Pojem di­gi­ta­li­za­ce v čes­kých prů­mys­lo­vých fir­mách není vel­kou ne­zná­mou. Je­jich zá­stup­ci si stále více uvě­do­mu­jí její pří­no­sy a ne­po­stra­da­tel­nost pro úspěš­nou bu­douc­nost. Jak české spo­leč­nos­ti vní­ma­jí ino­va­ce a tren­dy Prů­mys­lu 4.0? Jaké vý­ho­dy v di­gi­ta­li­za­ci vidí a jakou roli v ino­va­cích hraje mo­ti­va­ce za­měst­nan­ců? Na to od­po­vě­děl uni­kát­ní vý­zkum re­a­li­zo­va­ný na za­čát­ku le­toš­ní­ho roku.

V lednu le­toš­ní­ho roku pro­ved­la agen­tu­ra Fo­re­si­te na za­dá­ní spo­leč­nos­ti Au­to­de­sk uni­kát­ní vý­zkum mezi 150 zá­stup­ci prů­mys­lo­vých spo­leč­nos­tí v České re­pub­li­ce na téma ino­va­ce a di­gi­tál­ní trans­for­ma­ce. Di­gi­ta­li­za­ce, au­to­ma­ti­za­ce, sběr vel­kých sou­bo­rů dat z vý­ro­by, stro­jů či pro­duk­tů, je­jich ana­lý­za a vy­u­ži­tí v roz­ho­do­vá­ní a ří­ze­ní firem tvoří zá­klad tzv. di­gi­tál­ních to­vá­ren. Tyto ino­va­ce a tren­dy ozna­čo­va­né také jako Prů­my­sl 4.0 při­ná­še­jí zá­sad­ní zlep­še­ní všech pod­ni­ko­vých pro­ce­sů, od ná­vr­hu a vý­ro­by, přes ří­ze­ní lo­gis­tic­ké­ho ře­těz­ce až po zá­kaz­nic­kou pod­po­ru a údrž­bu během ži­vot­ní­ho cyklu pro­duk­tu.

Prů­zku­mu se zú­čast­ni­ly spo­leč­nos­ti ze zpra­co­va­tel­ské­ho prů­mys­lu, vý­rob­ci stro­jů a za­ří­ze­ní a stro­jí­ren­ské pod­ni­ky. Více než po­lo­vi­na re­spon­den­tů re­pre­zen­to­va­la malé spo­leč­nos­ti do 49 za­měst­nan­ců, zhru­ba čtvr­ti­nu vel­kých spo­leč­nos­tí (50 a více za­měst­nan­ců) pak tvo­ři­ly pod­ni­ky s více než 100 za­měst­nan­ci.

Tempo ino­va­cí ur­ču­jí fi­nan­ce a lid­ský ka­pi­tál

Ino­va­ce a tren­dy Prů­mys­lu 4.0 včet­ně pro­ce­sů di­gi­ta­li­za­ce a au­to­ma­ti­za­ce jsou v čes­kých vý­rob­ních fir­mách, které se prů­zku­mu zú­čast­ni­ly, vní­má­ny po­zi­tiv­ně. Prak­tic­ky každá z firem je už v ur­či­té míře im­ple­men­to­va­la nebo im­ple­men­to­vat plá­nu­je. Míra im­ple­men­ta­ce, zku­še­nos­tí, oče­ká­vá­ní a mě­ři­tel­ných efek­tů ino­va­cí a trans­for­ma­cí se ale na­příč fir­ma­mi liší.

Zejmé­na větší spo­leč­nos­ti do­dá­va­jí­cí i mimo český trh jsou nej­ví­ce za­jed­no s tím, že s ino­va­ce­mi při­chá­zí větší fle­xi­bi­li­ta, efek­ti­vi­ta a kon­ku­ren­ce­schop­nost. Fle­xi­bil­ní vý­ro­ba je pro di­gi­ta­li­za­ci stra­te­gic­ká, pro­to­že umožňuje např. vy­rá­bět v místě spo­tře­by, pro­po­ju­je vý­ro­bu s pro­ce­sem vý­vo­je a iden­ti­fi­ku­je pro­ce­sy, které lze plně au­to­ma­ti­zo­vat.

