Na­sa­ze­ní vý­po­čet­ní tech­ni­ky a mo­der­ních 3D apli­ka­cí do výuky sebou při­ná­ší řadu mož­nos­tí, jak při­blí­žit od­bor­nou výuku tech­nic­ké praxi. Velmi po­zi­tiv­ně lze v této ob­las­ti hod­no­tit navíc dlou­ho­do­bou pod­po­ru vzdě­lá­vá­ní ze stra­ny do­da­va­te­lů od­bor­ných soft­warových tech­no­lo­gií. Po­dí­vej­me se na stra­te­gii, kte­rou vo­lí­me ve výuce po­stu­pů a vy­u­ži­tí in­for­mač­ní­ho mo­de­lu bu­do­vy na VOŠ a SPŠ ve Žďáru nad Sá­za­vou.

Naše cesta od PLM k BIM

Škola ak­tiv­ně na­sa­zu­je me­to­dy spo­je­né s di­gi­tál­ním pro­to­ty­pem zhru­ba od roku 1991. Tehdy se jed­na­lo o ne­za­po­me­nu­tel­ně hek­tic­ké ob­do­bí roz­ma­chu IT nejen v naší re­pub­li­ce. Při­po­meňme si dobu ve­letrhů, kte­rým do­mi­no­val INVEX. De­sít­ky tisíc nad­še­ných uži­va­te­lů, kteří byli schop­ni strá­vit v Brně na vý­sta­viš­ti i ně­ko­lik dní a hltat no­vin­ky. Někdy v roce 1999 jsme za­ča­li s in­ten­ziv­něj­ším na­sa­ze­ním 3D mo­de­lo­vá­ní do výuky a pře­šli tra­dič­ních po­ly­go­nů Au­to­de­sk 3D Stu­dia pro DOS na plat­for­mu prů­mys­lo­vých pa­ra­me­t­ric­kých ná­vr­ho­vých sys­té­mů. Za rych­lý roz­voj výuky 3D mo­de­lo­vá­ní vdě­čí­me pře­de­vším spo­lu­prá­ci s uži­va­te­li těch­to tech­no­lo­gií v prů­mys­lu. Stra­te­gie, které často dodnes vy­u­ží­vá­me ve výuce, vznik­ly ve spo­lu­prá­ci s na­ši­mi ko­le­gy v kon­struk­cích a v rámci pro­jek­tu Au­to­de­sk Aca­de­mia. Patří jim be­ze­spo­ru za to i po dva­ce­ti le­tech po­dě­ko­vá­ní. S roz­vo­jem na­bíd­ky vzdě­lá­va­cích oborů bylo časem sa­mo­zřej­mos­tí na­sa­dit 3D mo­de­lo­vá­ní a prin­ci­py di­gi­tál­ní­ho pro­to­ty­pu i do ji­ných ob­las­tí výuky.

Zá­klad­ní úlohy ře­še­né tvor­bou cvič­ných BIM pro­jek­tů na naší škole, Filip Řádek a Tomáš Bra­bec, třetí roč­ník

Pře­chod od 2D na­vr­ho­vá­ní k 3D mo­de­lo­vá­ní a poz­dě­ji k roz­sáh­lej­ší in­te­gra­ci po­stu­pů s vý­u­kou jed­not­li­vých oborů byl ovliv­něn do­stup­nos­tí vhod­né­ho od­bor­né­ho soft­waru na trhu. V po­čát­ku se jed­na­lo pře­de­vším o zjed­no­du­še­ní li­cenč­ních mo­de­lů pro školy. Ně­kte­ré firmy šly li­cenč­ně až na úroveň skvě­lé do­stup­nos­ti stu­dent­ské­ho soft­waru pro do­má­cí ne­ko­merč­ní vy­u­ži­tí. V této ob­las­ti se opí­rá­me z velké části pře­de­vším o pro­duk­to­vou řadu spo­leč­nos­ti Au­to­desk.
Kon­cem prv­ní­ho de­se­ti­le­tí roku 2000 jsme se za­ča­li de­tail­ně­ji za­bý­vat in­te­gra­cí stra­te­gie in­for­mač­ní­ho mo­de­lu bu­do­vy s vý­u­kou od­bor­ných před­mě­tů. Zku­še­nos­ti s na­sa­ze­ním PLM bylo nutné v BIM při­způ­so­bit si­tu­a­ci v praxi, která je obo­ro­vě od­liš­ná, než ra­pid­ně se mě­ní­cí glo­ba­li­zo­va­ný prů­mys­lo­vý svět.

