Mo­der­ní me­to­dy pro­jek­to­vá­ní s vy­u­ži­tím di­gi­tál­ní­ho pro­to­ty­pu umožňují řešit celou řadu tech­nic­kých si­tu­a­cí. Ob­dob­ně jako PLM data v prů­mys­lu mohou být BIM data v ar­chi­tek­tu­ře a sta­veb­nic­tví cen­ným pod­kla­dem pro zpra­co­vá­ní roz­sáh­lé­ho spek­tra pro­vá­za­ných tech­nic­kých pro­blé­mů. Na jednu z ta­ko­vých­to úloh se za­mě­řil ve své roč­ní­ko­vé práci Pavel Poul z VOŠ a SPŠ ve Žďáru nad Sá­za­vou.

Hlav­ním cílem pro­jek­tu bylo vy­u­ži­tí pod­kla­do­vých BIM dat pro návrh fi­rem­ní da­to­vé in­frastruk­tu­ry.

BIM data základem projektu

Vy­u­ži­tí di­gi­tál­ní­ho pro­to­ty­pu na úrov­ni BIM dat je vý­bor­ným in­for­mač­ních zá­kla­dem pro in­te­gra­ci řady kon­strukč­ních prvků. Spo­je­ní ná­zor­ných a ilu­stra­tiv­ních 3D dat po­sky­tu­je již v po­čát­ku pro­jek­tu vy­so­ce přes­ný po­hled na ře­še­nou si­tu­a­ci. V našem roč­ní­ko­vém pro­jek­tu byla zvo­le­na menší fi­rem­ní bu­do­va o ně­ko­li­ka nad­zem­ních pod­la­žích. Model bu­do­vy je řešen jako BIM pro­jekt za­lo­že­ný na vy­u­ži­tí vlast­ní­ho, pří­pad­ně do­dá­va­né­ho ob­sa­hu na úrov­ni rodin prvků. Do jisté míry jsou v mo­de­lu pro­vá­zá­ny i atri­bu­ty a kri­tic­ké vlast­nos­ti.
Při zpra­co­vá­ní pro­jek­tu byl vy­u­žit z části také PLM obsah pře­de­vším v ob­las­ti mo­de­lů ser­ve­ro­vých racků, sí­ťo­vých prvků, ser­ve­rů a IoT prvků. V této části je jistě pří­jem­nou po­mo­cí vý­bor­ná kon­zis­ten­ce 3D mo­de­lů a vzá­jem­ná pře­no­si­tel­nost pa­ra­me­t­ric­kých PLM a BIM dat.

Základní dispozice firemní budovy je zpracovaná v aplikaci Autodesk Revit

Návrh digitálních rozvodů a simulace provozu

Zdro­jo­vá BIM data bu­do­vy byla ná­sled­ně vy­u­ži­ta pro in­sta­la­ci jed­not­li­vých ser­ve­ro­vých a kli­ent­ských za­ří­ze­ní. Po­stup­ně tak byly do bu­do­vy in­te­gro­vá­ny jak op­tic­ké pá­teř­ní pře­no­so­vé trasy, tak me­ta­lic­ké kli­ent­ské roz­vo­dy. Zvlášt­ní po­zor­nost si vy­žá­dal pře­de­vším návrh dis­po­zi­ce ser­ve­ro­vé­ho pra­co­viš­tě, které bylo osa­ze­no cel­kem osmi 19“ racky o výšce 42U.
Do racků bylo po­stup­ně osa­ze­no kom­plet­ní ser­ve­ro­vé vy­ba­ve­ní, pře­pí­na­če, op­tic­ké vany a další in­sta­lač­ní ma­te­ri­ál. Ně­kte­ré z mo­de­lů jsou vy­tvo­ře­ny čistě uži­va­tel­sky, u ně­kte­rých je vy­u­ži­to do­da­va­tel­ské­ho ob­sa­hu. Pro zá­klad­ní kon­cepč­ní roz­mís­tě­ní jed­not­li­vých elek­tro­nic­kých prvků je vy­u­ži­to pů­do­rysů vy­ge­ne­ro­va­ných po­mo­cí Au­to­de­sk Re­vi­tu.

Pro návrh rozvodů sítě byly primárně využity půdorysy jednotlivých podlaží z BIM modelu

Dal­ším pod­stat­ným kro­kem v ná­vr­hu vnitř­ní da­to­vé in­frastruk­tu­ry byla pří­pra­va to­po­lo­gie pá­teř­ních op­tic­kých tras. V této ob­las­ti jsme se opí­ra­li pře­de­vším o zku­še­nos­ti s vy­u­ži­tím si­mu­lač­ních ná­stro­jů od spo­leč­nos­ti Cisco. Návrh sítě byl vy­tvo­řen v ně­ko­li­ka va­ri­ant­ních to­po­lo­gi­ích, které byly vzá­jem­ně po­rov­ná­ny. Pra­cov­ně byl pro si­mu­la­ci čin­nos­ti sítě vy­u­žit pro­voz na pro­to­ko­lu IPv4 a IPv6. Na ser­ve­rech a pra­cov­ních sta­ni­cích byly in­sta­lo­vá­ny ně­kte­ré z tes­to­va­cích a mo­ni­to­ro­va­cích slu­žeb.

Zapojení topologie a jedna ze simulací sítě

Finální optimalizace projektu s využitím virtuální reality

Pro­jekt byl ná­sled­ně po­su­nut na apli­kač­ní úroveň vir­tu­ál­ní re­a­li­ty. Pře­de­vším v ob­las­ti BIM dat po­sky­tu­jí tyto ná­stro­je vý­bor­nou zpět­nou vazbu a in­for­ma­ce pro op­ti­ma­li­za­ci pro­jek­tu jako celku. Pohyb ve vir­tu­ál­ním pro­sto­ru byl řešen s vy­u­ži­tím he­ad­se­tu a ovla­da­čů HTC Vive Pro. Pro fi­nál­ní VR vý­po­čty bylo vy­u­ži­to gra­fic­ké­ho ak­ce­le­rá­to­ru s čipem NVI­DIA Ge­For­ce RTX 2080. Pro zjed­no­du­še­ní po­hy­bu ve vir­tu­ál­ním pro­sto­ru bu­do­vy bylo při­dá­no in­ter­ak­tiv­ní menu.

Více in­for­ma­cí o za­jí­ma­vých pro­jek­tech mů­že­te zís­kat na www.spszr.cz.