Pro­blé­mem při za­vá­dě­ní a plá­no­vá­ní ino­va­cí ve fir­mách jsou ve velké míře ne­do­sta­teč­né fi­nanč­ní zdro­je. Za­tím­co cel­ko­vě pro­blém ne­do­stat­ku pro­střed­ků spo­je­ných s di­gi­ta­li­za­cí a ino­va­ce­mi vnímá 61 % do­ta­zo­va­ných firem, u ma­lých spo­leč­nos­tí tato hod­no­ta do­sa­hu­je do­kon­ce 74 %. Pře­de­vším menší firmy se pak do ino­va­cí bojí in­ves­to­vat. Na­o­pak spo­leč­nos­ti, které už své síly s umě­lou in­te­li­gen­cí spo­ji­ly, nejen ob­je­vu­jí uni­kát­ní kon­strukč­ní ře­še­ní a zís­ká­va­jí ná­skok před kon­ku­ren­cí, ale pra­cu­jí také mno­hem rych­le­ji a fi­nanč­ní úspo­ry se za­čí­na­jí pro­je­vo­vat už ve stá­di­ích ná­vrhů.

Jak dále vý­zkum uka­zu­je, pro­blé­mem u každé třetí spo­leč­nos­ti je ne­do­sta­tek kva­lit­ních lid­ských zdro­jů a s ním sou­vi­se­jí­cí nutná sys­te­ma­tic­ká mo­ti­va­ce a eduka­ce za­měst­nan­ců. A v ne­po­sled­ní řadě je zá­sad­ní ko­mu­ni­ka­ce smě­rem k zá­kaz­ní­kům. Je dů­le­ži­té si uvě­do­mit, že zá­kaz­ní­ci dnes mají vyšší oče­ká­vá­ní než dřív – če­ka­jí, že jim za­kou­pe­né pro­duk­ty při­ne­sou vyšší hod­no­tu. Na­pří­mo se pro­po­jit se zá­kaz­ní­ky, po­ro­zu­mět je­jich hod­no­tám a naplňovat a pře­vy­šo­vat je­jich oče­ká­vá­ní je ne­zbyt­né.

Di­gi­ta­li­za­ce a bez­peč­nost

Podle zá­stup­ců více než dvou tře­tin ma­lých či lo­kál­ních spo­leč­nos­tí je pře­káž­kou při vý­raz­něj­ší di­gi­ta­li­za­ci prů­mys­lo­vých pod­ni­ků v České re­pub­li­ce obava o bez­peč­nost dat. Zá­ro­veň téměř dvě tře­ti­ny spo­leč­nos­tí s méně než 50 za­měst­nan­ci vní­ma­jí ne­do­sta­tek pod­po­ry ze stra­ny státu a ve­řej­ných in­sti­tu­cí při di­gi­tál­ní trans­for­ma­ci. A zejmé­na menší spo­leč­nos­ti po­va­žu­jí za pro­blém ob­tíž­ný pří­stup k ci­zí­mu ka­pi­tá­lu (63 %) a ne­do­sta­tek ade­kvát­ně vzdě­la­ných pra­cov­ní­ků (51 %). Jed­ním z klí­čo­vých pro­blé­mů di­gi­tál­ní trans­for­ma­ce z po­hle­du do­ta­zo­va­ných spo­leč­nos­tí je obec­ná ne­o­cho­ta ke změ­nám v rámci firmy, strach či ne­dů­vě­ra v ino­va­ce.

Přes­to­že se po­vě­do­mí o di­gi­ta­li­za­ci a s ní spo­je­ný­mi ino­va­ce­mi či au­to­ma­ti­za­cí vý­ro­by zlep­šu­je, stále ještě pa­nu­jí velké roz­dí­ly ve zna­los­ti a im­ple­men­ta­ci ně­kte­rých kon­krét­ních ře­še­ní za­stře­še­ných po­jmem Prů­my­sl 4.0. Více než čtvr­ti­na do­ta­zo­va­ných o tomto pojmu sly­še­la po­pr­vé. Podle oče­ká­vá­ní je zna­lost pojmu pod­stat­ně vyšší u zá­stup­ců vět­ších spo­leč­nos­tí, které své pro­duk­ty do­dá­va­jí na me­zi­ná­rod­ní trhy.