Zpra­co­vá­ní BIM pro­jek­tů jako sou­část roz­sáh­lej­ších roč­ní­ko­vých prací, Josef Bal­vín, čtvr­tý roč­ník

Ve 3D na­vr­ho­vá­ní máme vždy k dis­po­zi­ci jeden zcela zá­sad­ní bonus a tím je sro­zu­mi­tel­nost a atrak­tiv­nost fi­nál­ních vý­sled­ků, které lze pro­mít­nout do re­a­li­zo­va­ných pro­jek­tů. U BIM ná­stro­jů, stej­ně jako u PLM, se uka­zu­je ve velmi krát­ké době je­jich vý­ho­da z hle­dis­ka zpra­co­vá­ní vý­cho­zích ná­pa­dů a myš­le­nek. BIM na roz­díl od PLM je ve své pod­sta­tě vý­raz­ně kom­plex­něj­ší z hle­dis­ka práce. Pro­jekt v BIM soft­waru roste da­le­ko rych­le­ji před očima, než tomu je v PLM. Ovšem i tento aspekt má svá úska­lí. Vlast­ní návrh sta­ví­me na při­pra­ve­ných sta­veb­ních cel­cích, ro­di­nách, da­le­ko více než v ote­vře­něj­ším PLM. Právě v této ob­las­ti mu­sí­me po­čí­tat s ur­či­tý­mi pro­blémy, na které je nutné při­pra­vit uži­va­te­le. Jedná se na­pří­klad o nut­nost při­způ­so­be­ní vzo­ro­vých dat v pří­pa­dě, že není pří­sluš­ná ro­di­na v apli­ka­ci k dis­po­zi­ci.

Na­sa­ze­ní vir­tu­ál­ní re­a­li­ty do stu­dent­ských pro­jek­tů, Josef Bal­vín, čtvr­tý roč­ník

3D data a co dál?

Di­gi­tál­ní pro­to­typ po­sky­tu­je díky své kom­plex­nos­ti dů­le­ži­té in­for­ma­ce bez ohle­du na to, jest­li jej ře­ší­me s uži­tím PLM nebo BIM po­stu­pů. Data o pro­jek­tu mohou být ná­sled­ně vy­u­ži­ta pro stav­bu, re­spek­ti­ve vý­ro­bu, ško­le­ní uži­va­te­lů, nebo na­pří­klad pro prů­běž­nou sprá­vu a údrž­bu. Ži­vot­ní cyk­lus tak do­stá­vá re­ál­ný obrys. Ve výuce se sna­ží­me de­fi­no­vat kom­plex­něj­ší té­ma­ta po­sta­ve­ná na po­ža­dav­cích fik­tiv­ní­ho zá­kaz­ní­ka a bu­dou­cí­ho uži­va­te­le na­še­ho pro­jek­tu. Mladá ge­ne­ra­ce má navíc je­di­neč­né mož­nos­ti za­lo­že­né na vy­u­ži­tí ná­zor­ných metod pro vý­ro­bu pro­to­ty­pů. Na­pří­klad u 3D tisku mů­že­me ve velmi krát­ké době ově­řit správ­nost zvo­le­ných po­stu­pů a ře­še­ní. Ve spo­je­ní s BIM ná­vrhy s ob­li­bou vy­u­ží­vá­me pře­de­vším po­stu­py svá­za­né s vir­tu­ál­ní re­a­li­tou a 3D vi­zu­a­li­za­cí, která jinak po­měr­ně roz­měr­ná 3D data pro­jek­tu při­blí­ží našim před­sta­vám i v pro­stře­dí na­šich škol­ních ate­li­é­rů.

Spo­je­ní PLM a BIM dat v je­di­ném pro­jek­tu dis­po­zi­ce tech­no­lo­gic­ké­ho clou­du

V po­sled­ní době se sna­ží­me o vzá­jem­nou pro­vá­za­nost dat z PLM a BIM soft­waru, stej­ně jak tomu je v praxi. Ty­pic­kým ře­še­ním mohou být pro­jek­ty prů­mys­lo­vých pro­vo­zů, které jsou vy­tvo­ře­ny spo­je­ním dat BIM pro­jek­tu s PLM daty vý­rob­ních za­ří­ze­ní. Na těch­to stra­te­gi­ích jsme spo­lu­pra­co­va­li na­pří­klad se spo­leč­nos­tí Ebner, která škole po­skyt­la pro tyto účely řadu za­jí­ma­vých in­for­ma­cí z pro­vo­zu. Na­vr­ho­va­né stav­by pak do­stá­va­jí velmi re­ál­ný obrys jak z hle­dis­ka vy­ba­ve­nos­ti, tak z hle­dis­ka je­jich pri­már­ní­ho užití. Pro více in­for­ma­cí mů­že­te na­vští­vit www.​spszr.​cz nebo škol­ní Fa­ce­book.