vý­vo­jo­vý čas o de­sít­ky pro­cent a vý­raz­ně sní­žit ná­kla­dy spo­je­né s tes­to­vá­ním, va­li­da­cí i lo­gis­ti­kou. Firmy, které sys­tém za­ved­ly, hlásí úspo­ru sto­vek hodin mě­síč­ně. V době, kdy jsou in­že­nýr­ské ka­pa­ci­ty jed­ním z nej­cen­něj­ších zdro­jů, je to roz­díl, který po­cí­tí celá or­ga­ni­za­ce.

O těch­to ře­še­ních se často mluví v sou­vis­los­ti s di­gi­tál­ní trans­for­ma­cí. Ve sku­teč­nos­ti však při­ná­še­jí velmi kon­krét­ní vý­ho­dy: umož­ňují lidem pra­co­vat rych­le­ji, přes­ně­ji a bez zby­teč­né frustra­ce. A to je často víc než jen tech­no­lo­gic­ká ino­va­ce.

V Česku i na Slo­ven­sku patří mezi firmy, které se to­mu­to té­ma­tu vě­nu­jí dlou­ho­do­bě, spo­leč­nost TECH­NO­DAT. Ve spo­lu­prá­ci s Das­sault Sys­tè­mes za­vá­dí plat­for­mu Part­Sup­ply do praxe tam, kde se di­gi­ta­li­za­ce ne­mě­ří po­čtem li­cen­cí, ale do­pa­dem na kaž­do­den­ní pro­voz. Často právě zde za­čí­ná sku­teč­ná změna – tam, kde se z dat stává ná­stroj stra­te­gic­ké­ho roz­ho­do­vá­ní.