Pokud se po­dí­vá­me na nej­čas­tě­ji im­ple­men­to­va­ná ře­še­ní v rámci Prů­mys­lu 4.0, zjis­tí­me že 44 % spo­leč­nos­tí má za­ve­de­nou au­to­ma­ti­za­ci vý­ro­by (68 % u firem s me­zi­ná­rod­ním pů­so­be­ním) a dal­ších 7 % se tuto tech­no­lo­gii chys­tá v do­hled­né době za­vést. Ná­sle­du­je si­mu­lač­ní soft­ware, který sni­žu­je ná­kla­dy na pro­to­ty­po­vá­ní a za­vá­dě­ní no­vých pro­duk­tů a je im­ple­men­to­ván u 28 % firem. 3D tisk dnes po­u­ží­vá 20 % do­ta­zo­va­ných spo­leč­nos­tí. Po­měr­ně zná­mým po­jmem mezi re­spon­den­ty je také umělá in­te­li­gen­ce. Její ak­tu­ál­ní vy­u­ži­tí je ale nízké.

Po­zi­ti­va di­gi­tál­ní trans­for­ma­ce

Vyšší efek­ti­vi­ta pro­ce­sů vý­ro­by je známá pro více než 80 pro­cent do­ta­zo­va­ných firem, které do­dá­va­jí i mimo český trh a uvě­do­mu­jí si, že po­mo­cí no­vých tech­no­lo­gií do­chá­zí k ra­di­kál­ní­mu sní­že­ní chy­bo­vos­ti ve vý­ro­bě. Že do­chá­zí ke zkra­co­vá­ní vý­rob­ní­ho cyklu, to si uvě­do­mu­je více než po­lo­vi­na zá­stup­ců spo­leč­nos­tí.

Úspo­ra času a peněz při­chá­ze­jí­cí v sou­vis­los­ti s ino­va­ce­mi, di­gi­ta­li­za­cí a au­to­ma­ti­za­cí vý­ro­by je dána zvý­še­ním pří­jmo­vých pří­le­ži­tos­tí, jak si uvě­do­mu­je více než po­lo­vi­na do­ta­zo­va­ných. Další po­zi­ti­va vidí firmy ve sní­že­ní pro­du­ko­va­né­ho od­pa­du a zvý­še­ní efek­ti­vi­ty uvá­dě­ní no­vých pro­duk­tů na trh. Re­duk­ci cel­ko­vých ná­kla­dů na vý­ro­bu či po­ří­ze­ní kom­po­nen­tů pak v sou­vis­los­ti s di­gi­ta­li­za­cí vnímá 40 % do­ta­zo­va­ných firem.

Per­so­na­li­za­ce pro­duk­tů je dů­le­ži­tá pro více než tře­ti­nu firem v Česku, uka­zu­je vý­zkum. Dneš­ní zá­kaz­ník už totiž ne­chce žádný uni­ver­zál­ní pro­dukt, ale oče­ká­vá, že mu budou vý­rob­ky a služ­by ušité co nej­ví­ce na míru. Ma­so­vé při­způ­so­be­ní se tak stává tren­dem v di­gi­ta­li­zač­ní stra­te­gii firem. Jako další pří­no­sy di­gi­ta­li­za­ce pak spo­leč­nos­ti vidí op­ti­ma­li­za­ci hmot­nos­ti pro­duk­tů, sní­že­ní počtu po­u­ží­va­ných kom­po­nent, zlep­še­ní mož­nos­tí recyk­la­ce nebo sní­že­ní škod­li­vých emisí.

Jak uka­zu­je vý­zkum, český prů­my­sl si stále více uvě­do­mu­je pří­nos a ne­zbyt­nost za­ve­de­ní di­gi­ta­li­za­ce do pro­ce­su vý­ro­by, a to i do té tra­dič­ní. Přes­to­že se Česko ocitá na vze­stu­pu za­vá­dě­ní těch­to tech­no­lo­gií, je stále dů­le­ži­těj­ší pro­hlu­bo­vat po­vě­do­mí o je­jich pří­no­sech pro bu­douc­nost firem. Aby byl tento po­krok co nej­e­fek­tiv­něj­ší, je nutné spo­lu­pra­co­vat s klí­čo­vý­mi tech­no­lo­gic­ký­mi part­ne­ry, vý­rob­ci soft­wa­ru. Právě ti po­mo­hou na­lézt nej­lep­ší ře­še­ní fir­mám na míru a stát se kon­ku­ren­ce­schop­něj­ší­mi na trhu. Kom­plet­ní vý­sled­ky vý­zku­mu si mů­že­te pře­číst ZDE.